Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák (O. Pavelka), barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi. Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal Arnošt (M. Balcar), ještě jako student, místo na Barrandově. A tady, v jedněch z nejlepších filmových ateliérů v Evropě, se odehrávají životní příběhy slavných herců a režisérů, tady prožívají poslední chvíle před Mnichovem a následně začátek temného období protektorátu. Protagonisty těchto příběhů jsou skutečné osobnosti, jejichž životními osudy je minisérie Bohéma inspirována: slavný Zdeněk Štěpánek (M. Dlouhý), geniální „král komiků" Vlasta Burian (V. Javorský), jeho „přihrávač" Jaroslav Marvan (D. Novotný) i okouzlující milovník Oldřich Nový (S. Rašilov). Jsou na vrcholu svých tvůrčích sil. Nikdo z nich neočekává, že se otevřená demokratická společnost první republiky náhle změní v režim, kde časem půjde za maličkost i o život. Naopak, zprvu jsou všichni přesvědčeni, že to po Mnichovu v okleštěné republice snad nebude tak hrozné. Březnová okupace v roce 1939 ale všechny vyvedla z omylu. Jak se s dramatickou změnou poměrů vyrovnali ti, kteří byli nejvíce vidět? Ti, které publikum milovalo a nechtělo se jich vzdát? Herci, kteří chtěli hrát a jejichž čeština, znějící z pláten kin, národ posilovala? Jakou cenu museli zaplatit za svou práci pod německým dohledem? (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

Pierre 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Hezký nápad. Vadí mi ale přehnané množství postav a dějových línií. Výsledkem je tedy pouze chaotický zmatek. Mrzí, mě to, ale to i tenhle můj výplod je záživnější. A to není dobré vysvědčení. Ovšem já věřím, že se to zlepší. Zrovna na druhý díl se těším hrozně, protože příběh Vlasty Buriana je nehorázně zajímavý. Nejenom pro diváka, dá se i výborně dramaticky ztvárnit.Navíc Javorský je zatím jediný zajímavý herec. Vlastu Buriana vystihl přesně. Tak ná nezklam, Bohémo. I když se přiznám, že jsem na první díl koukal trochu ve spěchu a nedokoukal jsem ho. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Dobré herecké výkony (hlavně Dlouhý a Javorský), občas sražené herectvím skoro ochotnickým (dřevěný Vančura), solidně navozená atmosféra rozbíjená nepochopitelný muzakem, který ruší působivost dobových melodií. A relativně zajímavé situace z nastupujícího protektorátu, které pro změnu rozbíjí zbytečné a toporné přeskoky do 68mého. Zatím v úhrnu spíš rozpačité dojmy. Z nové produkce ČT ale jediná koukatelná věc, která alespoň nastoluje nějaká kloudná dilemata. ()

Reklama

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Mně se první díl líbil, a vyprávění o prvorepublikových hvězdách na počátku dob pohnutých považuji za docela realistické, i když jeho závěr v roce 1953 bude (aspoň pro mne) asi dost smutný. Herecké projevy hlavních protagonistů, zejména Javorského a Dlouhého (Buriana a Štěpánka) jsou výborné. Judit Bárdos (fiktivní postava herečky Krallové) sice moc nemusím, ale vyloženě mi tam nevadí (možná i proto, že nepředstavuje třeba Natašu Gollovou nebo moji oblíbenou Zitu). Ztvárnit Oldřicha Nového už se Rašilovovi nepovedlo tolik jako v případě Buriana a Štěpánka (ale dávám mu šanci) a ani Vančura mě nenadchnul, ale byl tam tak krátce, že jsem si ho vybavila až při přečtení komentářů zde na csfd. Dobrý scénář, docela zajímavé (a mně ne vždy známé) sondy do životů hlavních protagonistů (např. o takovém Binovcovi jsem dosud nic nevěděla; a to, co se dozvěděla, moc kladný nebylo). Příběhy nemuseli (už zase) "rámovat" rokem 68, mě tam ta komparace spíše ruší, než aby sérii nějak buď dramatizovala nebo naopak propojovala... Možná bych se za to měla spíše stydět, než to tady psát, ale pro mě byl Mnichov v jednom zprostředkovaném projevu (nebyl to ten Benešův, co ho ve filmu četl Štěpánek) podán tak racionálně, že by asi úplně lehce přesvědčili i mě - na naši společnou historii s Němci bych asi velice slyšela (s přihlédnutím k tomu, co následovalo, musím konstatovat, že zatraceně bohužel), takže vůbec nevím, zda bych byla nějak statečná nebo jen prostě neodporovala zlu násilím (jako Tolstoj nebo Chelčický), kdybych v té době žila. Parádní výprava, kostýmy (Adinin kožich by se mi moc a moc líbil), sice mám strach, že to celé zase časem nevydržím (jako České století, kde jsem se od Mnichova nebyla schopná dívat), ale zatím jsem zvědavá na pokračování načrtnutých osudů a u sledování vytrvám. Asi díl zhlédnu i znova (zatím trošku lítám v postavách, netuším, kdo z tehdejších filmařů byl komunista, mluvili o tom, podobně i o Rudém právu a Vlajce, ale uniklo mi to, etc). ()

