Richard Müller: Nepoznaný

Byť takú dobu s kamerou pri Richardovi a dozvedieť sa z jeho vlastných úst iba to, "že si 100 000-ový Cayenne, ktorý sa mu páči môže kúpiť za 80 000, ale napriek tomu si ho nekúpi, lebo je dosť kazivé" - je trošku málo. To bola zároveň jediná scéna, pri ktorej som sa zasmial. Neosobné a trošku vykonštruované očami režiséra. Myslíte si, že Richard sa nevie obliecť, alebo vystúpiť z auta? Jeho psychická choroba mu to hravo umožňuje, akurát má pri sebe ľudí, ktorý sa mu neuveriteľne pchajú do zadku. Diagnóza vážna, ale človek nie. Mimochodom je pravda, že posledný naozaj dobrý album vydal v roku 2004, ale to neznamená, že tento dokument nemohol naplniť svoj potenciál. *** len kvôli výpovediam Ivy a Soni, z ktorých by sme sa chceli takisto dozvedieť čosi viac. Pochopiť totiž jeho súkromie znamená pochopiť naplno jeho tvorbu... (07.09.2017)

Pohled do skoukromí známého Slovenského zpěváka si nebere žádné servítky a ukazuje Richarda Müllera v nezáviděníhodných situacích ze kterých je patrné, že v době natáčení dokumentu na tom umělec nebyl vůbec dobře a po většinu času vypadá jako zdravotně chátrající lidská troska sotva schopná normálního života. Je to zajímavý, ale velice smutný pohled na hudební legendu, který ukazuje, jak nezřízený životní styl dokáže ovlivnit život v pokročilejším věku. Snímek zaujme, ale postupem času už nemá příliš co nového nabídnout a pouze se opakuje a ukazuje, že ve výsledku nemá nějaký jasnější záměr a nemá příliš co říci kromě zmíněného zprostředkování bídného zdravotního stavu zpěváka. (14.03.2018)

Jak směstnat 56 let do 90 minut ? Mě se forma dokumentu nekomentovaného leporela nelíbí.Srovnám li dokument s Mišíkem, chybí tu naprosto rovina osobní.Vlado je mimořádná citlivá bytost a božský muzikant ve všech třech rovinách, básník, skladatel, interpret... Dnes je to polochromená továrna na peníze, medikace nic neřeší, držím palce... Richard Müller si dokument před premiérou přál autorizovat a nebyl s výsledkem spokojený. Proto museli tvůrci filmu snímek "zcenzurovat"... V rozhovoru autoři doufají, že někdy diváci spatří i snímek bez zásahů... (26.02.2017)

Pamatuji se na návštěvu Müllerova koncertu v roce 2002. Tenkrát Slováci vyhráli MS v hokeji, což zpěvák neopomněl zdůraznit. Během chvíle si zcela podmanil vyprodaný sál místního kulturáku. Pak jsem jeho tvorbu i excesy úplně pustil ze zřetele. O to větší šok byly záběry, na nichž Müller s nadváhou a roztřesenýma rukama připomíná ponejvíce člověka dezorientovaného podobně jako Zeman bez protokoláře Forejta. Smutně působivý film, během jehož sledování jsem si nebyl jist, zda členové skupiny Fragile jsou Müllerovi spasitelé, nebo obyčejní paraziti. Ale spíš to druhé. (03.03.2017)

Je to silné jako portrét zlomeného člověka, kterého drží pohromadě jen devadesátková sláva a jeho blízcí, kteří mu nedovolí od zpívání odejít. Ale je těžké si z toho odnést něco dalšího než tenhle znepokojivý obraz. Několikrát vás zasáhne kontrast mezi divokým černookým, černovlasým démonem co někde z plných plic zpívá v nočním klubu a utahaným, prošedivělým tátou, co chce jen, aby mu přestalo být smutno a mohl v klidu sedět a koukat do stromů. Ale dál nic dokument nepoví - jak k téhle změně došlo? Jen nemoc, nebo toho bylo víc? Co lidi kolem, jak na to reagovali? Do jaké míry skutečně drží ti pantátové RM v branži, i když on nechce, do jaké míry to reflektují? Sposta věcí by mě zajímala, ale vidím jen nahá záda nemocného chlapíka, kterého je mi hrozně líto. (29.08.2019)