Pod zemí

Slátanina na n-tou, jejíž zběsilé tempo by sice probralo i Sněhurku ze začarovaného spánku, ale obsahově sama sobě zoufale nestíhá. Základní zápletka je možná triviální a ten makeup v podobě dobrodružného pátraní po historickém artefaktu jí docela sluší, avšak veškeré hororové prvky jsou buďto zcela neoriginální a nedotažené (kdo byla ta tajemná žena před barem?), nebo se snaží být tak cool, až je to směšné (čouhající nohy ze země byl nejvtipnější moment filmu). A jako obvykle, vůbec mě neuspokojil konec, který oproti předchozím cca 80 minutám, tak snaživým v oblasti udržování slušného psycho-teroru a zvědavosti, co se bude dít dále, působí strašně odflákle a tuctově. Celková kulisa v kině nebyla vůbec špatná, ale nevyrazit na film, nebyl bych v podstatě o nic ochuzen.. 50% (05.10.2014)

Jeden z těch nejstrašidelnějších hororů jaký jsem kdy viděl. Rozhodl jsem se proto pro opětovné shlédnutí po letech a nadšení neupadá. Jedná se o film, který stmelí všechny hororové fandy. Ačkoli mystično převládá, každý si zde najde právě to, co mu nejvíce vyhovuje. Nejvíce potěšeni budou pravděpodobně příznivci found footage, neboť to bylo zpracováno ukázkově a všechny záběry byly věrohodné, ostré a plnily svůj účel na výbornou. Atmosféricky také velmi přesvědčivé a tvůrci nás od samého začátku vedou temnou klaustrofobicky působící uličkou s několika perfektně načasovanými lekačkami. Nejedná se však o pouhé jump scares, co činí toto dílo tak strašidelné. Napětí je silné, jeden člen výpravy se chová podivně a po celou dobu se dějí nevysvětlitelné události. Ač to není předností tohoto snímku, mnohokrát dojde i na násilí a krev. Závěrečná kapitola graduje do zcela neočekávaného vyvrcholení a já tak byl překvapen a velmi potěšen. Váhám mezi 4-5*. 82% (28.01.2022)

Už název „Jak nahoře, tak dole“ ve mně vyvolal dost nepříjemné pocity a nutil mě, kdo ví proč, představovat si otylou, uhrovitou padesátku s huňatým, srostlým brežněvovským obočím. Dál jsem to v rámci zachování psychické rovnováhy raději nedomýšlel. Ani anotace, že jde o hledání kamene mudrců mě nenechávala klidným, a tak jsem zpočátku jen vyděšeně a skepticky očekával, kdy na tu nesympatickou archeovložku v tom podzemí vybafne císařův pekař, a ne-li ještě hůř – Hery Potrat. Nevybafli! Bubali v tom výhradně psychotičtí duchové a gotická monstra jako vystřižená z Danteho nočních můr. No, povím vám, náramně jsem u této tísnivě klaustrofobické a poměrně vkusně domyšlené langdoniády na téma „Jak jsem cestou do Austrálie potkal Satana“ vyleštil a nic tak výživného jsem už drahnou dobu neviděl. A to nesnáším ruční kameru! (21.11.2014)

K filmu mám istým spôsobom osobný vzťah. Ako bývalý aktívny člen Slovenskej speleologickej spoločnosti som prešiel množstvo podzemných priestorov a zažil x situácií na hrane života a smrti. Ale nikdy ani len náznak takej, aká sa ukázala vo filme; teda s výnimkou závalu, či náhleho pádu časti stropu - to sa stáva dosť často. A to bez ohľadu na to, či ide o priestory prírodné jaskynné, novoobjavené, do ktorých ešte nik nevstúpil, alebo urbánne (staré mestské podzemné pivnice, chodby, banícke štôlne, studne, tunely, šachty). Preto film (okrem náhlych závalov, či pádu uvoľneného kameňa zo stropu) posudzujem len z hľadiska číro-čírej fantázie tvorcov, ako akýsi strašidelný zámok zábavného parku. V pomerne premakanej podobe. Až tak prepracovanej, že nie každý z neho musí vyjsť živý. Na tejto úrovni film celkom funguje. Zopár ľakačiek potešilo. 70%. (22.02.2021)