Ladri di biciclette
Zlodeji bicyklov
Bicycle Thieves
Bicycle Thieves
Bicycle Thieves
Režie:
Vittorio De SicaKamera:
Carlo MontuoriHudba:
Alessandro CicogniniHrají:
Lamberto Maggiorani, Enzo Staiola, Lianella Carell, Gino Saltamerenda, Vittorio Antonucci, Giulio Chiari, Carlo Jachino, Emma Druetti, Nando Bruno (více)Obsahy(1)
Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.
Film polemicky zdůrazňuje sociální rozdíly poválečné italské společnosti, poukazuje bez nejmenší stopy proklamativnosti na drobných, ale nanejvýš věrohodných útržcích každodenní reality na stav, kdy je člověk člověku vlkem, na situace, ve kterých vládne dravý zákon džungle, jenž odpírá méně schopným lidem právo na práci a důstojnou existenci. Autenticitu sociálně laděného snímku podporuje výběr představitelů hlavních postav, které našel režisér doslova na ulici mezi nezaměstnanými. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (225)
Antonio dostane práci jako lepič plakátů, ale nutně k ní potřebuje kolo, jak vyžaduje zaměstnavatel. Hned první den je mu ukradeno. Zoufalý Antonio hledá kolo druhý den se svým malým synem Brunem. A to je vlastně celý příběh. Na první pohled velmi prostý, ale když sledujete film, vidíte zoufalého člověka, který je v hrozné situaci, neboť o práci je nouze a on potřebuje zpět své kolo, aby uživil rodinu. Závěr je dosti emotivní, ale ne nějak křiklavě, aby za každou cenu vyloudil z diváka slzu. Pro mě jednoznačně nejlepší neorealistický film, jaký jsem zatím viděl. ()
Spoiler: Jak uz nazev napovida - hlavnimu hrdinovi ukradnou kolo a on ho po zbytek filmu hleda! To je ale strhujici zapletka! Nicmene je to kupodivu velmi chytlave a zaslouzene se to muze pysnit oscarem za nejlepsi zahranicni film 1949, navic na to, ze vsichni zucastneni herci byli amateri to dopadlo lepe a realisticteji, nez okolni filmy obsazene tradicnimi drama queens. 7/10 ()
95% - Nevím, co pochválit dřív... Zloději kol mě překvapili jak svým výborným scénářem, tak jeho technickým zpracováním. Nejvíce u mě bodovalo výrazové bohatství všech zúčastněných herců, a kamera, jejíž pohyb jsem obdivoval od prvních záběrů. Tento skvost italského neorealismu je sice smutnou, ale oku i duši lahodící podívanou, kterou byste neměli vynechat. ()
Základní dějová linka s ukradnutím kola a jeho hledáním se možná zdá velmi jednoduchá a někdo by si mohl říct, že se na tom nedá utáhnout dobrý film. Opak je však pravdou. Divák je vpraven do situace muže, pro kterého kolo znamená jediný způsob obživy, a proto není těžké pochopit jeho zoufalství, depresi, beznaděj, agresivitu, později stud a ponížení, a to do té míry, že s hlavním hrdinou plně soucítíte a fandíte mu. Ať je to hněv když jde tvrdě po zloději nebo třeba nerozhodnost při váhání nad vlastní krádeží. Navíc nešťastná atmosféra poválečné Itálie, kde je spousta nezaměstnaných a někteří z nich, třeba i slušní lidé, se ze zoufalství sníží právě k nějaké té zlodějně, se podařila velmi dobře vykreslit. Solidní 4*, hvězdičku strhávám za toho malého spratka, který mě neskutečným způsobem iritoval. ()
Sledovat bezradnost, zoufalství a beznaděj hlavního hrdiny, jehož jedinou touhou je pracovat a obstarat živobytí pro rodinu je zážitek skličující, jelikož vidíme jen další a další hořkost a zklamání. Boj o vlastní důstojnost je navíc o to těžší, že se neodehrává pouze před ním samým, ale skrze syna i před zrakem budoucích generací. Pro diváka 21. století skrývá na první pohled osobitě krásný Řím 40. let spíše bezútěšnost, ze které již motlitby či Bůh ven nepomohou, ale zatím ani nic jiného... ()
Galerie (85)
Zajímavosti (22)
- Sergio Leone sa k asistentovi réžie dostal vďaka menu svojho otca, na ktoré reagoval De Sica. De Sica však už pri úvodnom stretnutí Leonemu povedal, že ho nie je schopný platiť. Jedinou možnosťou, ako si zarobiť nejaké peniaze, bolo prijať epizódnu rolu. K roli sa viaže historka. Konkrétne ku kostýmu, z ktorého v daždi stekala farba a poškodila Leonemu jeho nový sveter. Dlho sa snažil presvedčiť De Sicu, aby mu zničené oblečenie preplatil, no ten tvrdohlavo odmietal. Úspech filmu túto nepríjemnosť Leonemu zažehnal. (Biopler)
- De Sica zdôvodnil výber robotníka z továrne, Lamberta Maggioraniho, do roly otca takto: "Jeho pohyby, to ako si sadal, jeho gestá rúk pracujúceho človeka a vôbec nie herca, to všetko na ňom bolo dokonalé." (Biopler)
- Lamberto Maggiorani (Antonio) skutočne stratil po natáčaní svoj symbolický bicykel, teda s tým aj svoju prácu, a tak sa rozhodol, že bude pokračovať vo filmovej brandži. (Karush)
Reklama