Kozy léčí

Co říct? Stačilo by snad jen neurazí, ale ani nenadchne. Protože to je přesně případ tohohle TV filmu. Není to nic nějak blbého, dalo se to zkouknout. Na TV poměry docela dobrá kamera a režie. Hezky vybrané lokace a celkové příjemné pozitivní vyznění, klidně můžu brát také jako plus. V mnoha ohledech to je i docela ze života. Věřím, že farmáře tento film potěší. Ale teď si řekněme, stačí tohle všechno? Protože se na to koukněme takhle. Naše kinematografie v současnosti IMHO zažívá dost slušný restart. To jsem si nevycucal z prstu a ani nepřečetl od nějákých pisálků, co si říkají recenzenti. Na to jsem přišel podle českých filmů, co jsem hlavně za tento rok viděl. Jsme sice stále tak na půl cesty, ale furt umíme udělat dobré a zároveň zajímavé filmové produkty. Podobné ,,vesnické,´´ filmy tomuto restartu ale nepomáhají, ale naopak ho podkopávají pod zem. Protože prostě takovýhle báchorek z vesnice už jsme viděly tolik a natáčí se už od bolševika. Tento film je zase jeden z nich. Navíc jeho pointa je zároveň i děsně jednoduchá a banální, i když třeba zahřeje u srdce (ale to je věc jiná.) Takže jako hezké, ale zároveň pro dnešní českou kinematografii (a to i TV produkci), už nepotřebné. Potřebujeme úmělecké projekty a divactvo na ně převychovat. Vidím tady ale i ty klady, které jsem na začátku zmiňoval. Takže musím dát tomu filmu stejně slabší tři. (08.12.2017)

Příběh mi svou atmosférou připomněl poetiku Karla Kachyni a Jana Procházky. V uzavřeném (rodinném) prostředí se hlavní hrdinka vyrovnává (s pomocí ostatních) se svým osudem. Herecky přesvědčivé. PS: Ti, kteří kritizují bakalářské pojetí, by si mohli přečíst první větu z obsahu... ("Nový televizní film z cyklu, ve kterém vždy půjde o složitý osud výrazné ženské osobnosti.") (12.12.2017)

Delší bakalářský příběh o tom, že velkým nepřítelem člověka jsou nemoci a úředníci. S léčbou pomohu zvířátka, proti úředníkům a nesmyslným předpisům optimismus. Nebýt rozumného veterárního kontrolora a rozhovoru matky s dcerou ke konci filmu, jednalo by se o nezajímavou sondu do života chovatele - začátečníka. Něco podobného jsme mohli vidět v Ranči U zelené sedmy. Pozitivem ale je, že v podstatě všechny postavy se chovaly rozumně, což se v současné tvorbě vídá spíše vzácně. (08.12.2017)

Tak trochu nametem Cesta z mesta. Z.Stivinova velmi mile prekvapila, zatim jsem ji mel ve skatulce Plačky. Naprosto civilni film, ktery netlaci na pilu a nechava divaka vtahnout do sveta, ktery je vyrazne jiny nez ten mestsky. Pokud k tomu mate blizko, bude to vas fungovat velice dobre. Vyborna je i teenagerka Vendy Hajkova, ktera sice prostoru moc nemela, presto dokazale, ze pred kamerou umi. Igor Chmela vystoupil ze sveho partickovskeho stinu a zahral skvele. Trosku bych rekl, ze to z Particky dokazal takhle jen on. Pro me prijemne prekvapeni. (18.01.2021)

Milí Bakaláři, jednou naši koupili děsnej barák někde v přírodě, brácha pako jedno vylízaný, tomu se tam dokonce líbilo, a pak nám nějaká kanimůra poradila chovat kozy, no to bylo terno! Ani e-shop nám nešlapal. Ale pak jsem zjistila, že maminka je moc nemocná, a ty kozy a kozí mlíko jí pomohly. Od té doby mám ráda venkov. --- No, akorát bakalářské povídky trvaly maximálně dvacet minut a nebyly uměle natahované zbytečnými scénami na celovečerní stopáž. Ale tak jo, no, hlavně že jsme vyšli vstříc tomu modernímu trendu, holky samy sobě. Jen je ještě potřeba vychytat všechny ty pro příběh zbytečné tatínky a divné sousedy. (08.12.2017)