Svět na houpačce

K filmu mě přivedla poznámka o maniodepresivním otci, který převezme péči o své dvě dcery, když manželka odjede do New Yorku za zvýšením kvalifikace. Mark Ruffalo zahrál tuto roli dost slušně a na film se dalo v TV dívat. Ale neubránil jsem se myšlenkám o přístupu té matky. Vzhledem k jeho záchvatům nedovolila manželka, aby muž bydlel s ní a dětmi. A náhle se může nastěhovat domů a samostatně pečovat. Najednou je plnohodnotný manžel, s jednou výjimkou. Při víkendových návštěvách ženy doma, kdy ve všem vystupují jako normální manželé, je mu odepírán sex. A potom, po skončení studia, vezme žena práci v New Yorku a nechá mu děti v další péči. Vzhledem k tomu, že se jedná o skutečný příběh, pochybuji, že se ještě někdy vrátila domů a nenašla si někoho jiného v „novém světě“. (15.08.2018)

Zaujímavý film o mužovi s BAP (bipolárna afektívna porucha), ktorý sa po totálnom úpadku snaží dostať spať do role otca a po odchode emancipovanej manželky na študijné "výjazdy" sa musí postarať o ich dve inteligentné dcéry. V podstate jednoduchý dejový rámec, ale tá podstata filmu ma dostala. Aj keď to malo zopár slabších fáz, ale vynikajúci Mark Ruffalo dodal dokonca aj tým fázam zmysel. Filmy o ľuďoch s duševnými poruchami ma väčšinou dokážu osloviť, a Inifinitely Polar Bear nebol výnimkou. Takže ako celok dosť dobré, aj keď by som uvítal trochu viac zlomov v deji. Niektoré veci boli pre mňa takpovediac nepochopiteľné - teda najmä z pohľadu Maggie. Jasne, že chce pre svoje deti to najlepšie, ale za cenu vlastnej neprítomnosti a nedostatku morálnej podpory pre vlastné deti? No neviem... (25.01.2016)

Mark zase raz výborný a veľmi presvedčivý. Citlivý film o jednom sakra dobrom otcovi. V maniodepresívných poruchách správania nie som vôbec doma, ale myslím si, že to tu bolo zabalené do takého pekného obalu, na ktorý sa v pohode dalo pozerať, no v živote sa to ale určite ťažko žije. Atmosféra a muzika veľmi podmanivá. (25.01.2016)

Oslovilo velice! Ovšem - tohle je téma, které tne do úzké cílové skupiny (alespoň doufám), nedovedu si představit, že by oslovil studenta nebo single třicátnici :) Mark Ruffalo je starostlivý tatínek dvou dcer, trpící ovšem dlouholetou, diagnostikovanou maniodepresivitou. Sličná matka a manželka studuje mimo město ve snaze mít po vysoké větší šanci na slušnou práci a vybřednutí z sociální nouze, kterou i tak udržují jen s pomocí manželovy majetné babičky, a domů jezdí jednou za dva týdny na víkend. Život této trojice (a zřídkavé čtveřice) tak rozhodně není naplněním standardní šablony a často není jednoduchý pro nikoho ze zúčastněných.... Přesto nebo právě proto je to film milý, nenápadný, laskavý - pokud jste labilní čtyřicátník - rodič v krizi středního věku... (14.01.2016)

Vypukne při dlouhodobém extrémním stresu, projevuje se nečekanými změnami nálad (Proč nepřivedete kamarády k nám?), výbušností, zrychlenými pochody (Vezmi to po Wilbur Cross Parkway! Stromy jsou tam dvakrát zelenější.), sníženou potřebou spánku (ideální pro šití sukně pro malou tanečnici flamenca soutěže talentů), nebo tím, že nemocný důležité informace oznamuje jen tak mimochodem (Holky, na pár hodin si odskočím ven. Dobře se prospěte. x Co se stalo s Valiantem? - Já ti to neříkal? Shořel.). Dle mého nedoceněný Mark Ruffalo má maniodepresivní psychózu (jeho, zatím, nominace na Zlatý glóbus je na místě – jen letos má sakra konkurenci: DiCaprio, Redmayne). Velmi rád schraňuje staré věci, má milující manželku a dvě dospívající dcery. A právě prodělal docela těžký záchvat. Návrat do rodinné pohody bude obtížný, urychlí ho ovšem manželčina touha po lepším vzdělání, tudíž se hlavnímu hrdinovi naskytne zajímavá příležitost být s dcerkami sám. Nejde tady ani tak o příběh, který si to příliš nekomplikuje, ale o humorné/dramatické situace, které tvůrci předkládají. Ve výsledku tu tak máme takový ten feel-good kousek, kterému se dá vytknout jen máloco. (10.01.2016)