Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Souboje maji obcas vtip. Mylady je prekrasna. No tak co ti vadi? No ze to je asi tak vsechno. Ostatni herci bud nehraji nebo nechutne prehravaji. Dej je utahany. Constance je hlava pudla na tele zeny. To chce odvahu (constance (fr.)) se na ni koukak. Pejsky mam rad ale tohle je vazne zvrhlost. Nebrec. Ale. Ale kdyz vidim jak rikaji ze anglicka verze neni lepsi. Je mi smutno. Notak. Takhle ti nikdo neuveri. Ne. Kdyz si budes rezat zily tak ti to na verohodnosti neprida. Ale ... fnuk Leda bys je tema zilama skrtil! (05.04.2009)

Tohle letité zpracování nesmrtelného příběhu mi zase až tolik nesedlo a zřejmě hlavně díky Gérardu Barraymu, jehož d´Artagnan mě svým rozjíveným hejskovstvím až rozčiloval a jeho mušketýrští kolegové za ním moc nezaostávali. Naproti tomu milady Myléne Demongeot byla okouzlující. Je to francouzsky frivolní, ale na můj vkus až přemrštěně a tak dávám přednost Lesterově dobrodružněji laděné verzi. 70% (13.11.2011)

Igi B. ne snad, ale pro mne - a nejen pro mne - vůbec nejlepší adaptace původního mistrova románu. Borderie musel předlohu milovat a dokonale znát, včetně ilustrací, neboť jeho záběry jsou podle nich přímo okatě koncipované. Ale co je hlavní, na rozdíl od dnešních režisérů si nemyslel, že je lepší, než Dumas a že jeho geniální dílo je potřeba udělat takzvaně jinak - moderněji a přizpůsobit jej dnešním telenoveláckým tupcům, jako to udělala BBC ve svém dvaceti(!) dílném seriálu: http://www.csfd.cz/film/348913-tri-musketyri/komentare/?_fid=6h4k#_=_ , u kterého jsem dokázal přežít jen první díl a to s velkou nevolností v žaludku! Tímto respektem k předloze získal Borderiho film také nadčasovost, jako předloha. Kdo to necítí a nevidí, tak toho je mi upřímně líto. (29.12.2015)

Diskuze nad tím, zda to či ono přetlumočení Dumasových literárních předloh zachovalo více či méně jejich ducha, jsou zjevně nadbytečné a samoúčelné. Manufaktura Alexandra Dumase st. byla pověstná již za života své tvůrce a při filmových převyprávěních vždy šlo více o to jak postihnout co nejlépe kolorit doby a kvalitu vlastního osobitého vkladu do jeho vnímání divákem. Ve specifickém subžánru francouzského historického dobrodružného filmu tvoří tato adaptace MUŠKETÝRŮ nepochybně jeden z jeho uměleckých vrcholů; v případě početných adaptací MUŠKETÝRŮ i podle mého názoru vrchol absolutní. "Francouzskost" všech protagonistů filmu je jedinečná stejně jako dokonalost výpravy, kvalita hereckých výkonů a přes propast času jdoucí paralela nadčasové francouzské sebeprezentace. Jsme tu totiž konfrontováni bez výjimky s hrdiny, kteří i jako celek, i jako jedinci tvoří - a zřejmě i v budoucnu tvořit budou - podstatnou část našeho diváckého já. (17.02.2008)

Jako skalní fanda americké (mezinárodní) adaptace z roku 1973 jsem šokována tím, jak moc se mi tahle nelíbí. Výhrady mám asi ke všemu, ale nejvíc k hereckému obsazení, protože jsem se za celou dobu trvání filmu nebyla schopná od sebe ty jednotlivé úlisné chlápky s knírem rozeznat. V tomto směru se blýskl pouze kardinál Richelieu, protože byl v červeném, aspoň za to dík. Ale zda je tamten knírač d'Artagnan nebo Buckingham, když si pořád mění šaty, to bylo opravdu nad moje síly. Taky mě docela rušila neustálá jásavá hudba, podivně historizující, ale nikoliv historická výprava a absence nějakého protipólu k neustálé snaze o vtip a srandu. Já chci taky temnou stranu síly. (04.07.2009)