Vražedná práva

Metodická příručka, jak (ne)má pracovat obhájce. 1) První, na co se asi divák zeptá, je, jak moc zobrazené postupy odpovídají skutečnosti. Otázka ovšem nezní, zdali je to možné (ano, je), ale spíše, zdali je to pravděpodobné, obvyklé (ne, není). Jenom ta rychlost projednávání je absurdně svižná. Navíc v případě viny klienta je advokát podle práva v USA povinnen tuto skutečnost sdělit úřadům, což se, jak se skepticky domnívám, děje jen v málo případech. Na druhé straně si neumím představit, že by špičková advokátka zveřejňovala své místy pochybné praktiky, ještě k tomu na vysokoškolském semináři._____ 2) Absolvent českých vysokých škol (nejenom právnických) dále zaregistruje pro nás neobvyklou aktivitu studentů v hodinách. Studenti se na téma připravují předem (!), v hodině vášnivě diskutují (!!) a pečlivě připravený učitel (!!!) je k tomu nutí a současně vytváří optimální podmínky. Trochu to jistě souvisí se systémem obecného precedenčního práva (vygoogli si common law) v USA na rozdíl od rigorózně strnulého práva kontinentálního (u nás). Taky to souvisí s tím, že ve škole se neučí nejdřív ty nejtěžší teoretické předměty (např. Teorie státu a práva) nebo rozsáhlé teoretické úvody do každého právního oboru, jako je tomu u nás, ale hned se přechází k právnické praxi, která je pro studenty nesrovnatelně zajímavější a přitažlivější. Její znalost pak další studium výrazně ulehčí._____ 3) Jak se ale později ukáže, seriál není o právu, ale o vraždě. I pro kriminální obsah je příznačné zběsilé tempo, matoucí flasbacky a narcisistní forma, která překonává obsah. Nicméně seriál je napínavý, má styl i atraktivní ohoz, tak, jak říkají Slováci, čo už._____ 4) Hejno pěkných kluků je tu taky, např. 26letý Alfred Enoch (Wes zamilovaný do Rebeccy) nebo 28letý Matt McGorry (Asher z dobré rodiny, spí s asistentkou advokátky)._____ 5) Po první řadě jsem spokojen. (05.05.2016)

V roce 2007 přišla má oblíbená kabelovka FX s vynikajícím thrillerem o ďábelské právničce a její inteligentní chráněnce. Damages, u nás vysílaný pod příšerným názvem "Patty Hewes - nebezpečná advokátka," pracoval s konceptem, kdy byl na samém začátku zobrazený vyhrocený konec příběhu, a postupně se dvě časové linie (teď a předtím) víc a víc přibližovaly, až se nakonec střetly v překvapivém vyvrcholení. O sedm let později přichází charismatická právnička Annalise Keating se svojí lekcí o tom, jak se vyvléct z vraždy. Ta funguje na stejném principu, víceméně jediný rozdíl spočívá v tom, že tahle jízda pod taktovkou Shondy Rhimes klade o poznání větší důraz na vztahy (zatímco Patty Hewes měla chráněnku jednu, Annalise jich má hned pět, de facto sedm/osm?). Proto je seriál jednak víc "sexy" (dřív či později to jiskří prakticky mezi jakýmkoli libovolným párem skoro bez ohledu na pohlaví či orientaci, panuje úžasná chemie mezi castem, hercům nepopiratelně vévodí božská Viola Davis, osobně mě ale nejvíc potěšilo znovushledání s gilmorovskou Lizou Weil, která neztratila nic ze svého šarmu), především je ale divácky přístupnější. Trochu paradoxně, zdálo by se, že čím větší množství lidí se zmítá v pavučině lží, zvratů a podrazů, tím náročnější to bude sledovat, opak je ale pravdou. Vzhledem k menšímu prostoru pro všechny postavy je všechno přehlednější a člověk má notně rozmanitější volbu při výběru favorita, což nedělá sebemenší problém. Zamiloval jsem si skoro všechny, od nemilosrdné Annalise, přes chladně logickou Laurel, sebevědomí postrádající Bonnie, překvapivě až po "vola" party Ashera (archetyp postavy, co obvykle nesnáším, tady mi naprosto sedí). Každý má svoje místo, každá scéna je malým dílkem puzzle, a pocit ze sledování, když všechny dílky zapadnou na svoje místo, patří jednoznačně k nejuspokojivějším, co současná seriálová scéna nabízí. (28.02.2015)

Tento seriál jsem zaznamenala hned po jeho uvedení. Slyšela jsem na něj jen samou chválu, tak jsem se vyhýbala spoilerům a věděla jsem, že se na to chci začít dívat. A jak jsem jednou začala, tak už jsem nedokázala přestat. První půlka první série mě tak chytla, že jsem skoro zapomínala dýchat. Přítomnost byla provázaná s flashbacky a to mě na tom právě hrozně bavilo. Musela jsem si nejdřív trošku zvyknout na "styl" vyprávění, nechápala jsem, proč se některé scény opakují, ale jakmile jsem pochopila, že každý díl je jakoby zaměřený na jinou postavu a na její úhel pohledu, tak jsem byla nadšená. Potom, co jsme vlastně zjistili, co se tu noc stalo, druhá půlka série lehce klopýtala za tou první. Avšak stále mě to dost bavilo. Druhá řada je sice dobrá, ale stále nesahá první ani po kotníky. Vrací se osvědčené flashbacky s přítomností (i když v trošku "upraveném" stylu), zápletka mě tolik nechytila, ale stále si uchovávám nadšení. 5* (12.01.2016)

Smile, or Go to Jail! Sebevědomá "SEXY" podívaná, která si nebere s ničím servítky. Tvůrci při sestavování tohohle mixu odvedli zatraceně dobrý kus práce - nebojí se rozmanitosti, silných žen ani gay sexu a ve výsledku servírují divákům dokonale vysoustružený kousek, pod povrchem hnaný touhou po moci, penězích a sexu, který je tak kouzelně zvrácený, že od něj nejdou odtrhnout oči. Nabízí se však jedna otázka, kdy se Annalise Keating konečně naučí zamykat dveře od svého domu? (27.10.2014)

Nejprve jsem si myslel, že to bude další z řady nezajímavých krimi seriálů, nicméně tady to tvůrci vymysleli opravdu skvěle. Zejména tím mám na mysli práci s časem, kdy se protíná minulost, současnost i budoucnost, všechny dějové linie se perfektně doplňují a každý díl se dovídáme další kousek skládačky, což diváky udržuje neustále napjaté. Herecké obsazení je zvoleno tak, aby si každý našel svou oblíbenou postavu ať už jsou zkažení jak chtějí. Některé díly jsou bohužel pomalejší, ale zase chápu, že v seriálu musí být, aby vysvětlily další podrobnosti, které ještě nevíme. Jediné, co mě občas zaráží, je bezmyšlenkovité jednání těchto geniálních studentů práv. 90% (16.04.2016)