Všichni dobří rodáci

Magická a subjektivní výpověď pohledem moravského kronikáře. Obsažnost příběhu má neuvěřitelně silnou působivost až baladickou emotivnost. Kterou lze označit za výjimečný a skvěle zachycený obraz lidí s moravské vesnice od počátku roku 1945. Mimořádně a dobře sladěný děj osudu, strastí, křivd a starostí rodáků v průběhu více než dvaceti let, kde se mísí smutek se zemitým humorem moravský rodáků. Je to pro mne nejobdivuhodnější film, který se u nás natočil. Film mě nadchnul svojí opravdivostí. (22.12.2007)

Všichni dobří rodáci jsou dost těžký a těžko stravitelný film nejenom pro Čecha, ale všeobecně pro každýho. I když pravda, na Čecha to bude mít daleko větší dopad. To nejdůležitější na tomhle filmu je vlastně samotný příběh, na kterém tvůrci pracovali prakticky dvacet let, takže vlastně vím, že ve filmu nebude žádný nesmysl, ale krutá realita, kterou ve filmech málokdy chci vidět, ale hodí se pro to, aby si člověk udělal obrázek o té době. Ale co o té době, já bych dokonce řekl, že to, jak se chovali rodáci po válce se nijak zásadně neliší od toho, jak se lidé k sobě chovají na českých vesnicích v dnešní době. Stačí, aby přišel jeden zásadní problém, který národ rozdělí na dva tábory a jsme u toho na novo, což se teď při prezidentských volbách vlastně prokázalo. U Všech dobrých rodáků oceňuji především krutou realitu, náhled na českého člověka, který je sice v české kinematografii dost častý, ale nikde není tak syrový, jako tady. Všichni herci předvedli to nejlepší z celé jejich herecké kariéry, ale i přesto mi jako největší problém dělalo to, jak těžkopádně byl film natočený. Hrozně těžce se mi na to koukalo, některé nekonečné scény ne a ne přestat. Právě proto nedokážu téhle těžké sebereflexi českého národa dát pět hvězd. (24.02.2013)

Pri filme Odchádzanie v daždi Martina Hollého som čítal komentár, že s látkou kolektivizácie sa lepšie vysporiadal Jasný vo Všetkých dobrých rodákoch. Ja by som skôr povedal, že úplne inak a je na oboch filmoch jasne vidno rozdielnosť našich kinematografií v minulosti. Hollého postavy sú ambivalentnejšie, i keď jeho film kolektivizáciu skôr obhajuje, zatial čo Jasný ide ako súčasť novej vlny systému navzdory. Lenže tu máme postavy dobré a zlé a ani epilóg na tom veľa nezmenil. Tí dobrí odchádzajú a tie svine sa držia. Chvíľami som sa cítil ako v Troch orieškoch pre Popolušku, lenže to je bezpredmetné, keďže tá vznikla neskôr. Rodáci majú napriek vrodenej českej hřejivosti od nej však stále omnoho ďalej, ako sme zvyknutí. Rodáci sú klasika, Odchádzajúci v daždi nikto nepozná, aj na tom vidno, aký prístup majú diváci radšej. (16.12.2013)

Šmešně film zrovna moc nepůsobí, snad jen vynikajícími čtenými komentáři Martina Růžka. Oni to ti komunisti s námi tehdy vlastně mysleli vcelku dobře. Ve filmu je krásně vidět jak se z některých lidí stávají snadno svině. Filmové vyznění ještě umocnili vynikající herci své doby, bez nich by to snad ani nešlo. PS: Tento film snad ani nemohl skončit jinak než trezorově. 75% (09.12.2008)

Tento film bezpochyby patří k základům, o které se milovník ČS kinematografie opírá. Při sledování jen tak sedíte a saháte si do svědomí, pro sebe si říkajíc jak jste hloupí, že se čas od času přistihnete při myšlenkách, že byste ty časy chtěli vrátit. Jenže já je zažila jako dítě a pro mne to byla ta nejkrásnější doba jakou jsem mohla poznat. Jako dospělák bych to s velkou pravděpodobností viděla jinak. Hlavně Ti co odmítali vstúpiť byli trestáni jako zločinci nejhoršího kalibru. Radoslav Brzobohatý úžasně zahrál člověka, zbožného, pracovitého, na poli dřícího, aby uživil poctivou prací sebe a svou početnou rodinu. Byl to dobrák, s nezlomnou vírou v dobro i přesto, že ho sousedi a přátelé nejednou nechali stát samotného. Jak mu říkala jeho filmová žena "oni po Tobě kameny, ty po nich chlebem". (04.05.2014)