One Direction 3D: This Is Us

Nechápu, proč se na tohle dívá někdo, kdo nesnáší hudbu a samotnou skupinu 1D? To abyste si mohli připsat na konto další odpad! nebo co? Nevidím jediný důvod, v čem je tento dokument horší než o kterékoliv jiné kapele či muzikantovi. Např. Katy Perry, která ještě nedávno byla v červených číslech. Stejná struktura - vraceli se k dětství zpěváků, k jejich počátku kariéry až k tomu, co zažívají na turné a jak to vidí s budoucností. Naprosto stejný postup, akorát že Katy Perry nemá tolik nesnášenlivců jako tahle boy band. Vzkaz pro hatery: Užijte si to! ;) Mimochodem v komentářích jsem narazila na to, že se tu o kapele nic nedozvíte, např. kdy a kde a jak se dali dohromady... vážně? tak to ses asi kámo díval na jiný dokument. ;) Ať už na ně má kotel lidí jakýkoliv názor, tak se musí uznat, že za tři roky od té doby, co se dali dokupy, tak se z nich stal trhák a doslova ovládli celosvětovou popovou scénu. A to je teda něco... to dokázala málokterá hudební skupina/zpěvák/zpěvačka. Jasně můžete oponovat, že to je díky mladým naivním trapným dvanáctkám (což btw. nejsou jejich jediní fanoušci), že je kotel lepších kapel, ale nevyvádí takové psí kusy... a o to tu jde.. o tu show.. umět to prodat, získat si širokou základnu fanoušků a posluchačů a to se jim povedlo, i přestože se nedostali ani do finále X-factoru. Splnili si sen v podstatě každého obyčejného člověka (včetně mě)... ze dne na den se stali známými a užívají si života co to jde a přitom jsou to furt normální kluci. Takže já říkám, proč ne.. zaslouží si to. Bylo docela šílené vidět ty záběry ze zákulisí a fanynek... tohle asi nikdy nepochopím, jak řvou z plných plic áááá a skáčou a brečí a přitom natáčí, ale budou to mít celé roztřesené, čekají na letišti jenom, aby je viděli... to mi přijde všecko hrozně směšné. Neurolog: "The girls are not crazy, the girls are just excited." - silně pochybuju, ale fajn no:D Z tohoto dokumentu prostě čiší optimismus a úplně vás pozitivně naladí a to i přesto, že nejsem fanynka téhle kapely, ale ráda si poslechnu jejich skladby, když se mi líbí... (počet, kolik jich znám? teď jsem to spočítala.. 7+1 One way or another, ale to není originálně jejich).... Best song ever doslova provázel celé mé loňské léto na každém kroku (aniž bych to kolikrát chtěla, ale prostě to hrálo všude:D) a je to nehorázně pozitivní píseň.... P.S. Harryho focení mi připomíná, když mě chce někdo vyfotit s bráchou... nikdy se nemůžeme tvářit normálně.. protože to je přece nuda. P.S.S. V jejich filmu se objevily i takové hvězdy jako režiséři Martin Scorsese a Richard Curtis nebo fotbalista Cristiano Ronaldo. (19.01.2014)

Předem bych chtěl upozornit své čtyřprocentní funoušky, že jsem dokument Gay Erection: This is Ass zhlédl výhradně z rodičovských důvodů. Chtěl jsem totiž vědět, proč po nocích slýchávám z pokojíčku své desetileté dcery přerývané vzdechy doprovázené výkřiky jako "Hery" a "Lájem" (Podotýkám, že místo "veledíla" paní Rohlíkové jsem ji podsunul daleko kvalitnější literaturu a Šindlerův seznam ještě neviděla.) , a proč si pak přes den zkomolenou angličtinou, z níž lze i trénovaným uchem pochytit pouze neustále se opakující "láv, bejbééé, hááárt a túúúgedrrrr", mátožně pobroukává dvouakordové kolotočářské cajdáky, ze kterých by blil i Honza Nedvěd. No povím vám, jsem zděšen! Naivně jsem se totiž domníval, že éra komerčně vyhajpovaných, kokotích homokvintetů skončila, když se "fenomény" jako Beast 17 nebo Take Death odebraly do nezaslouženého popového důchodu, protože jim začaly růst panděra a chlupy v uších a v extázi strhané spodní prádlo ječících čtyřicítek by na pódiích mohlo spustit požární poplach. Satanžel to mezi prebubescentními kikinami a hošššýky s účesem Džastýna Bíbra neustále cinká a všichni ostatní s jakýms takýms hudebním vkusem musí holt zase zatáhnout prdel, zacpat si uši a doufat, že se to brzy přežene. Ale abych to zkrátil, trnuly mi u toho bradavky, několikrát jsem se pokusil hodit těm hošanům na pódium kalhotky zbrocené první menstruační krví a dokonce jsem málem obětoval i svého plyšového tchoře, bez nějž se na krok nehnu. Naštěstí se mi ho nepodařilo svou Sonkou prohodit, a tak skončil jen pod televizním stolkem a já se mám i nadále v noci k čemu tulit. Jediné zoufale pozitivum spatřuji v tom, že si má dcera vybrala z té pětice ke zbožňování opravdu žužu ťutíny a ne třeba toho pakistánského morgoše. A na závěr vám nechám zahrát nějakou pěknou opravdovou pissničku. (24.10.2013)

