Něžné vlny

Tak nechápu to negativní hodnocení tady. Je to komedie. Smáli jste se? Vsadím se, že jo. Tím pádem to splnilo svůj účel, tak proč ty opuštěné jednohvězdy? Pro mě tu byla spousta neblbých humorných náznaků a narážek vybízejících k nezadržitelnému řehotu z mé strany. Např. "Jak jsem říkal, Rusové nám přinesli leda velké houby." nebo transparent s nápisem "Pryč s násilím" a přitom ho jeho otec pod ním pohlavkuje... to bych si úplně tuhle scénu dokázala představit jako nějakou dobovou momentku, samozřejmě černobílou - to by byla moc krásná fotografie (Pozn. Nikdy neříkejte fotka! Jinak se na Vás vyučující fotografie bude dívat jak na totální idioty :D) Je pravda, že časově jim ten snímek sem tam neseděl, teda aspoň nevím, co tam měly dělat ty tanky, protože 69 rok to být nemohl vzhledem ke stáří toho ogara v 89 a nevím o tom, že by tu tanky jezdily okružní jízdy jen tak přes náměstí, protože se nudily někdy v 76 bo tak, aby to odpovídalo věku hlavního představitele, který přece nedorazí na rande s holýma rukama ;) Jasných 5* a určitě si to někdy pustím znova. (11.07.2014)

Jiří Vejdělek se nadále drží svého kopyta a myslím, že je to jedině dobře. Po Účastnících zájezdu, Ženách v pokušení a Mužích v naději nám servíruje další pohodovou, prosluněnou, příjemně nasnímanou, lechtivou a do určité míry sexistickou (onu míru si musí každý vyhodnotit sám, já osobně režisérův pohled na něžnější pohlaví beru s nadhledem) komedii bez vyšších dramatických ambicí, která se může opřít o příjemné herecké výkony (zejména Hynek Čermák a Táňa Pauhofová jsou výteční, za to Robert Cejnar působí přeci jenom prkennějším dojmem, než by bylo milé), celou řadu úsměvných situací a několik povedených gagů. Pro mě osobně Vejdělkova tvorba představuje českou komediální jistotu, při které sice člověk nejednou zakroutí hlavou nad jejím dějem a chováním postav, ale za to se nikdy nepohorší nad vulgárním a trapným humorem, nedílnou součástí mnoha tuzemských "komedií". A to se přeci počítá. (25.01.2015)

Začíná to zajímavě, nenudí to a Jiří Vejdělek dokazuje, že když se čerpá z vlastních zkušeností, námět za to obvykle stojí. Něžné vlny se odehrávají v několika časových rovinách, přičemž ta první je kratší a vtipnější. Jakmile na scénu přijde 18letý Vojta, film ztrácí tempo a závěr už spíše působí trapně než, že by nějak smysluplně měnil historii (scéna na náměstí 89´). Obsazení je sympatické (pokud se povznesete nad tím, že se mezi seriály a filmy mění stále ti samí herci) a největší plus druhé části je jednoznačně Vojta Dick (ačkoli nemusim zpěváky, co se míchaj do herectví) a sexy Lucie Šteflová, která ještě má co předvést do budoucna. PS : Rrrrr...60% (19.08.2014)

Odcházel jsem z kina a v uších mi zvonilo... Na tváři blažený připitomělý úsměv a na kalhotech pár kapek první krve. Nebojte, ne ze studenta Šmída, ale z jedné zrzavé propasti hříchu. Moje ruka v kapse kalhot zádumčivě potřásala (ne, verbale, tím opravdu ne!) svazkem klíčů, po čtvrtstoletí laskání neviditelnou rukou trhu vyleštěnými do sametova. Reklamní billboardy podél cesty na mě majetnicky pomrkávaly, jak blahé paměti pěticypatá hvězda na fasádě sídla ÚV. Samozřejmě všechno dobře dopadlo. Pár studentů přišlo na Národní o zuby, Strana přišla o vedoucí úlohu a zrzavá mořská panna o panenství. Jo, a jeden mlátička z Pohotovostního pluku o koule (a když ne o ně, tak o hrdost určitě). Byl jsem happy, byl jsem dojatý. Я был счастлив. Přitom po traileru jsem se dost znechuceně ušklíbnul, že tuhle hrůzu tedy ani náhodou! Třeskutý humor a hřiby jak z Mrazíka? (Pamatujete, jak tam medvíďata běhala po zadních a v náručí nosila stejné monstr hřiby?) Jenže mraku z Černobylu člověk neunikne. Nakonec jsem se k Něžným a nostalgickým vlnám dostal i já, jak slepý k houslím. Podobně jako velký Vojta na Národní, případně jako malý Vojta spolužačce pod sukni. Týdeník, úvodník, „Nezapomeňte tento film ohodnotit na ČSFD" a už to jelo. Na plátno vyběhly spermie a byl konec. Ne filmu, mé mrzutosti. Hravý pan Vejdělek mé obavy hravě převálcoval a nakonec za skotačivého bušení do kláves klavíru úplně pohřbil. Přímo tam pod těmi okny. Nadsázka až na půdu (na které se zabednil jeden domnělý paroháč), romantika jak z praku a jedna bílá laboratorní myška, která zacupitala pod sukýnku na patách sedící školačky. Chlapec holčičce odvážně zalovil pod sukní, chvíli tam šmátral po myšce (a po myšce?), pak ji polapil a ... a myšička byla najednou zrzavá! Vejdělku, Vejdělku, ty čímane jeden! Ty máš z prdele kliku, že netočíš v Americe. Dopadl bys jak Polanski! ;-) (27.01.2014)

Před zhlédnutím skepse, že zase další film z doby, kdy nám tu ještě vládl bolševik. Jako by se Češi z této tématiky neuměli vymanit a natočit také něco jiného. Po zhlédnutí ale převládá nadšení a ačkoli mám takové Účastníky zájezdu poměrně rád, od Vejdělka bych tak příjemný letní film nečekal. Krásná obrazová stránka, milá romance i laskavý humor a opravdu uvěřitelné herecké výkony (Lucie Šteflová!). Závěrečné navázání na sametovou revoluci je sice hodně přitažené za vlasy, ale je to takové mile naivní jako celý film. A ta klavírní hudba je ráj pro uši! (05.09.2016)