Pojedeme k moři

Vzpomínám si na úplné začátky teenagerského idola Jirky Mádla ve filmové brandži, jenž ho bezpochyby proslavila role Jáchyma v kultovní komedii Snowboarďáci (2004). O 2 roky později se předvedl jako Filip v obdobné, střelené komedii s názvem Rafťáci. Postupem přibývajících let se jeho herecká, filmografická databáze čím dál více rozrůstala a nejednou se z mladého snowboard-rafťáka stal prvotřídní, český herec. V roce 2004 vstoupil Mádl do hereckých vod, tehdy zřejmě ještě netušil, že o 10 let později dá najevo své skryté režijní sklony a bude diváky vyzývat k tomu, aby navštívili jeho režijní debut v kině, kde si zahraje i Mádlův velký vzor Ondřej Vetchý. Pojedeme k moři "dokumentárně" vypráví příběh o jedenáctiletém Tomáši, který se chce po svém velkém vzoru Miloši Formanovi stát velkým a uznávaným režisérem. Když dostal k narozeninám vyšperkovanou zrcadlovku s vestavěnou kamerou a střihacím programem, neváhá a rozhodne se natočit film o své rodině. Čili celá dějová linka nás postupem času seznamuje s postavami tatínka, maminky, babičky a hlavně Tomášova velkého kamaráda Harise. Tomáš (Petr Šimčák) a Haris (Jan Maršál) zpočátku vtipnou formou dokumentují svůj každodenní způsob strávení dne, první láska, nějaké ty legrácky apod. Postupem času se celý děj najel na vážnější břehy a mladí dokumentaristé chtějí přijít na kloub jedné velké záhadě. Režijní debut Jirky Mádla Pojedeme k moři je úžasnou ukázkou toho, že v jednoduchosti je krása! Je neuvěřitelné, jakým způsobem mě tento snímek, který se svým technickým pojetím podobá kombinaci vlogu (video blog) a Found footage (styl natáčení, ve kterém po celou dobu drží hlavní postava kameru v ruce, což se nejvíce využívá u hororů). Celý příběh filmu je poskládám z mnoha zápletek a point, které se na závěr stmelí do jednoho velkého, emočního a grandiózního finále. (24.04.2014)

Překvapení jako hrom. Kdo by byl řekl, že se v českých končinách, po roce 2005 a ještě ke všemu ve městě, ve kterém žiji, natočí film, u kterého se neunudím xmrti. Pan Mádl je frajer. Jinak bych dal čtyři, ale kvůli Budějcím a úžasným hlavním dětským představitelům dám plnou palbu. Minulej rok to byly Křídla Vánoc a letos Pojedeme k moři.... díky takovýmhle filmům se ve mě probouzí naděje, že česká kinematografie ještě není v těch nejhlubších sračkách. P.S. Tetsuo je se svojí objemnou recenzí (ač je zdánlivě profesionální recenzent a kritik) naprosto mimo a očividně vůbec nepochopil o co Mádlovi v tomto filmu šlo. "Babi, ty sis prdla?" (06.12.2014)

Vzala jsem svoje (pre)adolescenty do kina. Trochu jsem se bála, že to bude moc dospělácké a že mi u toho děti nevydrží, ale obavy se ukázaly liché. Děti se nejen bavily, ale bavily svými poznámkami i důchodce v kině. Pokud se někdo strachujete, že by jim mohly ublížit poněkud drsnější scény, nebylo to o tolik horší, než samy zažily. Svět z pohledu kluků ve věku mých dětí mne bavil. (12.05.2014)

Taxikář Miroslav Táborský výborný, ostatně jako celé osazenstvo. Přirozené, nekřečovité, uvolněné, jakoby nehrálo v tuzemském filmu. Jiřího Mádla to vždycky táhlo za kameru. Natočil výborný film, ve kterém si nehoní ego, nebýt pár pomrknutí na diváka, netušil by, kdo za kamerou stál. My ostatní víme, že někdo, kdo natočil jeden z nejosobitějších českých snímků posledních let. Svět kolem sebe za debutujícího režiséra zkoumá jedenáctiletý hrdina, který bez kamery neudělá ani ránu. Nastaví zajímavá pravidla a natočí film o sobě a svých blízkých, ambicích, snech, starostech. Tepe to životem, není to triviální, není to trapné. A výtečně to střídá žánry. Zvraty jsou uvěřitelné, i temnější sekvence (nevybíravé chování kamarádova otce) mají svou sílu. Herci výrazně potěší, hravost Mádla také. Kolegové-režiséři-scénáristé – učte se!! Sofistikovaní rádobykritici – umyjte si mastnou hlavu a zkuste někomu občas držet palec!! (21.01.2015)

Takovou investigativní činnost mládeže jsme tu neměli od Velkého případu malého detektiva a policejního psa Kykyna, ale neuvěřil jsem tomu. Pro dospělé příliš dětské, pro děti příliš dospělé. Zvolený koncept to měl odlišit od něčeho jako Soukromé pasti, ale ve své nesmyslnosti se nakonec stal slabinou.. (15.08.2018)