Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je dusné vedro červencového dne 1346. Poblíž města Rhens se scházejí kurfiřti římské říše k volbě nového krále. Jediným kandidátem je markrabě moravský Karel (Kryštof Hádek), který v přestrojení sleduje volbu spolu se svým věrným dvořanem Buškem z Velhartic (Petr Jeništa). Každý z volitelů má důvody, proč Karlovi hlas dát i nedat. Nevyzpytatelným jazýčkem na vahách je Karlův otec – český král Jan Lucemburský (Stanislav Majer), dlouholetý spojenec dosavadního císaře Ludvíka Bavora (Petr Štěpán), proti kterému je volba namířena.

Spletité intriky nejrůznějších zájmových skupin ovlivňují Karlův osud již od narození. Mladý Lucemburk je izolován od své matky Elišky Přemyslovny (Hana Vagnerová), stává se poslušnou loutkou v otcových diplomatických hrách. Postupně však díky zkušenostem vojenským i politickým dozrává ve zdatného oponenta svého otce, ale i nebezpečného soka císaře Ludvíka. Rozehrává svou vlastní politickou hru, jejíž překvapivé rozuzlení mu nakonec otevře cestu k říšskému trůnu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (193)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Snaha natočit historické drama s asi tak dvaceti komparzisty vyznívá vysloveně trapně a to navzdory tomu, že těch pár (a to doslova) bojových scén není natočeno nikterak špatně. Špatné většinou nejsou herecké výkony. Tím ovšem veškeré klady končí... Podivné je nechronologické řazení scén, při nichž děj skáče do roku 1333 a pak zase do roku 1346 a 1331, 1346 a tak všelijak podobně. Divák dokonce možná ani neodhalí, že se dějem filmu od počátku postupně prolíná pouze jedno konkrétní zasedání kurfiřtů, na němž byl Karel zvolen římským králem. Ostatně i bez toho je děj tak zamotaný a zmatený, že se v něm mohou orientovat snad pouze ti, kteří si dopředu nastudovali Vita Caroli. Podobně bezzubá je i výprava, respektive výběr lokací. Že zkušenější divák bez problémů poznává drtivou většinou míst by nevadilo, kdyby podstatná část z nich nepocházela zpravidla z doby o sto či více let mladší. To už zase neměla Česká televize na odborného poradce, nebo je to (už zase) na Kavkách vlastně všem upřímně jedno? Století sem, století tam... Vcelku pochopitelně anachronický byl i zvolený jazyk, ale uznávám, že film natočený ve směsi středověké němčiny, francouzštiny, italštiny a sem tam i latiny a možná i češtiny by patrně nebyl moc srozumitelný a titulky jak známo diváci v české kotlině neoblibují. Já ovšem zase neoblibuji historické filmy, asi proto, že jsem historik... Jen na okraj dodávám, že by českým šovinistům použití adekvátního jazyka patrně odhalilo pro ně nepříjemný fakt, že Karel vlastně Čechem zase až tak moc vlastně nebyl... Suma sumárum, "Hlas pro římského krále" je skoro stejný trapas jako "Jan Hus", pouze je historicky o chlup věrnější a na druhou stranu má ještě o dva chlupy horší výpravu. Jak už tu někdo napsal předemnou: "když na to nemám, tak to netočím"... Celkový dojem: 55% ()

