Tři bratři

Po vynikajícím snímku Hon, zabývajícím se závažnými tématy jako rodičovská láska, pomsta a pedofilie, je zde další představitel progresivní dánské kinematografie, který by neměl uniknout vaší pozornosti. Jde tentokrát o lehčí žánr pohádky, aby ne, když Dánové mají v tomto letitou tradici v podobě Hanse Christiana Andersena. Narozdíl od jeho děl jde ale o film veselý, vhodný i pro malé děti, nejde tedy o typický skandinávský depresivní artfilm. Ale ani dospělí nepřijdou zkrátka - film obsahuje místy až postmoderní metahumor, relativizující film jako médium sui generis (promluvy vypravěče k obecenstvu) - vliv Larse von Triera je zde neoddiskutovatelný. Film obsahuje i mnoho písniček, které byly přeloženy do češtiny (film je naštěstí dabovaný!). Překlad je povedený a vtipný, bohužel je ale evidentní, že jde o překlad - kvůli charakteristickým rysům dánštiny je v písních příliš mnoho krátkých slabik a znějí spíš jako říkanky. Ještě poznámka na okraj: protože je v Dánsku početná muslimská menšina, bylo nutno tomuto faktu film přizpůsobit - mnoho ženských postav, včetně Karkulky a Marušky, nosí ve filmu hidžáb, a Karkulka je v souladu s právem šaríja zasnoubena již v útlém věku cca 10 let. (29.08.2014)

Docela lituji, že jsem nepodpořila návštěvou kina tvůrce této pohádky a počkala jsem si až mi kamarádka půjčí dévédé. Moje skepse ze současné české filmové tvorby zapříčinila i nepochopitelnou nedůvěru v mého oblíbeného scénáristu a herce Zdeňka Svěráka. Sypu si popel na hlavu ... Lyricky podaná pohádka o Třech bratrech je opravdu velice zdařilá, originální! a neskutečně vtipná. Z každého záběru dýchá cimrmanovský duch, líbí se mi narážky a humorné detaily, díky kterým mi nezbylo nic jiného, než dát plný počet hvězd. A to i přesto, že ta pedofilní vložka stran jednoho z bratrů a Karkulky mi byla víceméně nepříjemná. Jsem si jistá, že kdybych si to četla nebo viděla na prknech divadla našeho největšího, českého génia a vynálezce, s chutí bych se tomu zasmála, ale vidět to ve filmu, kde hraje malá holčička, mladší než moje dítě ... no, divné. Pobavil jak Pavel Liška v roli holuba, tak i takový měsíček Mirek Vladyka, který chtěl hasit vatru po svém. (02.01.2015)

,,KDYSI DÁVNO ŽILI NA JEDNOM STATKU RODIČE, KTEŘÍ MĚLI TŘI SYNY…" /// Splácanina tří pohádek, která krom nesourodýho děje, udivuje divnejma písničkama. Nebo spíš zpívanejma textama. Ta dávka rýmů skolí nejednoho veršotepce. Naopak začínající literát usedne a začne studovat funkci a anatomii verše. A až zkontroluje jejich fonetickou, sémantickou či rytmickou kvalitu, poohlídne se po nějaký mladý (třeba dvanáctiletý) nevěstě. Udělal bych to taky, ale z toho monotónního rytmu (rýmu) mi docela slušně jebe (neboj, na kvalitu komentáře to vliv nemá…). K příběhu bych se radši nevyjadřoval, páč doteď nevím, co jako ten mišmaš znamenal. Taky nechápu, co bylo myšleno doopravdy vtipně a čemu sem se smál, protože su blbej. Radost může udělat to, že je to fakt originální. Zkazit ji zase může, jak je to blbý. Rozhodující asi bude, jak se to líbilo malým dětem. Tak děti, ruce nahoru… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem fanda hudebně-divadelního pásma, které vytvořil Zdeněk Svěrák společně s Jaroslavem Uhlířem pro Národní divadlo. 2.) Doma si nejradši ze všeho veršujeme (uvidí Mařku a řekne jářku). (nejradši ze všeho? I místo toho?...) /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (24.12.2014)

Nic naplat, mě to, i přes pár novodobých neduhů, vážně bavilo. Milé, přímo roztomilé, ale hlavně originální. Všem známé osudy našich klasických, ženských pohádkových postav za svobodna a jejich nově vybraných nápadníků, jsou zpracovány velmi precizně, v prodloužených verzích by každý příběh bezpochyby stačil na samostatný film. Humor mi nijak nepřekážel, bez problémů mi do celého filmu zapadl, stejně jako kapka hororového nádechu, což k českým pohádkám rozhodně patří, také rýmování a zpěv. Je zde, samozřejmě, i kapka současnosti, což beru od Svěráků jako takové přizpůsobení se době, ve filmu nic neobvyklého, zvlášť v pohádkách. V některých případech tato kapka vše dobré zničí, to ale není případ Bratrů. Další, co rád vyzdvihnu, je skvělé herectví skoro všech zúčastněných, dvojice Chýlková-Doláková dokonce výborná, stejně tak všechny melodie a hlavně prostředí, které od začátku do konce drží silnou pohádkovou atmosféru. Klasická tvůrčí jména se jen tak neztratí, což je jenom dobře. (31.12.2018)

V žánru české filmové pohádky se toho už mnoho vymyslet nedá, není nad to přiznat to a hrát s divákem již od začátku fér hru, i když ta, čili pospojování tří příběhů, ke největším záporem. Tímhle způsobem se ale dá pohrávat si s klišé a v druhém plánu s těmi z filmového prostředí (jen chvíli Veronika Kubařová hrála pradlenu a už jsem si myslel, že to bude Dykova milá). Dobré převažuje - roztomilost Svěráka staršího, vytříbené výtvarné oko Svěráka mladšího, hudba a skutečně dramatické a napínavé momenty v dějových zákrutách jednotlivých oper. 70%. (20.08.2014)