Profesionál

Skvělý Francouzský thriller. Přes svou vážnost tam Belmondo jako vždy propašoval svoje vtípky a zlehčování vyhrocených situací které naštěstí nepůsobí rušivě. Morriconeho motiv je velmi dobrý ale mohlo se jím šetřit pro vrcholné scény. Z kvalitního hereckého obsazení vyčnívá nejvíce Robert Hossein jenž zde představuje největší svini pod sluncem. Vše vrcholí nejlepší scénou - Leonovským duelem Belmonda a Hosseina. Už tohle stačí na 5* (28.11.2007)

Belmondovo charisma táhne Profesionála od prvních minut až do konce, bez něj by to byl hodně jiný film. Jemu se ale dá bývalý agent zahraniční rozvědky, který se přišel pomstít bývalým nadřízeným za zradu (a zároveň dokončit úkol), naprosto věřit. J. P. B. je tu naprosto neskutečný macho. Teprve po shlédnutí tohohle a možná ještě jednoho, dvou dalších Belmondovských kousků, si člověk naplno užije Muže z Acapulca. :-) Mám rád souboj s Hosseinem. Připomíná mi filmy Sergia Leoneho. (29.11.2007)

Zajímavé, jak jedna povedená ústřední melodie (Chi Mai) "poznamená" celý film. Díky ní si i po mnoha a mnoha letech budete pamatovat útržkovité detaily tohoto Profesionálního filmu s drsným Belmondem a skvělým českým dabingem ČT (1992) - Jiří Krampol, Alois Švehlík, Jiří Klem, Stanislav Fišer, Vítězslav Jandák. (08.11.2011)

Osmdesátky jsou neúprosné, ta doba je příznačná pro určitý styl, jakým se psaly a točily akční filmy a přestože Profesionál je více kriminálka než akční, duch doby se mu nevyhnul a nesmazatelně ho poznamenal. Belmondova postava je něco jako James Bond, neporazitelný, cool a v obličeji dle aktuálního rozpoložení filmu střídá nasranost a úsměv. Bohužel díky úvodním hromským upozorněním, jak chytrý bude a jak všechny rozmetá, což se taky do puntíku stalo, jsem nebyl schopen jeho cestu prožívat, stotožnit se s ním, nebo mu aspoň fandit. S tím je spojen zmiňovaný zásah osmdesátek - zatímco filmy Schwarzennegera a Staloneho jsou (také) jednoduché až hloupé, jsou přesto zábavné, lehké a člověk se může stoprocentně na hlavní postavu upnout. Belmondo se mi prostě nelíbí, scénář je slabý, dialogy naprosto duté, sofistikovanost profesionálova plánu se projeví asi jen ve dvou momentech (průměrní bezdomovci a závěr, který je asi tak jediný světlý bod snímku). Co dál? Emoce nula, místy jsem se užíral nudou a myslím, že při odkazu na Leoneho westerny se chudák mistr obracel v hrobě... 5/10 (27.02.2010)

Každý herec - zejména, je-li vázán na tzv. lehčí žánry - má zpravidla tzv. škatulku, z jejíž šarže vybočuje jen nerad. Platí to i pro ty nejlepší, a Belmondo je určitě jeden z nich. Pokusíme-li se v tomto ohledu hodnotit PROFESIONÁLA jako dílo té lehkonožejší Múzy, máme co do činění s dílem špičkovým a překvapivě invenčním. V mnoha ohledech vypovídá podstatné věci o odvrácené tváři francouzské demokracie Páté republiky, o tom, co je a co není kolonialismus a velmocenská omezená arogance. A jedinec a jeho šance, dostane-li se jako ono pomyslné zrnko do tohoto soukolí. V případě, že naší pomyslné Múze přibudou trochu vrásky a její anorektická lehkonohost se promění v poněkud ctihodnější plnoštíhlost, skrývající první vrásky, dosud viditelné jen pro toho, kdo stojí zblízka a umí se zvlášť dobře dívat, "bonusové" přínosy se začnou měnit v mnohokrát okoukaná klišé a důraz na akci, pro film příznačný, bude degradován na matoucí a samoúčelné honičky a kasovní šablony. Skutečnost, že v případě tohoto mimořádného filmu si obě Múzy podaly ruce a jdou filmem pospolu, žánrově čistému komentátorovi uniká. Plytký pak už ovšem není film, ale jeho samozvaný posuzovatel. Záměna imprese a úsudku dokonává toto dílo zkreslení, jehož genezi jsem se tu pokusil zachytit. PROFESIONÁL mezitím vstává - žijeme s ním v tak trochu pohádkovém filmu - a jde opakovaně hájit práva a fyzickou existenci člověka, jehož život stát, v tomto případě demokratický, tak lehce odepsal. Není pochyb o tom, že novodobý Belmondův d'Artagnan pokročilejších středních let má přitom veškeru naši diváckou přízeň k dispozici. Tak se jdeme zase koukat? Opravdu? Tak jo. (30.12.2007)