Fotograf

Ta jedna hvězda je za Karla Rodena. Perfektní herec je obsazen do povrchní role egoistického umělce. Dejme úplně stranou fakt, že dílo Jana Saudka nemám ráda - jeho akty mi nepřijdou ničím zvláštní, výjimečné - spíše naopak kýčovité, že nemám vůbec ráda ani osobu Jana Saudka, že nemám ráda ani osobu Sáry Saudkové a její dílo, protože je to (ať si říká, kdo chce, co chce) kopie díla Jana Saudka, a i tak je film nehorázná nuda, hrozná sračka a velmi jednopohledově zaměřený. Už jen "rádoby hraný" úvod aka počátek rozhovoru Saudka s Rodenem je trapný... Nijak neobhajuji reálnou Sáru Saudkovou, ale ve filmu byl vyobrazen prostě jen jeden pohled - "pana mistra" a nikoho jiného. Ok, není to dokument, namítnou někteří, ale to neznamená, že když pojednává ještě o žijícím autorovi, tak musí být pojat jen z jeho pohledu. Ženy jsou sice krásné téma - to je asi jediné, na čem se s umělcem shodnu, ale jeho pohledem bych je nikdy vidět nechtěla. (04.05.2020)

(Verze: 170 minut) Filmu jsem se nejdřív bez zájmu vyhnul, nicméně díky řadě nominací na Lvy mě zvědavost přece jen přemohla. A teď mám rozpačité dojmy. Vyzdvihl bych solidní vizuál, sem tam něco k pobavení a hlavně herecké výkony výborného Rodena stejně jako Vejvodové a Málkové (s přesvědčivou proměnou). Na druhé straně jsem měl ovšem problém s příběhem jako takovým. A nešlo jen o jeho celkovou nezáživnost a fakt, že mnou prošel a takřka nic nezanechal. Už to úvodní alibistické prohlášení se mi nezdálo, protože ačkoliv to je hraný film, svým způsobem působí jako dokument a hlavně Saudek si sám napsal scénář. Jeho postava sice má přiznané chyby, ale pořád je z toho cítit jen jeden pohled na věc, a to čím dál víc černobílý, zvláště od druhé půlky filmu (osobní msta?). Některé scény pak působí maximálně nedůvěryhodně až směšně (třeba kritik v galerii byl vrchol umělosti). Moje smíšené pocity mi tak nedovolují dát vyšší, ale na druhou stranu ani nižší hodnocení než průměrné. (13.07.2016)

Rozbředlý bordel, který by se dal zkrátit na bakalářskou povídku, v níž jakýkoliv umělec klátí baby jak na běžícím pásu. Zvlášť hodnocení některých uživatelek, jež běžně komentují opravdu erudovaně, mě překvapují. Že by bylo fakt něco tak nadpozemského na důchodci, který mluví o tom, že ho zajímají skoro výhradně jen kundy a necítí se při tom jako debil? Fotograf je pan Jan rozhodně světový, ale pokud paní režisérka nedokáže dát jeho osudům funkční tvar, je třeba opravdu zapomenout na těch několik filmů, které před dvacet a více lety natočila dobře. Ještě, že je Roden tak vynikající herec a celé to v podstatě zachránil od odpadu. A vůbec, vždycky jsem měl ze Saudků radši Káju. 10%. (11.02.2020)

Saudek a jeho fotografie mi nic neříkají, takže z tohoto hlediska byl pro mě film nepříliš zajímavý. Co se kauzy Jana a Sáry Saudkových týče, tak ta mě také příliš nezajímá, takže spekulací nad tím, jak to ve skutečnosti bylo, jsem byl ušetřen. Tudíž jsem se mohl soustředit na samotný děj, který se točí okolo lehkovážného bonviána, který se stane, kromě jiného, obětí ambiciózní mrchy. Ale právě ten komplot, který měla Sára, v tomto případě Líba, na hlavního hrdinu připravit, byl to jediné, co by se dalo označit za nějakou nosnou kostru a to jen s přivřenýma očima. Ono k němu totiž nic nesměřovalo. Přes hodinu a půl se vlastně jednalo o sled večírků, focení a tak podobně, což občas rozčísly nějaké sondy do minulosti (II.SV, normalizace), které tady byly naprosto nepatřičné. Pak, v závěrečné půlhodině, se z celkem milé holky stane, jakoby mávnutím kouzelného proutku, mrcha, což působí všelijak, jen ne uvěřitelně. Na tom nese vinu i nepříliš přesvědčivá Marie Málková. Kdo byl naopak zcela přesvědčivý, byl Karel Roden, kterému se dalo věřit každé gesto i každý výraz. Je to především on, kdo tahá silně nevyvážený film do lehkého nadprůměru. 55% (13.05.2015)

Dávno tvrdím, že většina umělců tvoří jen proto, aby ospravedlnila své bláznovství (či chcete-li svou jinakost). Nevadí mi kontroverzní osobnost Jana Saudka, ta je vyjádřena celkem věrně. Ale myslím si, že právě tak silnou osobností je i Sára Saudková (nebavím se zde o jejím díle). Věřím tomu, že silná žena vyhledává silného muže a že se zde potkali dvě spřízněné, ale i naprosto odlišné osobnosti. Jan jako veliký bohém a bonviván, kterého praktické věci otravují a Sára stojící pevně nohama na zemi. Zde byla vylíčena jednoznačně jako prospěchářka a mrcha, její postavě nebyl dán dostatečný prostor ani nebyla věrohodně vykreslena. Když pomineme pravdu a skutečnou žijící osobu, mělo být záporné ženské postavě věnováno při nejmenším tolik precizního zpracování jako hlavnímu hrdinovi. To se bohužel nestalo. Tím se stává celý příběh plochým a nepřesvědčivým. Mám ráda svérázné lidi, vadí mi bezpráví. Ale mnohem víc mi vadí odbytá práce a přílišné bolestínství. Velké téma, kterému by slušeno víc nadhledu a velkodušnosti. Ovšem Karel Roden hrál jako o život, klobouk dolů. (11.05.2015)