Bezstarostná jízda

Tohle stojí za skouknutí jen díky opravdu skvělým Fondovi s Hopperem a hlavně kvůli famoznímu Nicholsonovi, kterej je ve filmu sice jen prachbídných 20 minut, ale to co tam předvede, to je fakt nezapomenutelný a válcuje i obě hlavní postavy, v podstatě by se dalo říct, že on sám zařídí ten největší zážitek z tohohle filmu, jinak ale co se týká příběhu, tak je z něho sice cítit úžasná atmosféra svobody podpořená ještě výborným soundtrackem, ale jinak to nemá nic co nabídnout a ten kýčovitej konec byl hodně mimo. 3,5 (02.09.2008)

Rozporuplné pocity. Ze začátku neskutečná bída; mezi tou bandou hipíků jsem to chtěl vypnout a dát odpad. Potom se díky Bohu ukázal Nicholson a úroveň šla o několik pater nahoru. Zanedlouho se však bohužel poroučel a zase jsme spadli. Ne přímo do bahna jako na začátku, ale přece znatelně. Potom se mi líbily "sjeté" scény, to jsem si dojem opět vylepšil. To jsem však ještě netušil, že přijde zazdění; už se asi nevědělo, jak dál, nebo scénárista netušil, jak to ukončit, tak tam připsal joudu, který oba hlavní protagonisty bez zjevného důvodu odpráskne. To mi opravdu hlava nebere. Závěr akorát kazí už tak ne zrovna dobrý dojem z filmu... Kupříkladu Svěrákova Jízda se mi líbila mnohem více; z ní na mne ta svoboda, bezstarostnost a pohoda přímo cákaly. Snad všechny hvězdy jdou na vrub Nicholsonovi, neb bez něj by to byla děsná bída... 60% (09.12.2010)

I když svět na dvou kolech mi neříká zhola nic, tenhle film ano. A to i přes poněkud vyčichlé filozofování 60.let. Nevím, co je pravdy na zkazkách o zhulenosti štábu i herců, každopádně film má ve své jednoduchosti, styl, nápad, směr atmosféru i poselství a asi málokdo si dokáže opravdu uvědomit co ve své době mohl znamenat. (22.04.2006)

Opojná atmosféra slobody, trávy, piesní (jednu z piesní psychedelickej kapely Fraternity of Man pod názvom Don’t Bogart That Joint, použitej vo filme, neskôr mimochodom celkom vtipne prespieval Pavel Bobek pod názvom Poď stoupat jak dým), slobody bez strechy nad hlavou a života na americkom vidieku. Striedajú sa tu hipícke komunity, drogové opojenie, voľná i predajná láska a buranskí, nenávistne naladení farmári, nedôverčivo pomrkávajúci na módne trendy valiace sa Amerikou. Toto však nie je len biblia Hippie- Typy štýlu, skôr epizóda ukazujúca, prečo sa z komunity večnej voľnej lásky, kvetín a marihuanovej radosti vyvvinuli pomerne rýchlo márnomyseľní Yuppie. Nuž veď dej to sám ukazuje: najprv si treba zarobiť nejakým veľmi výnosným kšeftom, najlepšie na hrane alebo za hranou zákona (aby sme sa moc nenarobili a dobre vyzerajúce fazóny tiel a tvárí zachovali) veľké prachy. Potom si za ne kúpiť poriadne fáro, motorku aby každý mohol čumieť ako puk na to ako sa odťažito a cynicky prúdi cestami-necestami. Žiadna kunda pred Nami a Našimi nafúkanými, všeznalými a peniazmi naplnenými Egami neujde suchá. Kdeže partnerstvo, my jupíci zarábame ťažké prachy a tak si chceme primerane užiť. Manželstvo kľudne venujeme buznám - veď vychádzame z ideálov rovnoprávnych kvetín! Nuž a keď sú problémy, nájdeme si právnika, kúpime mu nejaký ten koks, nech si užije, zarehlíme sa s ním. Ako dobrý kamoš nás vytiahne zo všetkých prieserov, za ktoré nech trpí ten plebs, čo nikdy nepochopil naše slobodomyseľné ideály o večnej láske, estetickej kvetinovej výzdobe a opojných adrenalínových zážitkoch. Hlavne nezabúdať, že všetko treba užiť. A kto si neužíva nech bárs aj zdochne. (20.08.2014)

Tak jsem si Bezstarostnou jízdu zapnul včera v televizi a skoro jsem to nebyl schopnej dokoukat, jak jsem se u toho nudil. Tohle je jak sledovat 1,5 hodiny domácí video, kde parta feťáků blábolí totální nesmysly. Dokážu pochopit, že pro někoho je to kultovní záležitost, ale mě to naprosto minulo. Hvězdu snad akorát za písničku Born to be wild. (01.03.2022)