Reklama

Reklama

Milenci ze severního pólu

  • Česko Milenci z polárního kruhu (festivalový název) (více)

Může-li existovat věčný sníh, proč by nemohla existovat věčná láska? Film s poněkud záhadným názvem Milenci ze severního pólu natočil španělský režisér Julio Medem v roce 1998. Příběh vášnivé a tajné lásky Any a Otta začal jednoho odpoledne roku 1980, kdy bylo oběma osm let. Potkali se ve škole a zamilovali se. Od té chvíle byl jejich osud doslova zpečetěn. Cokoliv je potkalo a jakkoliv je rodinné i vnější důvody rozdělovaly, jejich společná láska byla jedinou skutečnou jistotou v jejich životech.
Námět by se mohl zdát poměrně banální. To, co z něj však činí filmové dílo mimořádné hodnoty, je způsob, jakým jej talentovaný scenárista a režisér vypráví. Jak kdosi velmi trefně poznamenal: „...tento film je z těch, o kterých se dá těžko mluvit. Ten se prostě musí vidět!"
Magickou atmosféru vyprávění dotvářejí impresivní záběry Medemova kameramana Gonzala Berridiho, stejně jako působivá hudba dalšího Medemova stálého spolupracovníka, Alberta Iglesiase. Film byl nominován na národní cenu Goya za nejlepší původní scénář, na MFF v Benátkách 1998 byl uveden v hlavní soutěži. (Česká televize)

(více)

Recenze (164)

Shit 

všechny recenze uživatele

Medem tady příběh vypráví netradičním a opravdu hrozně zajímavým způsobem, kdy střídá pohledy na situace, potažmo životní období dvou hlavních postav v podobě nevlastních sourozenců, jednou ukáže pohled Otta a podruhý Any, ale nedělá to a nestřídá to nějakým robotickým způsobem, ale vytváří z toho skoro až umělecký dílo, působí to dokonale a režijně geniálně, nicméně tohle mu vydrží zhruba do poloviny filmu, pak mu hlavní postavy dospějou, oddělí se a jemu nezbyde nic jinýho než už jen vyprávět dva oddělený na sobě moc nezávsilý příběhy, už to nepůsobí tak geniálně a prostě to celý uvadá, z čehož nevytrhne ani konec, kterej se snaží tohle celý uzavřít jako geniální příběh, kterej v sobě schovává daleko víc než se zdá, což se mu daří, ale tak nějak to pocitově vyzní doprázdna. ()

jondzavid 

všechny recenze uživatele

Osobitá hravá poeticko-romantická vzťahovka, v ktorej sa J.Medem zaujímavo hrá s časovými rovinami a strieda rozprávačské pohľady na príbeh. Do dokonalosti mi chýbal menej "sladký" casting (na mysli mám detských predstaviteľov) a trochu väčšia vyváženosť prekombinovanosti v závere, ale v celku som viac než spokojný s týmto krásnym filmom o osudovej láske. ()

Reklama

Gazy 

všechny recenze uživatele

Osudové náhody a propletence servírované z pohledu obou milenců a jejich strasti při hledání jeden druhého Julio Medem vylíčil takovým způsobem, že na to jsou snad slova krátká. Stejně jako jména hlavních hrdinů Otto a Ana, tak celý příběh je jedna velká smyčka, zdánlivě bez začátku či konce, tudíž ano je to snové, romantické, dojemné, dokonale podmanivé a téměř bez chyby a já jen nechápu, že jsem Medemovu tvorbu objevil až teď. ()

PogoJoe 

všechny recenze uživatele

Film se zajímavým, povedeným začátkem se spoustou tvůrčích nápadů a myšlenek (období dětství a dospívání), který se zhruba po hodině a s tím, jak se věk hrdinů přehoupne do dospělosti, stává stále nudnějším a prázdnějším. Je o ničem. Vyšuměl. Autor scénáře se snaží zdůraznit roli náhody v životě - ale kupříkladu postavu starého bývalého německého pilota Otty bych vyškrtl. A dospělá hlavní představitelka (N. Nimri) mi není zrovna nejsympatičtější, což má bohužel taky vliv na mé celkové vnímání tohoto snímku. || Režie: ****, Scénář: ***, Herci: ***, Hudba: **, Výprava/Efekty: ****, Kamera: *****. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Julio Medem má neuvěřitelné štěstí, obvykle mě jeho film zastihne v nějaké výjimečně pozitivní náladě, která mě nutí udělovat větší počet hvězdiček, než by si ten výtvor zasloužil. Chaotická Anička by si podle měřítek, která běžně na kinematografii uplatňuji, zasloužila odpad a já, trapný změkčilec, jsem nadělil jednu, patrně z nemístného konformismu. Milenci ze severního pólu jsou na tom o poznání lépe, opravdu se mi líbí Medemův filmový jazyk i výběr herců, jenže to, jakým způsobem se svými postavami nakládá, všechny ty neuvěřitelné náhody, míjení se, všechny ty konstrukty, které se nakupily ve scénáři, místy sklouzávají do sebeparodie. Ten film neměl být komedií a přece mi na mysli často vyvstaly tituly jako Pytlákova schovanka nebo Limonádový Joe. Tohle se prostě nedá brát vážně a tři hvězdičky jsou spíš za to, čím by ten film mohl být, kdyby Medem nebyl tak sebestředný. Celkový dojem: 50 %. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama