Wind River

Na podobný snímek jsem čekal neskutečně dlouho. Atmosferické prostředí, skvělá zápletka a charismatické postavy v hlavních rolích, to vše navíc v přírodě. Wind River jsem si jakožto adepta na zhlédnutí vytipoval ještě dlouho před jeho premiérou a to i díky Jeremy Rennerovi v hlavní roli, neboť od jisté doby jsem si tohoto herce neskutečně oblíbil (bohužel většinou však hraje ve filmech, které si moji pozornost nezískávají). Sheridanův počin mě bavil od první do poslední minuty, udržoval mě v napětí a očekávání, co každá další scéna přinese a kam se osudy postav budou dále ubírat. K nadprůměrnému dojmu napomáhalo také prostředí, v němž se děj odehrává. Opomenout ovšem nemohu ani fakt, že se příběh zakládá na skutečných událostech, což umocňuje výpovědní hodnotu. (29.10.2017)

Původně jsem chtěla dát 2*, ale ta krajina mě strašně bavila. Jinak to ale bylo dost klišé, otřepané charaktery a velkohubé dialogy. // EDIT: Viděno podruhé a se zkušeností života v Kanadě a s dennodenní zprávou o pohřešovaných native woman musím říct, že je toho ještě hodně před námi, co musíme změnit. A tenhle film i přes své nedostatky ví, na co upozornit. // MMIWG !!! (28.02.2018)

Ticho, sníh, beznaděj. A stupňující se napětí, které zaleze pod nehty. Přeskočím kecy, zda je Taylor Sheridan lepší scénárista nebo režisér. Podstatné je, že si drží laťku zatraceně vysoko, jen své předešlé látky z vyprahlých oblastí unavených sluncem vyměnil za věčně zasněžený Wyoming, kde teploty rády klesají hluboko pod bod mrazu. Stopař a lovec škodné najde umrzlou (předtím zbitou a znásilněnou) dívku, kterou znal a jejíž osud mu připomene vlastní tragické vzpomínky. Spolu s mladou agentkou FBI se pustí do pátrání, které je poměrně kvapné a nahodilé (tady si mohl dát scénárista víc záležet), nicméně o nějakou příběhovou spletitost tu ani tak nejde. První housle hraje atmosféra, melancholie a touha po pomstě (zadostiučinění). Postavy jsou zajímavě napsané, mají své démony, nebojí se přiznat chybu nebo selhání. Na vše se jde pozvolna, promyšleně, prostředí je vykreslené uvěřitelně, nevlídně. Na druhou stranu je nutné přiznat, že je nadhozeno hned několik témat, s žádným se ovšem příliš nepracuje (úděl Indiánů, vztah s bývalou ženou). Finální přestřelka je moc fajn, ale působí trochu jako z jiného filmu. Přidal bych ještě jednu dvě intenzivnější scény, klidně dialogové. A to pro to, aby nám pomohly ještě víc se dostat do příběhu. Jeremy Renner pojal svou postavu úsporně, zadumaně i nekompromisně, tohle drsné prostředí má jeho hrdina rád, ač ví, že se podepisuje na psychice mnohých. Pro Elizabeth Olsen mám už nějaký ten pátek jaksi slabost. Pomalu vyprávěné, drsné, atmosférické drama o těch nejniternějších ztrátách. (30.09.2017)

Dvě slova? Promarněný potenciál. Ze začátku mě ten film ještě zaujal, ale časem se to možná i kvůli tomu ultra pomalému tempu začne neadekvátně vléct. Pak jako by to tvůrci chtěli nastartovat a oživit, tak tam nacpali tu zbytečnou na efekt udělanou přestřelku, která tam byla prostě na sílu a do toho předchozího pojetí se vůbec nehodila ke konci už mě to pak přestalo bavit úplně a v tom takovém nijakém finále které vyznělo úplně do prázdna mi bylo už naprosto fuk jak to celé dopadne. Oceňuji místy příjemně mrazivou atmosféru dokreslenou i studeným a nehostinným prostředím, ale celé je to až příliš nedotažené a zkratkovité. Herecké výkony tomu pak taky trn z paty zrovna nevytrhnou. Renner jenom celou dobu čumí do blba a ta afektovaná pro změnu přehrávající agentka už mě tuplem nebrala. Takže takhle je to na hraně mezi 2 a 3 *, ale když vidím to poněkud neadekvátní hodnocení, tak zaokrouhlím níž. Taková bomba jak tvrdí zdejší znalci to fakt není.45% (05.10.2017)

Taylor Sheridan není tak dobrý režisér jako Denis Villeneuve, ale naučil se toho od něj hodně. Dobrého (práce s krajinou, prodlužování napětí na hranici snesitelnosti, šokující výbuchy násilí) i špatného („chtěnost“ a zbytečná doslovnost). Vyšetřování zločinu mu slouží především jako prostředek k vytvoření atmosféry zmaru a totální deziluze (jako ve filmech noir, v nichž je odhalení pachatele mnohdy také spíše dílem náhody než výsledkem poskládání jednotlivých indicií) a jako záminka k rozkrytí čehosi shnilého uprostřed jedné komunity. Tedy podobně jako v Top of the Lake nebo Pustině, ovšem na mnohem menší ploše, což nese svou daň v podobě přehnaných scén, které se toho snaží sdělit naráz příliš mnoho (žena sedí v ložnici, pláče a řeže se do ruky, uvidí ji jiná žena, beze slova zavře dveře a odchází). Realistický tón navíc narušují baladické dialogy o zmrzlém pekle a nevymýtitelném zlu (které by mnohem lépe vyzněly na stránkách knihy) a využívání westernových archetypů, posunující drama lidí ukotvených v konkrétní sociální realitě k nadčasovému podobenství o lovcích a predátorech a střetu dvou upadajících kultur. Spojení obou rovin vyprávění by mohlo být hladší, nakládání s ženskou hrdinkou ztracenou mezi muži, kteří mnohem lépe rozumí tomu, co se okolo děje, by nemuselo tolik připomínat Sicaria, a někdy by k řečení toho podstatného možná stačilo, kdyby postavy prostě jen seděly a mlčely, ale katarze, kterou Wind River ve finále přináší, je tak silná, že nepřesvědčivost jednotlivých částí drtivě přebijí. 75% (10.07.2017)