Anihilace

Damsels in distress tak trochu jinak. Sofistikované komorní p-o-m-a-l-é (pocitově jednou tak dlouhé; ovšem nejde o výtku) béčko, kde se však všichni chovají logicky a přiměřeně situaci a které si bere stejnou měrou ze Strugackých jako z Věci a Příchozích. Ovšem překvapivě málo z VanderMeerovy předlohy. Na jednu stranu podmanivě znepokojivé svými výjevy i hutnou atmosférou, na tu druhou se to halí do jakože interpretačně bohatého hardcore sci-fi přesahového rozměru, u kterého si vůbec nejsem jist, zda je opodstatněný a nikoli pouze předstíraný až banální. Každopádně (nejen) z těchto důvodů to v mysli drápky zasekne natolik spolehlivě, že se vám to z hlavy nevykouří s náběhem závěrečných titulků. (12.03.2018)

„Není to jako my. Je to naším opakem. Nevím, co to chce. Nebo jestli to chce. Ale poroste to... dokud to nepojme vše. Naše tělo i mysl budou rozmělněny na ty nejmenší části dokud žádná část nezůstane. Anihilace.“ /// Komorní, sázící na překvapivý objevy (mutace). Kromě dávky keců, který střídaj hororový okamžiky a munumenty. A v to všem 5 pipin na dobrodružný výpravě... Flashbacky do minulosti Leny, kterak manžel odešel do ZÁŘE. Ty hororvý kusy jsou postupně lepší a lepší... Není to levňoučký scífko. Ba ani béčkový. Něco jako 7 životů, takže určitě biják pro kina. Pak už jen bude záležet, jak ten mix vědeckejch informací, hororovejch okamžiků a komorna vstřebáte. Vobčas to totiž má blíž k Terence Malikovi, než třeba ke Kouli (taková malá nápověda...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Trilogii "Southern Reach" , kterou v roce 2014 napsal Jeffrey Scott VanderMeer, neznám. 2.) Su biolog a voják. 3.) Nevím, proč je špatně, když jsem v pyžamu a kolem stojí chlápci v atombordelu. 4.) Thx za titule „titulkomat“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (24.03.2018)

Film v mnoha ohledech podobný snímku Ex Machina, ale Annihilation ve mně vzbudil přece jen méně emocí (myšleno v kladném, ovšem i záporném slova smyslu). Na úplném počátku stálo jedno velké tajemství, které si dokázalo získat moji pozornost. Překvapila mě přítomnost napětí, a ano, to píšu i navzdory opravdu velmi pomalému tempu, což je samo o sobě docela kumšt. Postupné odkrývání souvislostí a poznávání života v neznámém světě mě bavilo. Zvlášť, když je film vizuálně i zvukově dobře zvládnutý, místy vyloženě podmanivý. Jenže, čím víc toho o životě „za oponou“ divák ví, tím má větší pocit, že to tvůrcům tak úplně nefunguje. Tu si něco odporuje, tam zase nedává smysl, což se pak v celé své nahotě ukáže v majáku a především pak po něm (to nastupuje opravdové „sci-fi“, ehm). A to mě dost mrzí. Nevím, jestli víc kvůli Natálce, které si zasloužila hodnotnější příležitost, nebo režisérovi a scenáristovi v jedné osobě, jemuž jsem fandil, Garland si však u mě reputaci spíš zhoršil, Annihilation vidím tak na lepší průměr. (30.06.2018)

Tento film byl pro mne opravdový oříšek. Přesto, že se mi moc líbí a celou dobu mi to při sledování šrotovalo v hlavě, čekal jsem něco většího a prostě nemůžu dát víc než 3 hvězdy. Na to film nemá dostatečné charisma a jakoby tomu vždy něco chybělo. S hereckými výkony jsem však spokojený a jelikož jsem byl celou dobu napjatý tak z hlediska hororu dost dobrý. 60% (28.03.2018)

"I don´t know..." Režisér A. Garland prekvapil komorným sci-fi Ex machina a dalo sa predpokladať, že na ďalší film dostane podstatne väčší balík peňazí. Zdá sa, že sa toho zľakol a akosi nevedel čo s nimi. Príbeh sa mi spočiatku zdal veľmi zaujímavý, triky sú celkom fajn, zmutované zvieratá už menej vydarené, ale záver akoby vyšumel do ztratena a celé to pôsobí takým nedokončeným, rozpačitým dojmom. Odpovedať zvedavému divákovi na všetky otázky iba "I don´t know" , mi príde trochu lacné a bezradné. Nápad, to nebol zlý, chcelo to o niečo viac popracovať na scenári, ale hlavne to chcelo pointu. 60%. (19.02.2020)