Ironfood 

všechny recenze uživatele

Tak první třetina mi přišla dost tragická, vypadalo to, že celý film bude taková změť střípků z Karlova života, ve které si různé historické postavy oddrmolí nějaké ty dějepisné dialogy. Časem se to ale zlepšilo, příběh přece jen dostal jakýs takýs směr a objevilo se i pár podařených scének. Takže jakožto někdy lehce nekritický fanda historických snímků ty tři hvězdičky nakonec dávám. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Hlas pro římského krále je něčím, co bych ve sportovní terminologii označil jako rozpačitou výhru. S čím jsem spokojený, je styl vyprávění. Karel přijíždí na volbu římského krále a zatímco shlíží do údolí Rýna, vzpomíná na všechny zásadní okamžiky svého života, což se prolíná s jednáním kurfiřtů. Problém je, že Křístek chce na malém prostoru ukázat všechny důležité epizody od Karlova dětství přes tažení v Itálii až po chvíle, které vedou k jeho nastolení na říšský trůn. Celkově to pak působí až příliš zkratkovitě a divák, který se historií příliš nezabývá, v tom může mít docela maglajz. Notabene dvě nadpřirozené scény sem vůbec nezapadají. Vidění v Terenzu bych ještě jakž takž dokázal skousnout, protože se zakládá na Karlových vzpomínkách, ale strašidlo na Hradě bylo moc. Pobavila překvapivě kvalitní a krvavá bojová scéna. Taková v naší televizní produkci nejspíš ještě nebyla. Co se výpravy týče, tak tady není ČT moc co vyčíst. Brali to, co bylo k dispozici a i když některé lokace do Karlovy doby nepatří, dá se nad tím mávnout rukou. No a pak tu máme to nejožehavější a totiž výběr herců a ztvárnění postav. Předně je problém fakt, že jednotlivé postavy nemluví, ale většinou deklamují, což místy leze na nervy a ačkoliv se to dá přežít, celkový dojem to kazí. Kryštof Hádek jako mladý Karel ještě ujde, i když člověka zarazí, že ve čtrnácti vypadá stejně, jako ve třiceti. Spokojený jsem i s Hanou Vagnerovou v roli Elišky Přemyslovny a jen mrzí, že nedostala trochu větší prostor. Naopak Voříšková coby Blanka z Valois byla na můj vkus až příliš prkenná a moc mi neseděl ani Geišberg v roli Balduina Lucemburského. Majer pak zahrál klasického středověkého neurvalce, což by sice sedělo na leckterého tehdejšího šlechtice či krále, ale rozhodně ne na Jana Lucemburského. A protože tenhle slepý král je můj nejoblíbenější český panovník, smiřoval jsem se s jeho podáním jen těžce. Historická hodnověrnost je relativně vysoká, ale sráží jí plán, který Jan s Karlem vymysleli a který byl směšný a stejně tak jsem kroutil hlavu nad kurfiřtským sněmem, jenž se snažil navodit zdání, že všichni volitelé nejsou již dávno podplaceni. Právě zákulisní jednání mělo dostat větší prostor a je velká škoda, že scénáristé vynechali rozhovor mezi Janem Lucemburským a Habsburkem Albrechtem Chromým. Závěrem bych ještě dodal, že u Kresčaku král Jan nestál ve středu prvního útočného šiku, ale s největší pravděpdobností velel zálohám na levém křídle. 55% ()

chelseaman22 

všechny recenze uživatele

Na české poměry překvapivě zvládnuté téma doplněné logickou zápletku, ze které se mi zcela překvapivě nechce zvracet na první dobrou. Již je to pár let, co jsem opustil školu základní, ergo neznám historickou přesnost zápletky hlavní, nicméně režisérem vyobrazená zápletka je na toliko interesantní, že mít větší budget, tak by film mohl jít klíďo píďo do kinosálů Cinema City. 69 % ()

Helo 

všechny recenze uživatele

Scénář nebyl úplně blbej a z širšího pohledu měl možná i nápad, ale v detailech obsahoval chyby a zbytečnosti, který pak u některých méně znalých lidí mohly vyvolat zmatenost. Rozhovory působily dobře a celý to díky nim působilo docela velice a tak pořád čekáte na nějakej pohled na obří armádu nebo něco, ale ono to nepřijde. O bitvách se prakticky jen mluví nebo je ukázaná jen malá potyčka, apod. Na stranu druhou se tvůrci neostýchali rozlejt litry krve a ukázat pár podříznutých krků. Celkově se pak nebáli to pojmout trochu dospěleji, takže i nahý ženský, smilnění a jedno sprostý slovo se ukáže. Exteriéry super, ale interiéry poněkud nedomrdlý a na císařovo majestát dost chudý. Ani hudba se moc nepovedla. Ne že by byla vyloženě špatná, ale její použití se moc nepovedlo. Za co tvůrci zaslouží asi největší pochvalu je výběr herců, páč ti to vytáhli hodně nahoru - hlavně teda Jan Lucemburskej, kterej byl perfektní, kterýžto závěr s ním dokázal pohladit na duši. Achjo... mohlo to bejt o dost lepší... tenhle příběh by si rozhodně zasloužil velkolepější zpracování (sakra, když můžou Holanďani za pár peněz natočit dvou a půl hodinovej velkofilm s monstrózníma námořníma bitvama o nějakým admirálovi, tak proč nemůžeme my natočit velkofilm o jednom z největších českých vládců jehož příběh je daleko zajímavější?) Ale budiž, je to TV film, tak se to tak musí asi brát... ()

Galerie (58)

Zajímavosti (5)

  • Na prchlivé a nesmiřitelné povaze Jana Lucemburského (Stanislav Majer) se téměř jistě podepsal strach ze slepoty, který ho již od mládí provázel. Zrak se mu neustále zhoršoval a ač hledal pomoc jak se dalo, dopadlo to ještě hůř, protože při jednom nepovedeném léčení očí definitivně oslepl na jedno oko. (sator)
  • Svatba Karla IV.(Kryštof Hádek) s Blankou z Valois se točila v bazilice svatého Prokopa v Třebíči. Bazilika je zapsaná na seznamu UNESCO. (Spajda698)
  • Film se natáčel v mnoha historických objektech, kromě Švihova, na hradech Kost, Cuknštejn, Točník, Zvíkov, Pernštejn či v třebíčské katedrále, a vedle představitelů hereckých rolí se jej zúčastnilo téměř tisíc dalších účinkujících, tedy šermířů, kaskadérů nebo jezdců na koních. Pro snímek bylo navrženo a ušito kolem dvou set kostýmů. (rakovnik)

Reklama

Reklama