Postav dom, zasaď strom

Už úvodná skladba bola taká rušivá, že žlté z ucha samo chcelo vyliezť von. Každopádne to známe postav dom, zasaď strom, urob syna už dnes neplatí. Dnes najprv urobíš syna, potom možno aj ten strom zasadíš, ale ten dom už nepostavíš. Hypotéku ti nedajú, dediť nie je po kom a stavebné materiály šli o 300% hore. Takže môžeš bývať akurát na tom strome. (17.05.2022)

V roce 1980 byl snímek uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, kde byl interpretován jako film o rozkrádání, které je pro socialistické Československo typické. Proto byl u nás postupně stahován z distribuce. Hlavní hrdinové filmu, Žiga, Jozef a Helena jsou další Jakubiskovou trojicí lidí, která težko hledá místo ve svém prostředí a době, podobně jako Andrej, Yorick a Marta ve Vtáčkovia, siroty a blázni, Pepe, Prengel a Ester v Sedím na konári a je mi dobre a Nona, Ester a Robert v Lepšie byť bohatý a zdravý, ako chudobný a chorý. Na konec filmu byla původně zařazena ještě jedna scéna, ale kvůli cenzuře musela být odstraněna. V ní po roce přicházeji k Jozefovu polorozbořenému domu dva muži, okukují zarostlé piano a ještě zachovalé dveře. Druhý: „Koho to jen může bejt, tohleto?“ První: „Ničí, to je vidět.“ Druhý: „Musíme přijet s náklaďákem, nebo nám to někdo rozkrade.“ Čas v komunistické společnosti neběží dopředu, ale prožívá věčný návrat v kruhu. Na scénáři se podílel také Lubor Dohnal, ale v titulcích se z „dobových důvodů“ jeho jméno nesmělo objevit. (07.04.2008)

Je dobré, že aj v prirodzenej polohe a tam kde sa neuskutočňuje rejžovo fantazijné epicentrum sa odohráva rôznorodý a bohatý vnútorný svet postáv. Bohužiaľ, nie sú moc dobre napísané a viac ako kedykoľvek inde mi dabing sluchovo nesedel a vŕtal hlavou. Jakubisko bol veľkým vizionárom, ale niekedy sa nechal prílišne strhnúť (nie malomeštiackou nízkosťou, ale veľkozhubnými maniermi). I keď no, záverečné podobenstvo posraného života je na naše i výpravné možnosti veľkolepé. A pokiaľ sa o Jakubiskovi traduje ako o slovenskom Fellinim, tak Petr Hapka je tak trošku nadnesene československým Angelo Badalamentim. Rozhodne OBSAHOVO pozerateľnejšie než Kristove roky - o 2 triedy. (22.06.2017)

Tentokrát umiernený Jakubisko sa pozerá na spoločenské neduhy doby, ako je kradnutie stavebného materiálu a kto si tú dobu pamätá vie, že Juraj nekecá do vetra. Ja to mám teda až z druhej ruky ale nie je ťažké si domyslieť, akým spôsobom sa u nás stavalo. Matúš však nerobí z núdze cnosť, v priebehu deja sa postupne kryštalizuje jeho pochybný charakter a film je teda zaujímavý aj tým, že jeho hlavná postava je nesympatická a z celého ansámblu vychádza najhoršie. Najviac utkvú v mysli slzy Heleny, ktorá ako miestna deva č.1 si môže vyberať, ale ako to už v takýchto prípadoch chodí, vyberie si zle. Nie príliš dejový film akcentujú niektoré silnejšie sekvencie, ako napríklad konfrontácia Matúša s Heleniným otcom a ktoré tak patria v Jakubiskovej tvorbe k scénam najvyzretejším. (26.10.2014)

Jakubisko nám představuje svého hrdinu, který se svou firemní Tatrou dokáže za socialismu postavit dům. Jezdí po okolí a nakládá všecko co vidí, něco využije, něco prodá, celou dobu sice krade, ale sám to tak nevnímá. Smyčka se ale stahuje. Jde tu ale kromě toho ještě o světonázor. Matúš je totiž rozevlátý požitkář, který neřeší vůbec nic a užívá života. Lidé ho mají rádi, on má rád je. Nakonec ani to ale nestačí....75% (24.05.2016)