Pohádky pro Emu

Předně musím uznat, že na české filmy koukám skrz prsty, jelikož to co v poslední době filmaři dávají do kin, je až na výjimky nekoukatelné. Zde tomu však naštěstí není. Navíc film táhne Vetchý. Vůbec dle mého Vetchý patří do mé top trojky nej českých herců. Jen pro zajímavost top trojka (Roden, Trojan, Vetchý), ale to jsem maličko odbočil. Jak by název napovídal, vůbec to není film pro děti spíše bych to zařadil jako malinké drama s klasickou dějovou linku. U zahraničního snímku bych asi dal průměrné hodnocení, ale na český film je to slušný nadprůměr a mírně doporučuji. (21.04.2017)

Svůj komentář netradičně začnu kritikou kritiky. Paní Spačilová ve své recenzi Pohádky pro Emmu poměrně shodila suchým tvrzením, že to všechno zachraňuje Vetchý. To podle mě pouze svědčí o tom jak vůbec neumí prožívat filmy.Dokáže o nich jenom napsat recenzi, kde 80 % textu tvoří popis děje a následujích 20 % libování si nad tím, že máme tak dobré herce, co dokážou ten nechutný kýč zachránit. Nedejte na ni. Film pohádku pro Emmu je možná kýč se spoustou klišé navrch. Ale má neuvěřitlnou sílu. Sílu vtom jak umí zahřát po duši, dojmout i rozesmát zároveň. I když ten příběh vlastně postrádá jakoukoli známku originality a je předvídatelný až běda, jeho zpracování je velmi silné. Nebudu se vtom patlat. Prostě je to hrozinky příjemné a umí to do diváka nasát nádhernou atmostfétru. Navíc jsem se skutečně několikrát od srdce zasmál (ten chlupáč je zavádějicí) a jsem trochu uražen tím, že Vetchému a Geislerce unikla nominace na Českého lva. Protože tady byli vážně skvělí. Zkrátka paráda. (05.03.2017)

Zvláštní příběh ... po všech stránkách. Vcelku uspokojivě funguje po stránce ryze emocionální, leč poněkud neuspokojivě klopýtá po stránce ryze praktické: 1) Smrt je z mého pohledu odmávnuta dosti neomaleně. Vyprávění především zcela ignoruje poslední věci člověka, ke kterým neodmyslitelně patří i pohřeb, takže se elegantně, leč zároveň trochu alibisticky vyhýbá zcela zásadní otázce, zda či v jaké míře by mělo být osiřelé osmileté dítě do takových neveselých, leč VELICE osobních záležitostí zapojeno ... a to i z ohledem na možné budoucí výčitky směřované k těm, kdož jeho definitivnímu rozloučení s matkou zabránili; 2) Malé morče zvané Eda se s neokázalou profesionalitou zhostilo poněkud rozporuplné úlohy, jejíž podstatě dost dobře nerozumím - pro obveselení publika je příliš morbidní a jako vyobrazení vztahu holčičky ke zvířátku je v odvysílané podobě nepoužitelná ... funguje spíš jako nadbytečná a víceméně nefunkční vsuvka. Zdá se, že Eda nepotřebuje jíst ani pít - a čistě mezi námi ... jako dítě jsem postupně vlastnila několik morčat a neumím si představit, že bych NEPOZNALA, kdyby mi kterékoli z nich někdo vyměnil; 3) Ema se projevuje jako maličko přemoudřelá holčička, která - ač evidentně pochází ze zcela běžných majetkových poměrů, patrně nevlastní žádný mobilní telefon a zcela ignoruje internet a vůbec jakékoli počítačové aplikace neodmyslitelně spjaté s druhou dekádou jedenadvacátého století; 4) Přebývání za zdmi hotelu je přece jenom maličko sterilní ... jen tak pro pořádek by mě kupříkladu zajímalo, kam si otec a dcera dávali prát oblečení; ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- 5) Závěr není až tak úplně happy, jak by se vám mohlo na první pohled zdát. Od určení otcovství ke svěření dítěte do péče vede v našich poměrech předlouhá a obtížně schůdná byrokratická cesta ... pravda - existuje i cosi jako předběžné opatření; 6) Život je jen náhoda ... jen tak na okraj - co by bylo s Emou, kdyby se prokázalo, že NENÍ vlastním dítětem v zámoří nalezeného otce ? (29.11.2017)

Dlouho jsem vzdoroval, ale nakonec mě ten film stejně dostal. Přitom mi tam vadilo tolik věcí! Ústřední herecké trio Vetchý (btw. jeho angličtina fakt nezní jako u někoho, kdo žil 8 let v Londýně) & Geislerová & Cibulková už nějakou dobu moc nemusím a řadím je osobně k okoukaným tvářím českého filmu, které hrají v čím dál větších kravinách. Vadila mi i herecká představitelka malé Emy - v tomto se přikláním k lidem, kteří s ní měli problém. Líbili se mi tam jen Dvořák s Polívkovou, význam jejich postav je ale jen malý. Opravdu hodně mi vadilo, jak je ten film prolezlý product placementem - já se s tím prostě u českých filmů nebudu smiřovat a budu tím otrávený pokaždé, kde to tak strašně bije do očí. Samotný scénář má podle mě několik slabin, z nichž největší je asi uspěchané - a dokonale předvídatelné - závěrečné rozuzlení. Jako celek to ale prostě z nějakého záhadného důvodu funguje, a jak mě Havlíkova prvotina neoslovila a přišla mi dost nepovedená, zde vidím velký posun a náznak správné cesty. Námětová podobnost s KOLJOU je myslím dost nepřehlédnutelná, ale nakonec to ničemu nevadí - v závěru je prostě člověk naměkko a rád, že to dopadlo přesně tak, jak mělo. (16.07.2017)

„To je holka.“ – „Skvělý postřeh.“ Názov je (relatívne) zavádzajúci, toto naozaj nie je rozprávka. Ondřej Vetchý podáva kvalitný výkon a dokonca aj Anna Geislerová, na ktorú som v posledných rokoch alergický, sa mi tu páčila. Palec hore dávam i za príjemnú vianočnú atmosféru, výpravu milovanej Prahy a originálne, pútavé umiestnenie do hotela s jeho tu menej, tu viac kurióznymi obyvateľmi. Je to vtipné, ale v potrebných miestach to rozumne spomalí a dojíma. Body udeľujem rozhodne aj za plno skvelých dialógov a hlášok („To je moc hezký jméno.“ – „Normální.“). Vidno, že sa zrejme strihalo trochu viac, než bolo potrebné (nevyužitá postava Vilmy Cibulkovej, u ktorej je zrejmé, že to nie je taká byrokratická mrcha, akou sa stala v oficiálnej kinoverzii) a naštvalo ma strašné klišé s nájdeným zápisníkom. Inak ale veľmi fajn. (22.12.2018)