Braciszek Karel
Brother Karel
Bratříček Karel
Obsahy(1)
Karel Kryl polskýma očima. Nový pohled na legendárního písničkáře, který se stal symbolem Pražského jara, přináší ve svém portrétu režisérka Krystyna Krauze. (Artcam Films)
Videa (1)
Recenze (70)
Krásné, dojemné a hlavně opětovně dokazující, že od Poláků se máme hodně co učit. Jen mi není úplně jasné, proč dostal tolik prostoru Hutka, který jako obvykle nedokázal vypotit nic zajímavého, takže opět mluvil vlastně jen sám o sobě. Ve stínu Kryla je jeho malost ještě markantnější, než když si plácá jen tak sám. ()
Karel Kryl je pre mňa nespochybniteľná básnická, spevácka a ľudská autorita. Neviem, či je lepšie jeho tvorbu označovať za nadčasovú alebo jeho ako vizionára. V každom prípade patril medzi prvých, ktorí ešte v ponovembrovej eufórii upozorňovali na limity tzv. nežnej revolúcie. Tešil som sa na poľský dokument v nádeji, že sa niečo nové dozviem a iné si oživím v pamäti. Nebol som sklamaný, pretože pohľad zboku je vždy zaujímavý a nový. Trochu ľutujem svoje rozhodnutie nehodnotiť dokumenty hviezdičkami, pretože v tomto prípade by som nimi nešetril. Takto môžem napísať iba o mojom veľmi dobrom pocite z filmu a myslím si, že ani to nie je málo. ()
Skrz na skrz smutný příběh jednoho života, kde hořkost defacto zabila velký umělecký talent. Dokument není sám o sobě ničím zvláštní, ovšem (nedostatečně) naznačená krátká etapa porevoluční vývoje je dle mého stěžejní. Míra oprávněné zahořklosti a absolutní znechucení vývojem ve společnosti se těžkým způsobem podepsala na Karlu Krylovi. Je pochopitelné, že po roce 1989 společnost hleděla jiným směrem a osmašedesátník Kryl lidi moc nezajímal, ale i tak to byla velká škoda. Jen málo lidí v sobě kombinovalo takovým způsobem dobrý charakter, umělecké nadání a zájem o politiku. Karel Kryl byl neprávem nevyužit v devadesátých letech a byl by velmi potřeba i teď v roce 2018, kdy se opět otevírají vrátka... . 72%. ()
Polákům máme co vracet a rozhodně se k nim nechováme tak, jak by si zasloužili. Tento film je toho jasným důkazem. Dělají toho pro nás mnohem víc, než my pro ně. Jsou to naši skuteční, přesto odmítaní přátelé. Tohle mají společné s Karlem Krylem. Tohle může být to pouto, které je tak sbližovalo. Láska k Čechům, kteří o jejich lásku nestojí. Naneštěstí nepochopili, že se není třeba trápit pro někoho, kdo jejich lásky není hoden. Pro nás- pro to tupý, tradičně zbabělý a nově navíc prachama zaslepený stádo. Nedávno zemřel francouzský herec Jean Rochefort. V jednom z posledních rozhovorů řekl, že prožil život, jaký si vysnil. Obávám se, že Karel Kryl ten pocit neprožil ani hodinu v kuse. Byl to ten typ člověka, který se nedokázal oprostit od pochybností o nespravedlnosti světa. Podíval se do zrcadla a bylo to tam. Na lidi měl příliš vysoké nároky a jeho očekávání stran jejich zásadní nápravy byla naprosto nereálná. K tomu měl ve své samotě a životním stylu starého mládence příliš mnoho času o všem přemýšlet. Věřím, že by mu od toho trápení částečně odpomohla rodina, zejména vlastní děti. Nebylo mu ale bohužel přáno ani v tomto ohledu. Byl to nešťastný, protože nemilovaný trubadúr. O jeho lidských a uměleckých kvalitách ale nemůže být pochyb. Odpočívejte v pokoji, malý velký Pane. ()
Skvelý dokument o rebelovi s príčinou. Nebudem o filme písať viac. Pesničkára, básnika, novinára, skvelého rozhlasového hlásateľa, výtvarníka, vydavateľa a tvorcu vlastných bibliofílií si pripomeniem úryvkom z textu pesničky Podivná ruleta: V studené parádě kožených křesel //kožených křesel, kožených křesel //sešli se k poradě výrobci hesel //výrobci hesel, výrobci hesel // Mnohé co hrozilo, pozbylo punce // Za okny mrazilo srpnové slunce //a křičelo na lidi // Pamatuj...a křičelo na lidi: Pamatuj! ()
Reklama