Cesta ven

Petr Václav konečně naťukl v české kinematografii téma, které lze úspěšně vyvážet směrem na západ, neboť to je dnes asi jediné, čím může naše stále ještě spíše podivná republika z východu oslovit západoevropské publikum, vztah bílé ekonomicky úspěšné majority a sociálně vyloučené romské minority. Neboť to jediné máme už s Evropany ze Západu společné - Romům nerozumíme, bojíme se jich a nechceme si je pustit moc blízko k tělu. Největší obdiv zaslouží Petr Václav jednoznačně za samotný nápad, za téma, které je jedním z bolavých míst naší společnosti, obdiv zaslouží i odvážný casting, v celém jeho filmu kromě Přemysla Bureše hrají jen samí neherci, a právě neortodoxní režisérská práce s (romskými) naturščiky, dokumentární kamera, absence filmové hudby (ve filmu zní hudba pouze ze synchronů) modifikují výsledné civilní a autentické vyznění snímku. Realistické, tedy hodně depresivní. Stejně chvályhodné je to, že tvůrce se nesnaží dělat z Romů oběti (jak je to vlastní tematicky spřízněným, hlavně poslední dobou značně převažujícím aktivistickým - a do silné míry ideologickým - sociálně-kritickým snímkům). A mimo to - Cesta ven je naprosto poctivý film. Nejhorší na něm ovšem je, že cesta ven není... PS: Zasloužený Český lev za nejlepší film i režii. Snad s ním spojená mediální pozornost filmu a tématu alespoň trochu pomůže... (18.02.2015)

Film měl zahraniční křest v Cannes. Petr Václav je typicky festivalový filmař. Za prvotinu Marian, jejímž hrdinou byl romský chlapec, přivezl ceny z Locarna či Angers, následující Paralelní světy bodovaly v Chotěbuzi či Bratislavě. Ale diváci se na jeho opusy zrovna nehrnuli. A proč si lhát, na rozdíl od festivalových porot se publikum nad sociálními dramaty outsiderů příliš nerozněžňuje. Šedé ráno, doma kouř z cigaret, venku kouř z komínů; hned první záběry nastolí bezútěšnou náladu, z níž není úniku. Ženu bolí u srdce, za sebou má tři potraty a před sebou  nejistotu, neboť bez praxe ji nikde nezaměstnají. Sousedka živící se prostitucí pláče, protože jeden z jejích zákazníků, právě v rasové otázce angažovaný politik, "po mně chce čuňárny". Což je motiv hodně umělý včetně sexuálních hrátek ve vaně, zřejmě sázejících na úchylný trend festivalů. Obsazení Romů je dvousečné, drží věrnou náladu, leč v epizodách někteří postrádají hereckou jistotu – s výjimkou Klaudie Dudové v hlavní roli ještě přitažlivé, ale už únavou poznamenané ženy. (19.05.2020)

Cesta autom, cesta vlakom, cesta do záložne, cesta do hospody, cesta na pracák, cesta na ubytovňu…. len nie Cesta von. Smutná to cesta jednej bezradnej ale odhodlanej holky. Smutnejšie je ale to, že takýto život viacerým z komunity nevadí – tlačiť sa v ošarpanom, špinavom byte, s blchami, dlhami a bez práce. Film síce posobí autenticky, ale nieje ničím zvláštny, ukazuje len život a mentalitu rómskych spoluobčanov a to veľmi vlažným sposobom. Je tu veľa hluchých miest, nezmyselných scén, nezáživných dialógov (vo veľa prípadoch im ani nebolo rozumieť)… (24.02.2015)

Nepatrím ani medzi jedno, ale rozlišujem medzi rasistom a plešatým primitívom. Nedokážem zovšeobecňovať niečo tak obsiahle ako sú rasy, tak by som klamal, povedať, že to chápem. Ale je v tom rozdiel. Minimálne v prípade rómov, rasista súdi celok podľa neprispôsobivej väčšiny. Extrémista nepripúšťa výnimky. A o výnimke je tento film. Netendenčný, nezaujatý, sledujúci jednu slušnú rómku, medzi množstvom zlodejov, feťákov, nýmandov a skrátka "cigošov", ktorí sa nechajú dobrovoľne (citujem) "mrdat do huby", radšej, ako by sa pokúsili niečo zmeniť. A o to to má tá jedna ťažšie.. A preto ten film nejde kritizovať ako agitáciu, ani ako obhajobu, pretože proste len konštatuje. Takže ak nemáte z etník fóbiu, alebo nie ste postihnutí účesom bez vlasov, tento film by ste mali vedieť oceniť. Aj s predsudkami .. (10.08.2014)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 6/10 Hudba 4/10 Prostředí 8/10/// PLUS: herci i neherci hrají výborně, přirozeně, vůbec nemáte pocit, že by to bylo hrané, vše působí realisticky, uvěřitelně a díky tomu i stísněně a bezvýchodně, moc se mi líbila hlavní postava, která se snaží vymanit svému osudu, je to silná osobnost a budete jí přát štěstí MÍNUS: mám rád šťastné příběhy a v tomto se toho pěkného moc nestane, věčný boj s nepřízní osudu je všudypřítomný a já z toho měl celkem špatný pocity, hudební stránka je pouze v režii občanů a jejich zpěvu a tradiční hudby, je to zajímavý způsob, působí to víc realističtěji, přesto dávám přednost vkusnému hudebnímu doprovodu, kterého se tu nedočkáme.// Shrnutí: Z počátku hodně silný příběh se postupně změní ve stále stejné obrázky, pocity a děj se chová jako "běžný život" kde nic nekončí, stejně jako nám ukazuje tento snímek a jeho otevřený konec s naději na lepší budoucnost./// Celkem 67%/// (08.03.2015)