Nejasná zpráva o konci světa

2* tohle poetické podobenství od "legendárního" Jakubiska mě teda nebavilo. Je tam cítit snaha natočit něco netradičního a okázalého, ale bohužel tolik patosu bylo pro mě příliš. Ani s hereckými výkony jsem nebyl spokojený a někteří známí herci mi tam seděli jako pěst na oko. Úplně to neshazuji, protože výprava byla slušivá, ale tomuhle tématickému mišmaši se budu obloukem vyhýbat, stejně jako jeho režisérovi - aspoň zatím. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (16.03.2016)

Nejasná správa o konci Jakubiska hovorí, že toto mal byť jeho posledný - a takpovediac absolútny - film. Čo pravdaže neznamená najlepší. Hoci to aj bol najväčší (a pritom aj najvýraznejší) slovenský film 90. rokov, ambície boli predsa len trochu prestrelené. Ako dielo je to však pôsobivé (a všetko uvedené vyznieva ešte presvedčivejšie pri zrovnaní s jeho nasledujúcimi filmami), je to esenciálny a akoby kompletný Jakubisko. Rozprávajúc akúsi ságu izolovaného horského spoločenstva zasadil do svojho rodného prostredia východoslovenskej periférie staršie felliniovské aj novšie balkánske prvky, čo znamená cirkusantsko-novovlnné bláznenie ako aj gangsterské frajerovanie za hranicou zákona a celkom sa mu to darilo skĺbiť. Ako obvykle si pritom vyberal iba to, čo sa jemu páči a vytvoril tak osobitý anachronický svet v neurčitom čase a priestore podľa svojho gusta a umeleckého videnia a podľa mňa netreba príliš riešiť, čo tým chcel povedať. Je to taká prechádzka jeho hlavou, veľké putovanie všetkými jeho motívmi a témami, grand opus slovenského magického realizmu, ktorého bol Jakubisko vo filme najvýraznejším  - a dlhú dobu aj jediným - predstaviteľom. (13.10.2023)

Tohle nemá děj. Tady si Jakubisko "vyblil" mozek na plátno a vystačilo to na dvě a půl hodiny. Takže je to jenom ukázka Jakubiskova bizarního světa a to je všechno. Občas to zaujme, zajímavé je i pojetí apokalypsy (tohle v žádném katastrofickém filmu neuvidíte) a celkově to prostě je jen a pouze to, co se asi Jakubiskovi honí hlavou. Někomu to sedne, někomu ne. Já jsem tak někde uprostřed. 3* (06.05.2018)

"Rozum je tady jenom od toho, aby hledal vášním důvod." Magický realismus na mě vybafl z místa, kde bych ho rozhodně nečekala. Vzhledem k negativním reakcím svého okolí jsem jako jedinou platnou devízu očekávala Matěje Hádka s blonďatou parukou, a ač jsem se zprvu trochu zalekla osobitého (devadesátkového) vizuálu i hudebního podkreslení, které se mi na první pohled zdálo příliš laciné, tak se mi nakonec dostalo tak propracovaného prožitku, že si v podstatě vůbec nemůžu vzpomenout, co jsem to chtěla kritizovat, a taky by mi jakákoliv námitka připadala nepatřičná. Stavba příběhu mi opravdu velmi silně připomínala Márqueze, což je můj oblíbenec, ale nad tím, zda se ta díla dají k sobě skutečně připodobňovat, musím ještě popřemýšlet. Kolumbijec daleko víc pracuje s lidskou osamoceností v jakýchkoli společenských vazbách, zatímco Jakubisko vše zakládá spíš na kontrastu a konfrontaci - tupé stádo versus jedinci svobodní tím, že nepovažují názory ostatních za směrodatné, ale spoutaní zase sami v sobě. Velkým potěšením pro mě bylo sledovat postavu Vladimíra Javorského, který mi zase připadal jako vyloženě márquezovská figura, a všechny jeho povahové rysy jsou ukryty ve dvou výrocích, které pronáší na začátku a na konci jako symbol vnitřní proměny: "Jasná zpráva." a "Já už jsem všude byl." Vůbec bych celkově ráda pochválila herecké obsazení, protože až archetypální rozdělení charakterů postav se velmi pěkně odráží už ve fyzické konstituci zvolených představitelů, natož pak ještě v hereckém výrazu. (18.10.2009)

Mě se líbilo moc, zajímavý nápad o vesnici zapadlé a opuštěné tak, že si žije vlastním životem. Pěkná atmosféra okolní krajiny. Dobré jak se vyvíjí život ve vsi, ale zároveň zůstává pořád stejný a všichni zůstávají stále stejně opuštěni. Jinak mě také moc nesedla Deana Horváthová. Ale jinak bych řekl v české porevoluční tvorbě nadprůměr. (13.07.2008)