Asterix: Sídliště bohů

Hodně zábavné, ale na staré klasiky to prostě pořád nemá. I když se to docela přibližuje. To nejlepší co Sídliště bohů nabízí je hlavně zápletka, scénář je fakt dobrý. Humorem se tady taky nešetří, pobaví se jak malí, tak velcí, čili vše funguje tak jak má. První z nových Asterixů, který za něco stojí. (24.07.2015)

Až nečekaně povedený animák, který si i přes moderní provedení bere to nejlepší z těch starých dobrých 2D animáků a svým humorem a poetikou se comicsům blíží o několik světelných let blíž, než všechny ty nepovedené celovečerní pokusy. Humor funguje pro děti i nostalgické dospělé a příběh je na Asterixovy poměry vlastně i docela originální. Víc takových evropských animáků. (25.10.2015)

Stoprocentní Asterix, tady není co řešit. Snad jen kdyby Philippe Rombi složil hudbu alespoň trochu ve stylu Vladimira Cosmy, bylo by to ještě lepší, ale jinak mě opravdu nenapadá žádná výtka. Rozdíl mezi nahlouplým Asterixem a Vikingy a tímhle svěžím dílem, které zachovává ducha komiksů a přitom působí moderním dojmem, aniž by v něm museli být puberťáci a narážky na 21. století, je snad až propastný. (10.09.2016)

Zdaleka nejlepší Asterix za posledních třicet let; což sice svádí k uštěpačnému bonmotu ve stylu "slepý mezi jednookými králem", ale ono je to tentokrát tak dobré, že bych se to nebál postavit hned za Překvapení pro Cézara a 12 úkolů. Nechybí tomu totiž kouzlo i humor starých dobrých animáků, je to hravé, sympaticky střelené, má to slušně prosícího setníka i spád a navíc je to skvostně vybalancované pro celou rodinu; (nejen) děcka se pobaví nad všemi těmi eskapádami a dospělí se také díky satirické asimilačně-přistěhovalecké rovině nudit nebudou. Vrcholem pak scéna integrace Galů na song od osmdesátkových guilty pleasure "klasiků" Ricchi e Poveri. (19.03.2015)

Po dlouhé době je tu zase Asterix, co si z legendárního komiksu nebere pouze jména hlavních postav. Sídliště bohů dokázalo částečně(!) navázat na poetiku starých dobrých (čti vynikajících) animovaných Asterixů, což mě jako jejich celoživotního obdivovatele a milovníka jednoznačně těší, nemluvě o tuně odkazů na některé nezapomenutelné scény a hlášky. Vzhledem ke stále klesající úrovni Asterixových filmů z posledních let (ať už hraných, či animovaných) působí tento film jako blesk z čistého nebe a zároveň ukazuje směr, kterým by se další adaptace mohly vydat. Jestli je Sídliště bohů pro slavné galské lovce divočáků počátkem lepších časů nebo jen světlou výjimkou, to ukáže až čas. Pro tentokrát však rozhodně může panovat spokojenost. (06.03.2015)