Noční přízrak v poledne

Po ZERO BOYS (1986) další akčně-hororová (ale mastorakisovsky nekrvavá) pecka původem řeckého béčkového scenáristy, režiséra a producenta Nico Mastorakise, jehož počiny okupovaly naše videopůjčovny začátkem 90. let a polovina z nich pro mě byla kultovní. NOČNÍ PŘÍZRAK je laděný jako moderní western (taky se odehrává ve westernovém Utahu) a jde o asi nejhvězdněji obsazenou mastorakisovku. Jako malej jsem zavíral oči u scény s prvním útokem nakažených v restauraci (zabodnutí nože do servírčiny ruky) a i po letech si pamatuju hlášku Bo Hopkinse směrem k Hauserově filmové manželce: "MYSLÍM, ŽE BYSTE SI POTŘEBOVALA POŘÁDNĚ ZAPÍCHAT." (28.08.2006)

S príchodom povojnového obdobia a primárne niekedy v 60./70. rokoch nastal v Amerike veľký rozmach filmov, ktorých témy sú rôzne politické konšpirácie, sprisahania a komploty, čo by sa dalo atribuovať vtedajšej globálnej hrozbe konfliktu medzi Spojenými štátmi a Sovietskym zväzom. Z nich sa potom začali derivovať snímky riešiace konšpirácie, avšak na úrovni vedeckej. Spoločným prelínajúcim faktorom zvyklo byť nejaké zapadnuté malé americké mestečko v strede ničoho, ktoré sa stalo obeťou rôznych vládou zorchestrovaných pokusov, väčšinou súvisiacich s kontamináciou niečoho, prípadne vírusmi či biologickými zbraňami. Motívom bývala kritika establišmentu či všeobecná nedôvera voči vládnucim orgánom (podobne ako napríklad pri dystopických trileroch, hoci ide vo výsledku o iný súdok). Takéto filmy mnoho zástupcov nemajú (paradoxne si ale myslím, že majú, len na viac ako päť si aktuálne asi nespomeniem) a jediný, ktorý si ako-tak vydobyl väčšiu pozornosť, bol Romerov Crazies zo '73. Grécky režisér Mastorakis s jedným takým prišiel, hoci pomerne neskoro, koncom 80. rokov, čo naznačujú hneď úvodné osemdesiatkové synťáky a tomu podobné zvukové efekty a neóny. Zvyšok už tematicky sedí – pomerne dosť škaredý albíno vedec v rámci testovania svojej biologickej zbrane vypustí do vodného zdroja silne žiarivú zelenú substanciu a s pomocou nejakej záhadnej agentúry izoluje malé vidlácke mestečko v strede Utahu, ktorého obyvatelia sa následne po konzumácii vody menia na krvilačných maniakov so zelenou krvou. Prvej polovici filmu dominujú prsia manželky hlavného hrdinu vtesnané do ružového tielka, s príchodom tej druhej a noci nastáva obmena, kedy sa z filmu prakticky stáva "súčasný" western (zaujme záverečná naháňačka helikoptér cez kaňon). Rozhodne zaujímavé spojenie, ktoré ale zrážajú dole všemožné neduhy počnúc absentujúcim herectvom, diletantským spracovaním akčných scén či obsesívnou záľubou režiséra používať všade explózie neprimeraných proporcií. Lebo keď motorkár nabúra do auta a je z toho Hirošima plus on samotný lieta vzduchom ako Evel Knievel, niečo nie je v poriadku. (18.7.2022) (20.7.2022) (20.07.2022)

Městečko na samotě, šílený experiment, zombie se zelenou krví a nepříjemný právník (W. Hauser), který je zděšen, že vzal stopaře s kapesním revolverem, a pak vytáhne třikrát tak velkou bouchačku a jde do akce. Skvělá kamera, výborná hudba (včetně profláklých hororových smyčců), akce, napětí a spousty aut, co vylétávají do vzduchu, vybuchují a oslnivě hoří. Krev je hlavně zelená, ale divák se dočká i efektního celohrudního průstřelu. A místo automobilové honičky se pustí do křížku vrtulníky. Jedna z nejhečích scén je jistě ta s běžící hořící postavou... Spíše pro fanoušky žánru, ale nuda se nekoná, což je velké plus. (30.04.2018)

Mám trochu zmiešané pocity. Je to síce iba podradnejšie béčko plné prestreliek a niekoľkých iných žánrových šialeností, ale chýbalo mi tu namiesto kecov, nejaké to rozvetvenie situácií a tém. Non-stop akcia tým pádom začne nudiť a ani poriadne neviete, čo sa vlastne o filme deje a o čo tu vlastne ide. (23.09.2022)

Tohle bylo celkem slušné, dobrý nápad poslat na malé městečko, jakousi nákazu či experiment, kdy lidi zmagoří a zešílí. Škoda, že se to pak celé zvrhne v akční střílečku a opustí onu sci-fi, hororovou akci. Na tehdejší dobu hodně luxusně vybavený karavan. Zuba času na tom nechal své, a je třeba to podle toho brát s nadhledem, k tomu rychlodabing, který byl pro nás dřív samozřejmostí už dnes působí poněkud úsměvně. (24.04.2012)