Svět pod hlavou

Je mi celkem jedno, že v tomto případě není seriál původní, protože tohle se ČT prostě povedlo a to takřka ve všech ohledech. Předně se vydařila dobová atmosféra, ze které čišela ta bezútěšnost 80.let. Zadařilo se i s postavami, ačkoliv hlavní hrdina mi ze začátku trošku lezl na nervy a nedařilo se mi uchopit Neužilovo sporé herectví. Ale to si časem sedlo. Naopak vedlejší postavy se vydařily bez výjímek a Trojan s Budařem vyloženě excelovali. A bavily i vtipné vložky, které odkazovaly na absurditu minulého režimu a konkrétně Slávkova analýza padajícího těla či akce kachličky patří k nezapomenutelným scénám. Líbilo se mi i to, jak seriál gradoval, ale to byla zároveň i předehra k největšímu mínusu, protože velká natěšenost znamená i velké očekávání a proto mě závěrečné rozuzlení trochu zklamalo. Nicméně pokud bude ČT podobně pokračovat v implantování zahraničních seriálů do našich podmínek, budu ty koncesionářské poplatky milerád platit. 80% (08.03.2017)

Svým hodnocením a komentáři k tomuto seriálu možná leckoho vyvedu z míry, ale, jak už to bylo kdysi v reklamě na Kofolu, když miluješ, není co řešit. Ačkoli to celé není bez chybičky (např. nedotažená mysteriózní dějová linie), málo u kterého seriálu za poslední léta jsem měl tak příjemný pocit z toho, že jej tvůrci natočili pro radost. Odvažuji si tvrdit, že od revoluce nevznikl retro film/seriál s takto přesvědčivou a autentickou atmosférou socialistického Československa (a to není jen z mé hlavy, to mi potvrdili mnozí, kteří tuto dobu zažili na vlastní kůži). Všichni herci (včetně epizodních rolí) se svých úloh chopili s vervou a někteří předvedli zřejmě své životní výkony (Neužil, Kopta, Budař). Spoustě hlášek a svérázných postav a postaviček bych přál kult a zlidovění, jakožto i celému projektu. (03.09.2017)

Česká televize neměla od dob "Případů 1. oddělení" lepší seriálové pondělky. Několik dílů mi trvalo, než jsem si zvykla na psychedelické výlety hlavního hrdiny, ale postupem času se mi příběh Filipa Marvana víc a víc zarýval pod kůži, a to hlavně díky skvělému vykreslení osmdesátkové atmosféry a poměrů mezi všemi těmi soudruhy. A Trojanův Plachý největší hvězdou seriálu. (11.03.2017)

"Nastup si, musíme koupit okurčičky, dneska je sledovačka." Já chci být kriminalista v roce 1982. Chci soudruhovat se spolehlivými soudruhy nadřízenými, chci buzerovat vrátné, chci sledovat politickou linii případu a hlavně chci zakusovat okurky při sledování eskapád Honzy Zemana. Ono to teď vypadá, že bych dokonce chtěl mlátit sprosté podezřelé, ale to není pravda, i když ve světě, kde jsou práva pachatelů vyšší než práva oběti, taková myšlenka asi není úplně od věci. Mě tohle retro prostě hrozně bavilo a epizody Orchidej na smetišti či Rodinná záležitost mě dostaly do kolen. Paradoxně za největší slabinu považuju hlavního hrdinu Filipa Marvana, protože ten by se svým neplněním rozkazů od Strany a Šejbů nevydržel na svobodě ani do konce druhé epizody. Jenže všichni ostatní soudruzi byli báječní a bylo mi ctí bděle a ostražitě s nimi sdílet své pondělní večery. Čest práci, soudruzi a nyní mne omluvte. Jdu si na gramofonu přehrát největší pecky od Slok Luboše Nováčka. (08.03.2017)

Na Svět pod hlavou jsem se neskutečně těšil a pak byl dost zklamán, když jsem zjistil, že je převzatý. Od těchto tvůrců jsem skutečně čekal něco víc původního. Po prvním zmateném, druhém detektivně chabém díle začalo být vyprávění hutnější. Pro hlavního hrdinu to začíná být osobnější v rodinné i profesní rovině, normalizace je špinavá a díl 7 - 9 připomíná opravdu ty drsné kriminálky. Ano, časové paradoxy jsou nezvládnuté, díl poslední příliš rychlý (osobně bych byl rád, kdyby Filipovi vyřešení zabralo třeba dva, tři), ale přístupem k minulosti a stylem zpracování mi seriál zkrátka a dobře konvenoval v osobní rovině. A v neposlední řadě mě přivedl ke knihám Ondřeje Štindla. Je nutné počítat vše. 70%. (13.03.2017)