Toto není hodnocení filmu, na film se do kina nechystám, One Direction mě absolutně nezajímají, takže nevím, proč bych měla utrácet peníze za dokument o nich. Nicméně mě dosti pobavily dvě věci: 1. Film se během pár dní vyšplhal na první místo žebříčku nejrozporuplnějších filmů na ČSFD. To asi znamená, že film hodnotí pouze zamilované fanynky, které film viděly, ale jsou absolutně neobjektivní, takže dají 5*, nebo uživatelé, kteří film vůbec neviděli, ale OD jim připadají natolik odporní, že prostě dají odpad!. 2. Trailer pustili před promítáním Kick-Ass 2. Intenzita smíchu u jedné scény se tím pádem zdvojnásobila (modří už vědí). (09.09.2013)

ČSFD hlásí: 6. nejrozporuplnější film. A abych řekl pravdu, vůbec se tomu nedivím. Já se ale pokusím v hodnocení vůbec nevyjadřovat ke kapele One Direction, k jejím členům, jejich stylu ani k jejich hudbě. Jako takový je tento dokumentární film překvapivě snesitelnou záležitostí. Rozhovory s členy kapely (nepočítaje uřvané 13leté fanynky) a jejich rodinami dávají smysl. Není to iracionální opěvování polobohů hudební scény, ale obyčejné zhodnocení "normálních lidí" "normálními lidmi". Člověka určují jeho činy a v jejich případě (charita pro Afriku, solidarita rodině, aj.) se tyto skutky dají chápat pouze pozitivně. Ano, jsem zvědav jak dlouho jim to vydrží, osobně tomu moc času nedávám. Ostatně o těch špatných se film točit zcela určitě nebude, ale od toho tu máme bulvár. Poslední bod zhodnocení patří jejich producentovi. Simon Cowel byl pro mne vždy vizionářem a člověkem s jasným tahem na bránu. Osobně bych dal nevím co, abych měl takový čuch na prachy... Podle jeho vlastních slov mu nápad založit One Direction nezabral ani 10 minut. Řekněte kdo jiný je schopen a 10 minut vyrobit takovouhle úžasnou továrnu na peníze? Obrovská poklona a respekt před tímto člověkem. Ať se nám 1D líbit nemusí, baví spousty lidí napříč celou zeměkoulí, a s tím se asi budeme muset smířit. (26.04.2014)

Pro nefanouška skupiny nezáživný dokument, který ničí jeho nekonfliknost a neustálé točení v kruhu - příjezd do nějakého města - způsobení šílenství - odehrání koncertu a znovu totéž, které spěje odnikud nikam. Přitom Spurlock v první třetině prokazuje, že je schopný filmař a třeba taková stylizace členů do komiksových postaviček je poměrně nápaditá. I samotný úvod, kde rychle a efektně vysvětlí, co jsou One Direction zač, je efektní a svěží. Jenže pak už to upadne do zmíněné nezáživnosti a bohužel se to nikam neposunuje. Tvorba téhle skupiny mě nebaví, tudíž nechápu, co na ní kdo vidí, ale to už je asi generační problém a otázka. Jelikož 3D není nikterak zásadní a je vidět jen v pár chvílích na pódiu a při závěrečných efektech, nemá vlastně film jako takový příliš co nabídnout. Má opravdu smysl jen v aktuální chvíli, protože za pár měsíců a let už nebude sloužit vlastně vůbec ničemu. 30% (05.09.2013)