České století

Viděla jsem jen díl s Klementem Gottwaldem a celou hodinu mě jímal děs. Nesnáším karikování české_československé historie, pokud jde o její vážné momenty. A tento seriál se týká jenom vážných momentů. I jako propaganda je to udělané špatně, protože chybí souvislosti a celé to nedává smysl. Jedním slovem hnus. (26.11.2013)

Nejdůležitější je nebrat České století jako hraný dokument, i když forma k tomu svádí. Sedláček spolu s Kosatíkem velmi složité historické procesy obvykle redukují na tezovité dialogy dvou výrazných osobností příslušné éry. Jejich postoje a argumenty subjektivně upravují podle svých představ. Každá ze zobrazovaných událostí, pokud by měla být pojata komplexně, by vystačila sama o sobě na slušný seriál. Tímhle pojetím se z toho stávají pouhé střípy historie ve výrazně subjektivním podání. V některých případech působí herecké obsazení rušivě (typicky Emanuel Moravec, kterého Daniel Landa pojal v duchu prezentace vlastních názorů a stylu projevu). V prvních dílech se citelně projevuje nedostatek odvahy používat němčinu, což komicky vynikne především v dialogu hraběte Thuna s Masarykem, kde zazní památná věta "Vždyť ani nemluvíte česky." Úroveň jednotlivých dílů je kolísavá, ale jako celek si nakonec těsnou čtvrtou hvězdičku seriál uhájí. Celkový dojem: 70 %. (04.11.2018)

1. díl: Je velká škoda, že úvod Českého století vznikl jako "obyčejný" díl seriálu a ne jako pořádný pilotní film. Nejméně hodinu a půl dlouhý. V příběhu TGM je toho přece tolik k vyprávění a ukázání a já nechápu, proč tvůrci nevyužli možnost, peníze i naprosto skvělého představitele titulní role. Přes tyhle výtky, uspěchanost, fakt, že Veliké bourání není pro "nezasvěcené" zrovna nejjednodušší pokoukání, a přes to, že všichni všichni včetně Němců a Britů mluví česky, pozitivní dojmy převažují. Obzvlášť oceňuji úžasné dialogové scény TGM s hrabětem Thunem, a TGM s britským premiérem Lloyd Georgem (skvělý Miroslav Donutil).___2. díl: Dokonalý Martin Finger, vcelku obstojný Landa (jen nemusel mluvit tak současnou češtinou), děj se odehrává během pár dní, což je jen ku prospěchu. Rozpaky mizí, na další část se už vyloženě těším.___3. díl: Naprostá senzace! Martin Finger se osvědčil už minule, tady má perfektní spoluhráče Ivana Trojana a Michala Dlouhého, řeší se velice zásadní věci... A velké plus - oproti prvnímu dílu tentokrát Britové mluví anglicky a Němci německy, vše otitulkováno. Proč to tak nebylo už ve Velkém bourání, čert ví.____4. díl: Roku 1948 jsem se bál, nakonec ho tvůrci zvládli poměrně se ctí. Trochu škoda, že scénář líčí komunisty vesměs jen jako vulgární chásku, což se dalo čekat, ale doufám, že do budoucna se to zlepší. Bezvýchodná politická situace byla tentokrát představena věrohodně, dialogy a monology plynuly velice přirozeně a David Novotný v roli Slánského dává tušit, že nadcházející část s jeho popravou bude velký zážitek.____5. díl: Ano, zážitek to byl. Vytknout můžu snad jen uspěchanou závěrečnou půlhodinu. Ukázat Slánského pobyt ve vězení, nějaké to mučení či některý z jeho pokusů o sebevraždu, bylo by to ještě působivější. Ale zase oceňuji vyobrazení toho, že i ti nejobávanější tuzemští pohlaváři byli pouhými loutkami, které na požádání dělaly salta. Děsivé. (28.10.2013)

První díl - přinesl velké zklamání. Dialogy šustí papírem a osobnost Masaryka tu nevyzněla zdaleka tak důležitě, jak by si určitě zasloužila..... Druhý díl - na tohle se fakt nedá (a ani nemusí) koukat. To už mohli dva herci sedět ve studiu a číst dialogy z knížky. Na televizi můžete mít puštěný jenom zvuk. Umělecký dojem je stejný - nulový. (28.10.2013)

Díl první: Velké bourání (1918) - Jako začátek dobré, sice se jedná jen několik střípků ukazujících Masarykovu politickou práci, ale naštěstí bez aureoly velkého tatíčka a to ve výborném hereckém podání Martina Huby, už se těším na další díly, kde budou opět výborní herci, ať už herecky (Trojan, Stránský, David Novotný a mnogo dalších), nebo typově se velmi ku své roli hodících (Daniel Landa). V dalších dílech snad přijde i více daný děj dílu, technicky a režisérsky vytříbené střípky jsou sice hezké na úvod, ale třebas dílu poMnichovskému, či Atentátnickému by určitě tenhle model rozhodně neslušel. Ale za tu zkratkovitost v závěrečné části by někdo zasloužil žhavým železem. Díl druhý: Den po mnichovu (1938) - Pro mě osobně v mnoha věcech kvalitnější, než-li část předchozí, bezmoc zúčastněných v některých částech je hmatatelná, herecké výkony opět výtečné a drobné zaškobrtnutí v některých dialozích jsou zapomenuty v závěrečné konfrontaci Beneš × Moravec. Závěrečný střih o několik let zde narozdíl od prvního dílu funguje výtečně, obzvlášť vzhledem k ději předchozímu. Díl třetí: Kulka pro Heydricha (1941) - Víc Trojana! Víc Trojana! I přes lehké zklamání, že se v ději vůbec neobjeví president Hácha, protože jeho cestu bych sledoval možná i raději, už jen kvůli tomu, že byl narozdíl od Beneše demokraticky zvolen. Jinak ale všechno funguje na výbornou, i ta druhá "hlavní postava" rozvědčíka Moravce, jen ho bylo opravdu spíš málo, klidně bych přenechal víc prostoru německému demokratovi. Technicky opět výtečné a vysoké potěšení skýtá fakt, že rozmluvy jsou tentokrát vedeny hned v několika jazycích a třešničkou je závěrečný, nádherný záběr na letadlo v mracích.Díl čtvrtý: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) - Energie. Obrovská energie snad ve všech dialozích, ovšem hlavně v těch komunistických, u nichž se Kosatík předvedl v tom nejlepším světle a podpořili ho i brilantní herci, kteří se svých úloh zhostili nebývale perfektně. Oceňuju fakt, že nikdo nedělal z komunistů svině a hajzli za každou cenu, není to potřeba, i takhle je vyznění nebývale temné. Tleskám výbornému dílu, u kterého jsem navíc dostal hlad (aneb cpaní párky od Marty). Díl pátý: Zabíjení soudruha (1951) Herecky opět naprosto neskutečné, skoro by jednomu bylo těch domácích komančů líto, po tomhle výkonu... Výtečné završení první části cyklu (nebo řady, jak to komu vyhovuje), takže si dovolím ohodnotit. Pokud budou díly následující stejně kvalitní, jako Všechnu moc lidu Stalinovi a Zabíjení Soudruha, jdu na pět. (28.10.2013)