Milovníci hudby

Russell mě nezklamal. I když znám většinu jeho filmů, tenhle jsem odkládal poměrně dlouho. Zpočátku téměř cukrkandlový příběh se promění ve sled bizarností (jak jsem očekával a těšil se) končících opravdu krutě. Chamberlain ztvárnil mistrně muže bojujícího se svou sexuální orientací (snad i proto, že sám s ní téměř celý život bojoval), muže, který by se tak rád změnil, ale který nakonec pochopí, že to není možné. Sledujeme, jak se láska mění v nenávist. Jak ti, co ho milovali a jeho lásku nezískali, jej zavrhnou a chtějí ho zničit (v závěru jej symbolicky ostřelují děly, pak však sami přicházejí o hlavy, které jim dělové koule utrhnou - moc pěkné). Filmem prolínají působivé videoklipy s ukázkami Čajkovského tvorby. Russell je mistrem obrazu a fantazie. Oku lahodící kompozice prostřených stolů, květin a hořících svícnů střídají obrazy hnusu a zkázy. Scéna z Labutího jezera, kdy postavy tančí na břehu a za nimi se na hladině protahují labutě (jak je zatraceně přinutili?), je naprosto perfektní. Drsné drama protkané sny a vzpomínkami plné krásy a hnusoty zároveň... (27.02.2014)

První ze série Russellových biografií slavných hudebních skladatelů svojským způsobem prezentuje život a dílo Petra Iljiče Čajkovského (následoval Mahler a Liszt). Ve snaze barvitě nám vylíčit mistrovy vnitřní démony, odhodlal se režisér k lehce zmagořenému (pro něj později tak typickému) přístupu. Flashbacky, reminiscence, noční můry – to vše vře v jednom kotli a ďábelskost situací drží těsně před hranici nesnesitelného Čajkovského hudba. Od vašeho vztahu k ní se pravděpodobně bude odvíjet vztah k samotnému filmu. Nemohu posoudit, kde končí jakž takž věrné zaznamenání životních osudů a začíná Russelův vlastní vklad, zahrnující rovněž jakousi autoreflexi (konzervativci nepochopený umělec, který si vždy stál za svým), tu hudbu mám ovšem rád a nečinilo mi potíže nechat ji po dvě hodiny znepokojovat mou jinak klidnou duši. 80% (30.09.2008)

Velice silný a emotivní zážitek. Toto dílko rozhodně není jen tak pro každého ( žádného podobného Amadea nečekati ). Film je plný metafor,snů, fantazií, občas proložen skoro psycho vidinami ve formě zvláštních dějových obrazů a zvratů. To vše protkáno takřka nejslavnějšími a zároveň nejdůležitějšími kompozicemi skladatelova života. Fantastické ztvárnění R.Chemberlaina jako Čajkovského a Glendy Jackson, jako jeho životní můzy Niny, oba pod režijní taktovkou Kena Russella. Pro mě první setkání s tímto režisérem a díky tomuto dílu, jistě ne poslední. (20.04.2015)

Tuš lóži klasiků. Hold vzdáš, kdo tvému talentu mecenáš. Jen výš a výš. To je to, o čem drahně sníš. Ty víš, že skrz své múzy čníš. Tak pozvedni svou číš, slova chvály uslyšíš. Svou duši do všech koutů roztřepíš. Démony nitra marně vyháníš, trpíš, tóny libé neztišíš, génia v sobě nařasíš, koncertní sály vášnivou strunou omámíš, publikum do výšin i hlubin přivádíš. Příběh příběhů oslovuje, osvobozuje, duši vysvobozuje, v díle díl nostalgie i šílenství vábí, hřímá a svou auru k světu obraz světel, stínů jímá. (20.03.2015)

Aha, tak tady má počátek ta halucinogenní metoda, tak bohatě využitá v Lisztomanii. Film, který chytl a nepustil. Barvité obrazy ve spojení s Čajkovského hudbou - to je vír, který omámeného diváka protáhne nebem i peklem. Upřímně jsem byl překvapen výkonem R. Chamberlaina, kterého jsem měl za hezouna, vhodného tak do Ptáků v trní, ale tady byl vynikající. Při vší obrazové opulentnosti je to drsnější dílo než Lisztomania, dílo, které tak nekoketuje s fenomény pop-kultury. (10.09.2011)