špaček421 

všechny recenze uživatele

Vykreslit atmosféru počátku okupace a vyhrocených antisemitských nálad se Sedláčkovi daří dobře, byť technicky při všech těch záběrech z výšky a podobně mám trochu problém vzít, že to jsou třicátá léta. Ovšem vůbec nevím, o čem první díl vlastně vyprávěl, chyběl mi tam nějaký ucelenější děj. Pokud se jednalo jen o rozjezd dalšího vyprávění, dobře. Javorský je coby Vlasta Burian geniální a fakt jsem mu ho sežral, Dlouhý coby Štěpánek rovněž výborný, Rašilov coby Oldřich Nový se zatím jenom mihnul, takže moc dojem nezanechal. Nezanechal ho ale ani kdokoli jiný. Vedlejší postavy režisérů a producentů a dalších pracovníků jsou obsazeny natolik sobě podobnými herci, že jsem se v nich vůbec nevyznal. Snad jen se těším, jestli dostane více prostoru Plesl nebo Jan Novotný, a postava arizátora kultury vypadá rovněž zajímavě. Míchání fakt a smyšlených filmů a osobností ovšem budí dojem jisté nedůvěryhodnosti. Judit Bárdos mohli klidně dát roli třeba Nataši Gollové a nevymýšlet si úplně fiktivní filmovou hvězdu. A co je největší problém, nejméně ze všeho funguje postava vypravěče. Rok 68 do toho všeho vůbec nezapadá (Ondřeje Pavelku taky vůbec nemusím), ale ta postava mi je ukradená i v událostech válečných. Více Buriana a Marvana, více konfliktů nacisté X češi X židé, méně milostných vztahů a sexuálních scén (a už vůbec žádnou se dvěma chlapama). ()

Matty 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Přehnané množství postav (oproti Českému století bez užitečných titulků se jmény), z nichž některé jsou v epizodě čistě proto, aby si divák mohl říct třeba „hle, Vančura!“ Namísto toho, abychom se skrze jednu novou tvář dostali k další, probíhá jejich uvádění na scénu dosti nesystematicky a celý díl se drolí do řady epizod, jen volně provázaných motivem arizace filmového průmyslu. Zarámování vyprávění vzpomínajícím Žákem prozatím hlavně rušivé a matoucí. Zahrané a natočené je to na druhou stranu nadprůměrně a oceňuji odvahu tvůrců ukázat, že a) milované prvorepublikové hvězdy byli obyčejní lidé, zbabělí, kolaborující a přizpůsobující se dobové situaci; b) film sloužil Němcům jako nástroj propagandy a navenek nevinná zábava ve skutečnosti nevznikala s tak docela nevinnými úmysly. Jenom čekám, kdy se, jako u Českého století, rozeběhne irelevantní debata nad tím, že takhle to ve skutečnosti nebylo a všichni zúčastnění vypadali a jednali docela jinak. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (4)

  • Zdeněk Štěpánek (Michal Dlouhý) byl podle epizody donucen přečíst do rozhlasu projev o Mnichovské dohodě. Štěpánkův vnuk, novinář Erik Tabery, vychází z knihy svého dědečka, který píše, že se nic takového nestalo. Večer 21. září 1938 herec ale reagoval na rozhlasových vlnách na ultimátum Francie a Anglie. To potvrzuje i rozhlasový archiv. (sator)
  • Arnošt Žák (Ondřej Pavelka) má doma televizor Tesla 4213U „Mimosa“ z let 1964–1965, jenž se vyráběl v Tesla Pardubice. (sator)
  • Kostel, jenž se objeví v epizodě, je kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno