Kmeny

Knihu jsem zatím nečetl, ale moc jsem uvítal, když se tvůrci rozhodli převést zajímavé a u nás ještě málo zmapované téma do podoby dokumentu. Celek nemá zatím smysl hodnotit (především kvůli kolísavé kvalitě jednotlivých dílů) Punk: 85% / Hooligans: 10% / Rap: 55% / Cosplay: 90% / Motorkáři: 70% / Rainbow: 85% / Skinheads: 80% / Tattoo: 55% / Tuning: 70% / Meathheads: 50% / Hipsteři: 40% / Goths: xxx / Straight Edge: xxx / Hackeři: xxx / Thrash metal: xxx / Graffiti: xxx / (11.03.2015)

Zhlédnuto všech 16 dílů, za iniciativu a námět musím hodnotit vysoko - to, že se u většiny dílů nedokázalo nic předat, je věc druhá a je již věcí samotných režisérů. Prvotní myšlenka je však výborná. Osobně bych doporučil dotočit i sérii "Ultrakmeny" - namátkově díly Prostitutky, Gay pornoherci, Nájemní vrazi, Feťáci, Sektáři, Sodomité a Nekrofilové. (25.08.2016)

Jako celku musím Kmenům dát bohužel jen lehce nadprůměrné hodnocení, byť některé díly mě oslovily podstatně více. Líbí se mi ten koncept, kdy tvůrce neinvazivním způsobem vstupuje do různých subkultur a snaží se zdokumentovat jich každodenní život. Jak již bylo napsáno - pocit velkoměsta, ale přitom určité prázdnoty je zde zachycen velmi dobře. 6/10 (28.06.2015)

Subkultúry sú veľmi zaujímavou témou na akékoľvek spracovanie. Preto, keď som sa o tejto dokumentárnej série dozvedel, potešil som sa nej. 16 dielov, každý o určitej subkultúre, vyzeralo "na papieri" ako projekt, ktorý by mal zaujať diváka. Výnimka však potvrdzuje pravidlo a pri Kmenoch to platí dvojnásobne. Jednotlivým dielom už od začiatku chýba potrebný náboj a pri nejednej časti si možno všimnúť hlavného problému celej série. Diely sa vôbec nevenujú stanoveným témam, ale skôr ľuďom či činnostiam ľudí danej subkultúry. Ak to tak tvorcovia, ktorých pri tomto projekte bola celá plejáda, chceli, potom sa im to podarilo dokonale. Ako divák by som však radšej uvítal, keby priblížili vznik a minulosť danej subkultúry, myšlienky či ciele a nie sa priamočiaro fixovali na ľudí. K tomu sú diely doplnené o často dlhé a zbytočné zábery bez akéhokoľvek významu pre diváka sprevádzané dialógmi, ktoré sa vôbec netýkajú témy. Kmeny sú tak ako celok veľkým dokumentárnym sklamaním. Svoj potenciál nedokázali využiť a je až udivujúce, že zo 16 dielov ma dokázali zaujať iba dva či tri. Konkrétne sa jedná o subkultúry rainbow, skinheads a pripočítať k nim môžem aj diel o hipsteroch. (05.09.2016)

Převedení kmenů do televizní podoby slibovalo velké věci. Přiblížení, osvětu a možná i zapojení se do subkultur, z niž mnohé melou z posledního a jistě by dříve zmíněné ocenily. Ano, "práce, nákupy a spát" není subkultura, ale tento, řekněme životní styl, má nejvíce aktivních členů (já to mám naštěstí bez těch nákupů) a někdo by mohl touto cestou dostat chuť na změnu. Nakonec však diváci dostali pouze sestřih nic neříkajících artových záběrů, při kterých si vzhledem ke krátké stopáži snad každý musím klepat na čelo. Pak skutečně nezbývá prostor na nějaké sdělení o daném kmenu či jeho členech. Už úvodní Punk se mi nezdál úplně dotažený, ale oproti dalším skvostům patří k tomu nejlepšímu. Nastíní jeho historii, možné cesty, hodnoty, polemizuje nad současností a nechá vyjádřit pár členů, což se pak nepovede už skoro v žádném kmenu. K tomu lepšímu lze zařadit ještě Rainbow, jehož členové dostali slušný prostor k vyjádření, dále Skinheads, kde se tvůrci snaží ukázat skutečnost a ne českou "Landa" představu o nich a pak samozřejmě Cosplay, vrchol celé série, který navíc netrpí neduhem většiny ostatních dílů. Tím samozřejmě myslím to, že sice ukazuje zvláštní lidi, ale jejich vykreslením a samotnou atmosférou dílu netlačí diváka k tomu, aby je měl za magory, ale naopak s nimi sympatizuje. Nejhůře v tomto ohledu dopadli metloši, kteří jsou od teď synonymem pro smradlavého burana. Kritizovaný díl Hooligans je sice ukázkou lidského odpadu, ale ze sociologického hlediska nejde nic vytknout. Pozorovací metodou předkládá přípravy, cestu i samotné fandění na zápasech a ta jednoduchost je vidět z každého záběru. Opíjení se před vlastním dítětem a buranský zpěv sprosté odrhovačky jsou jedním z vrcholů celých Kmenů. Především však předkládá ukázku těch hooligans, které si každý představí, ale naštěstí málokdo potká, těch, kteří se z nudy musí každý víkend někde pokopat, protože jim z té výrobní linky už hrabe. Všechny díly do odpadu sice nepatří, ale to artové peklo a obsahové prázdno (vlajková loď rozhodně Graffiti) si nic jiného nezaslouží. Díl, který to u mě celé zlomil, byl rozhodně ten s "hackery". Všichni samozřejmě čekali kyberzločince a oni nám ve jménu artu naservírují geeky hrabající se v elektrobordelu a sestavující z něho zbytečné hračky pro ukojení svého ega. Rád bych ještě zmínil naprosto revoluční (v tom nejhorším slova smyslu) pojetí dokumentu v případě Straight edge, kdy režisér použil z velké části záběry z brainstormingu, v jehož úvodu jasně naznačil, že absolutně neví kudy kam a hned první jeho nápad byl Vladimírem i hlavním protagonistou smeten ze stolu, takže znovu zůstalo jen u artových záběrů (někdo dlouho jde, někdo čumí do blba). Plus ta naprosto zbytečná účast člověka, který za celou dobu režisérova vaření z vody neprohodil jediné slovo! Tahle mladá generace dokumentaristů se může jít zahrabat. Propadák roku. (11.04.2015)