Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Petr ZikmundKamera:
Tomáš SyselHrají:
Hynek Čermák, Petra Špalková, Soňa Norisová, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Sabina Rojková, Petr Šmíd, Tomáš Havlínek, Oldřich Vlach, Jan Novotný, Marie Spurná, Milan Šimáček, Zuzana Zlatohlávková (více)Obsahy(1)
Velký skladatel mezi dvěma ženami a Bohem. Tajná epizoda ze života Antonína Dvořáka. Krátce po premiéře Novosvětské symfonie v roce 1894 se Antonín Dvořák vrací z Ameriky domů. Je mu třiapadesát let a je na vrcholu slávy. Cítí svou tvůrčí sílu a s upřímnou úctou vnímá ten Boží dar, díky kterému se mu v hlavě rodí stále nové geniální nápady. Ale přesto, někde hluboko uvnitř, má strach. V kapse jeho vesty je ohmataný dopis, který přišel z Čech do Ameriky a o kterém ví jen on – a ta druhá. Dvořákův život je v něčem až božsky jednoduchý, v jiném naopak mimořádně složitý. K tomu druhému patří i ten zvláštní trojúhelník jeho vztahů: dvě ženy – manželka Anna a její sestra, hraběnka Josefína Kounicová. Nedá se říci, že jednu si vzal a druhou miloval, lidské vztahy jsou složitější, ale to staré napětí pořád trvá. Jen si na něj už zvykli a přestali ho cítit. Josefína je jeho múza, nikdy nenaplněná láska. Dokonalá dáma, herečka i šlechtična. Krásná, duchaplná a sebejistá. Její sestra Anna vedle ní vždy působila trochu jako Popelka, ale přesto právě ona vyhrála. Dala Dvořákovi devět dětí a dokonalé zázemí. Teď ale dostal dopis. Josefína píše, že je vážně nemocná, a možná už to nebude dlouho trvat... A tak Dvořák nemešká. Nevrací se z Ameriky na prázdniny, je to právě ta úzkostná otázka o třiceti letech nenaplněného vztahu, co ho žene domů. Nežije vlastně celá ta léta jen mechanicky? Jen proto, že to tak vyšlo a že se to tak dělá? Neměl by, proti všem konvencím, rozbít všechny vazby a poslechnout svoje srdce? Poprvé a opravdově? A co cena? Za všechno v životě se přece platí. Je opravdu připraven zaplatit za rozhodnutí, které rozvrátí božský pořádek jeho soukromého vesmíru? (Česká televize)
(více)Recenze (93)
Náhled do duše a životní etapy historické osobnosti není nikdy na škodu. Antonín Dvořák byl taky jenom člověk z masa a kostí, chlap jako kterýkoliv jiný. Pravda, byl ale obdařen neobyčejným darem, ale za ten musel zaplatit, aby byly misky vah v rovnováze. Tak už to na tomhle světě chodí a nebude tomu jinak. Obsazení Hynka Čermáka do hlavní role byla dobrá volba. ()
Upřímně nechápu co nám chtěli pánové Zikmund a Brabec tímto filmem sdělit. Jednak film je necelistvý a neví, kam vlastně chce jít. Jestli se dát cestou příběhu lásce ke dvěma ženám, nebo se dát cestou příběhu o skladateské krizi. Navíc je to celé doplněné flashbacky, které působí přinejmenším rušivě, historickými nepřesnostmi (smrt děti ve špatném pořadí, citát o lokomotivě) a hlavně je to celé jen vycucané z prstu, protože sami tvůrci na konci přiznají, že ony titulní americké dopisy, ve skutečnosti vůbec neexistují. Ve škole a i z prostého zájmu vím, že Dvořák byl hluboce věřící člověk a ve filmu mu nevadí líbat cizí ženu a nebo řešit smutek po mrtvém dítěti, troškou živočišného sexu. Film na mě prostě působí jen jako pokus o bulvarizaci velikána hudební historie. Přesto musím dát dvě hvězdy za výborného Hynka Čermáka a Petru Špalkovou, že z téhle slátaniny dokázali udělat aspoň nějaké umění. ()
Těšila jsem se hodně, leč tak, jak to s ČT chodí, dostalo se mi opět pouze zklamání. Začalo to velmi, velmi, ale opravdu VELMI lacinou animací hned zpočátku - bacha spoiler - a ta závěrečná mě už jen rozesmála. Dějová linie budiž, i když se tam vlastně toho moc nedělo, herecký ansámbl jo, ale opět bych měla výhrady k některým členům, dobovosti se mi moc nepovedlo uvěřit díky některým dialogům a výsledek toho všeho: jedna velká nuda. Škoda ()
V tv tvůrčí skupině Jana Lekeše stvořený boží dar, přibližující tvůrčí muka týmu, který se soudě podle konceptu i dialogů nedokázal odtrhnout od sobě bližšího světa operátorských tarifů, hypoték a šustění diskontní igelitky, přičemž životní drama největšího (vedle Mejly) z českých řezníků zůstalo nezkušeným Zikmundovým perem jen načrtnuto. Slušná typová volba Dvořáka (ovšem se zřejmě posunutým osobnostním profilem). Organické, umělecky silné a prožité propojení příběhu se světem geniální hudby se pak dosahu vlivu zástupu odborných poradců vyhnulo obloukem. Toníku, Pepíku, Otylko! ()
Jak Jaroslav Brabec sliboval na Bloody X mass festivalu v Chotěboři v listopadu roku 2013, že se chystá natáčet film o Antonínu Dvořákovi, byl jsem moc zvědav, jak se mu to povede. A musím konstatovat - že nepovedlo. Výběr Hynka Čermáka jako Antonína Dvořáka mě vůbec nepřesvědčil a spíše vadil, tohle obsazení se nepovedlo. Dále mě vadily ty retrospektivní scény zahalené do jakéhosi oparu, který je teď hodně v módě. Nevím, celkově to vyznělo do ztracena a myslím si, že by se o Dvořákovi dalo natočit určitě lepší zpracování. Škoda, poslední filmy Jaroslava Brabce mě zklamávají čím dál víc. ()
Galerie (34)
Photo © Česká televize / Pavla Černá
Zajímavosti (4)
- Inscenace se připravovala už před rokem 1989, a to pod pracovním názvem „Dopisy přes oceán“. Režisérem měl být Antonín Moskalyk, ten se ale realizace nedožil. (sator)
- Členové kapely, která v Praze vítá A. Dvořáka, jsou ve skutečnosti profesionálními hudebníky. (HJ-FILIP)
- Ve filmu si zahrál také Antonín Dvořák III., skladatelův vnuk. Na zámku Vysoká jej můžeme vidět nejprve jako jednoho z posluchačů Josefa Václava Sládka, poté i na společné fotografii. (D.Moore)
Reklama