Zádušní oběť

Není smutný, že i když v případě Zádušní oběti nejde zrovna o nejpovedenější televizní dílo, pořád je lepší než většina filmů, která míří do kin? Herecky velmi dobře zvládnuté (vedle všemi opěvované Evičky Josefíkové je nutné vyzdvihnout i pro mě zcela neznámou Ági Gubíkovou i - nebudeme si nic nalhávat - poprsí Viktorie Čermákové, které je v jejím věku mimořádné), horší to je se scénářem, který se společně s postupující stopáží rozplizává do neurčitého patvaru. Škoda, protože začátek (zhruba do poloviny filmu) je skvělej, atmosférickej a hutnej, jenže co se stane potom... třeba nevyužitý a de facto zbytečný motiv té jakési satanistické společnosti je nejkřiklavějším příkladem. A bylo jich tam víc. Je to prostě škoda. A k poznámkám o antisemitismu musím dodat jedinou věc: docela se ztotožňuju s postoji židovských vojáků z prostoru budoucího Státu Izrael po druhé světové válce, kteří nedokázali pochopit, že šest milionů jejich soukmenovců šlo do plynových komor jak ovce na porážku bez náznaku odporu. Příslušníků národa, který vytvořil Mosad a Šin Bet, patrně nejlepší a nejtvrdší zpravodajské služby na světě! Jsou chvíle, kdy válka prostě smysl má. (26.09.2019)

Spoil: Klasické téma msty za dávné kolektivní znásilnění, Kornerovsky romanticky zasazené v pohnuté údobí, umožňující ždímat další židovské slzy, jejichž objem pomalu přestává být košer, stejně jako permanentní (nejen v rámci tohoto filmu) ukňourané vzlyky beze slov, přec evidentně v jidiš. Konec na nádraží byl naprosto nevhodný až stupidní. I mistr scénárista se halt utne, ale tady si bard Korner spolu s ostudou uřízl pomalu hlavu. I nadále si jej budu asociovat raději se jmény Berhof, Adelheid a zejména Údolím včel. Z herců zaslouží pochvalu Eva Josefíková za své krásné oči, zejména pak jejich vytřeštěné uhlíkaté středy a Viktorie Čermáková za nebývale to správně půlměsíčitě vysochané kozy, jejichž designové vrcholy (také vytřeštěné) se rovněž nacházely vprostřed expozice. Ač byly tyto přírodní (ú)tvary samy o sobě hodné diváckého obdivu (ba lásky), zde měl člověk během scény znásilnění pocit jakési nepatřičnosti, snad i snahy filmařů dmout je za každou cenu (po vzoru onich středů) na odiv. Z dalších herců předvedl svůj kvalitní standart Milan Kńažko, svůj nekvalitní standart pak Tomáš Topfer. Ultrazbytečnou až trapnou byla role Vilmy Cibulkové. Překvapilo pak trio buzerantů Neužil junior, Hádek junior, Jiráček, kteří se zde zhostili svých na svou popularitu až nezvykle malých roliček. Až člověka překvapilo, že jejich ekipu nedoplňovali další špatní herci jako Sokol nebo Matonoha. Tak snad příště. 50% (16.05.2017)

Pokud bychom na Zádušní oběť kladli vyšší nároky, neuspěla by. Ale doba se změnila, změnil se i Svoboda s Körnerem a očekávat druhý Berhof by byla chyba. Svoboda už je přes deset let limitován mantinely naší matičky veřejnoprávní a navzdory všemu prosadil i tentokrát velmi zajímavý projekt - zajímavou temnou krimi z počátku 20. století, která nehladí, nebanalizuje. Milan Kňažko v hlavní roli je stále sázkou na jistotu a komu se naposledy líbil v Normalu, může si směle pokračovat zde. Příjemně herecky zraje i Eva Josefíková, před deseti lety pouhá Troškova princezna, dnes už rovnocenná herecká partnerka svých starších kolegů. Velmi se mi líbila atmosféra i práce s vyšším dobrem, leč polopatický konec celku příliš nesedl. Nicméně pro věrné diváky týmu Svoboda - Kňažko je to radost, stejně jako herecký koncert v Boží duze či před lety v Papiliovi. (11.04.2017)

Výborný krimi thriller. S převelice silnou atmosférou a zajímavýma charaktery. Příběh jde neúprosně kupředu nemilosrdně ke všem klíčovým postavám, což jsou zde hlavně židé. Směřováním příběh připomíná Zločin v Polné. Atmosférou je ale ještě více hororovější. Kňažko v hlavní roli (opět) exceluje a žádná z vedlejších postav mu nedělá ostudu. Příběh ve své nespravedlnosti (což je bohužel i historický fakt) vůči židům ve mě vyvolal tak silné negativní pocity, že jsem měl chuť nežidovské obyvatele vesnice vyvraždit do jednoho a kostel poté ještě podpálit i se všemi budovami. Prostě povedená žánrovka a já jí tleskám. 80% (09.04.2017)

Spojení Svoboda - Körner zaručuje vždy kvalitní podívanou, zpravidla na pomezí kultur a jistého mysticismu. Tentokrát to zřejmě i kvůli omezenému televiznímu rozpočtu bylo místy šité poněkud horkou jehlou a snaze o diváckou atraktivnost padla za oběť i větší vyváženost a věrohodnost podání, nikoliv však v míře, která by se nedala tolerovat. Snad až na ten prvoplánově didaktický závěr o nepoučitelnosti lidstva, pokud jde o válečné konflikty a zabíjení, i když jinak nic proti němu nemám, neb je to skutečně tak. Jen by si na to divák měl přijít raději sám. (13.11.2022)