Tělo mého nepřítele

Skvělý film. Na Belmonda je to tedy chvílemi až moc napjaté, ale jinak je to opravdu povedený kousek. Verneuil je můj oblíbený francouzský režisér a myslím, že spolu se Sicilským klanem, Strachem nad městem a Mrchožrouty je Tělo mého nepřítele jedním z jeho nejlepších filmů. Scénář Michela Audiarda, jehož považuji za vůbec nejlepšího francouzského scenáristu, je výborný. Belmondo je zde hodně vážný, ale zároveň si nechává místo i pro svůj typický humor. Atmosféru krásně utváří výtečná hudba Francise Laie. Stylem film trochu navazuje na Godardovo U konce s dechem, ale spíše formálně nežli významově. U mě má tento film krásné čtyři hvězdičky. (18.09.2017)

Po Strachu nad městem se Henri Verneuil rozhodl natočit tento podivný námět o pomstě zrazeného muže a jeho vzpomínkách. Sám Belmondo byl původně skeptický, přesto roli přijal. Vznikla skvělý portrét malého města s jeho zkorumpovanými a koumpujícími obyvateli. Scény z Belmondova nočního podniku mi trochu asociovaly mého oblíbeného Scorseseho. I obsazení vedlejších rolí se vyvedlo, obvzlášť Bernard Blier jako nepřítel, k jemuž odkazuje název filmu. A ten golfový konec... Myslím, že jsou dvě verze dabingu, obě s Jiřím Krampolem, ale na Blierovi se vystřídali Antonín Molčík a Jiří Bruder. (16.02.2006)

Snad jedině hudba... a jinak neskutečná nuda. Detektivní zápletkou okořeněný příběh vzpomínek. V nostalgickém duchu se tu proplétá minulost i přítomnost, vzpomínky na dětství jsou podbarveny sociálním podtextem. Rozdělení na bohaté, mocné a ty druhé jsou snad jediným motivem jednání hlavního hrdiny. Belmondo je kouzelně drzý, šarmantní, zkrátka jako vždy. Ale ta neskutečná rádoby moudra, která mu scénář vkládá do úst... hrůza! Takže... Snad jedině ta hudba. (06.09.2011)

Skvělý film velmi originálně pojatý, velmi dobře zahraná role hlavního hrdiny Belmondem, jež se protlouká nezáviděníhodnou minulostí a hodlá se pomstít za křivdy na něm spáchané a pochopitelně i role hlavního protivníka Bliera, který hraje aristokratického průmyslníka s chladným cítěním a přístupem ke svému okolí. Ten konec mě ale dostal, musím přiznat...pěkné. (14.12.2006)

Hrozně dobře a příjemně seskládaná osa tří (anebo i více) časových rovin. Často se u filmů ztrácím, když se děj složitě vrací zpět a čas je nepřehledný. Tady jsou posuny nazpátek velmi přirozené, a JPB velmi klidný. Příjemný dabing a moc pěkné dámy. Na konci to hezky zpomalilo a mlasklo :-) Fotbaloví komentátoři České televize a jejich rádiový přenos. (03.10.2015)