Rodinný film

Rodina je základ státu, a tak se ta rodina rozpadne pro jistotu hned na začátku filmu, když rodiče opustí svoje puberťáky a odjedou na dovolenou na konec světa. Puboše opustí, psa vezmou s sebou. Proboha proč tahat zvíře z jeho domova, když má kdo krmit a venčit a není třeba platit mu všechna ta vyšetření, aby mohlo strávit noc v letadle v kleci spolu s dalšími psy a kočkami? No proč? Protože pes - to je příběh! Emoce, dojetí. Když chudák přijde o vlastní misku a musí si lovit sám... To je doják! Rodinný film je totiž filmem pro každého z rodiny, najdete tam splácaných 1000 a jeden příběh, první lásku, nevěru, sourozenecké vztahy, vážnou nemoc, záškoláctví, ztráty.... Najde se v něm každý. Anebo spíš nikdo, protože čeho je moc, toho je příliš, bohužel. (17.04.2017)

Film je vyprávěn takovou kapitolovou formou, ale to záměrný dějový mrtvo mělo něco do sebe, ale chtělo to přesnější slova (např. rozhovor Karla s Vandou v kuchyni ), aby vynikla sílá okamžiku a táhla celek, pořád mě přijde, že když podobný filmařský rukopis vidím u dánských filmů má neskutečně přesně načasovaný sekundový důraz, možná mě tady nad poprvé herecky zklamal Karel Roden, nebylo to prostě ono. Vůbec to chtělo o každýho o stupen lepší herecký výkony i když Eliška ta se nám od Rafťáků vymlaskla ve slušnou kostičku. Možná to bude vyznívat vtipně či neuctivě k lidským hercům, ale tak to nemyslím, jen prostě , že se mě ještě v životě nepodařilo vžít se do zvířecích citů a pocitů až tady, protože to co tam ten pes předvádí za výkon, to je něco. To by zajímalo jak k tomu byl naváděn, nebo jestli jeho páneček je Daniel Day Lewis ? (18.07.2016)

Už dlouho se mi nestalo, že bych absolutně netušil, kudy se bude děj ubírat. To je nakonec logické, protože tohle je příběh, který píše sám život a těžko může někdo dopředu říct, co mu osud skutečně přinese. Ta opravdovost mě strašně bavila a je největší devízou celého filmu. S tím souvisí i fakt, že Omerzu se nesnaží šponovat emotivnější scény a nechává vše ubíhat v klidu, což v kombinaci s výborným vedením herců působí naprosto přirozeně. Casting vyšel také na jedničku a překvapilo a potěšilo, jak své party zvládli mladí herci. Tím samozřejmě nechci říct, že by Roden a spol. zklamali, ale od nich se kvalitní výkon očekává. Paráda, která dle hodnocení není pro každého. Bohužel. 100% (05.07.2016)

A taký dobrý úvod to malo, tak ma to dokázalo chytiť! Ale potom, potom to prišlo. Slovinec síce chcel natočiť niečo surové a fakt zo života, ale skĺzol do toho, v čom sú naši filmári doma a síce neudržal dobré tempo, emočne na to išiel cez psa ( čo bol veľmi dobrý ťah, slza mi vybehla ) ale hlavne od nejakej polovice to bolo rozťahané, nezáživné a podstatné drámy boli vyriešené úplne nepodstatne. Potenciál sa ale uprieť nedá. 3 z 5 (13.07.2016)

Skica se jistě může stát vystavovaným předmětem. Naopak, malířova skica nás upozorňuje na to, co obraz (ještě) není, resp. na to, jak problematické je téma hotového, dokončeného obrazu, nechává nás nahlédnout pod povrch. Skica je doznáním, stopou procesu, takhle jsem hledal tvar - tudy vedla moje cesta, jako by nám říkal výtvarník; takhle nějak jsem se postupně dostal tam, kde jsem. Skica je nehotový obraz, který to neskrývá. Skicy mají vedle velkých olejů své místo, a já u nich často na výstavě zkysnu. ___ Blbý je, když skica, nehotový film, plný záznamů snažení, byť formální náznaky toho snažení mohou být slibné, jako třeba vzývaná nedoslovnost, tváří jako něco, co není. Omerzu nemá ponětí, co by „nedoslovně" vyjádřil, zatím ještě s cudně sklopenýma očima tápe, což je v naprostém pořádku. Není jeho chybou, že tohle jeho hledání, křehkou nejasnou představu, někoho napadlo předčasně utopit, přidusit a ustrojit do nepadnoucího kabátu (patos, luxus, exotika) a vyexpedovat na velká plátna kin. Co v pořádku není: někdo na FAMU měl včas dostat rozum, a nedostal. (19.06.2019)