První muži na Měsíci

Já mám rád ty starší naivní sci-fi snímky z 50. a 60. let, ale tohle bylo až moc naivní. V té době to možná ještě lidi žrali, ale já už byl trochu na větvi ze zdejší logiky. Navíc začátek by nemusel být tak upovídaný a konec zase tak ironický. Fakt, že lidi zničí prakticky všechno, co objeví, tu je vykreslen humorně a né kriticky, což mě trochu naštvalo, ale jinak jsem byl vcelku spokojen. Hudba je výborná. (12.11.2011)

Barvotiskový příběh podle jednoho z největších spisovatelů fantastických příběhů sice zestárnul, ale je to tak trochu jako s tou starou dobrou Anglií. Napínavý příběh profesora Cavora a jeho souseda - pomocníka - dramatika Arnolda je odlehčen typickým britským humorem. A když se do věci vloží Arnoldova snoubenka Kate, pak je na problémy zaděláno! Jakmile se trojice ocitne na Měsíci, má člověk pocit, jako by sledoval film G. Mélièse nebo K. Zemana, dvou velikánů filmové fantazie. A možná i Cestu do středu Země (1959) si leckdo vybaví. To všechno je plus stejně, jako speciální efekty R. Harryhausena. A co by tak mohlo Měsíčňany ohrozit? Odpověď je stejná jako u nejznámějšího Wellsova příběhu - Války světů. I po letech stále zábavné. (24.12.2019)

Mezinárodní expedice podniká první let na Měsíc, ale po přistání a nalezení britské vlajky vyjde najevo, že tam již v roce 1899 byli vynálezce Cavor, pan Bedford a jeho snoubenka Kate... Selenité a obří housenka jsou dílem Raye Harryhausena, který na filmu dělal jako tvůrce speciálních vizuálních efektů. V anglicky mluvené verzi řekne člen posádky Nevsky: „Tak všecko je tady v pořádku, dva šli už dólu a už to bude brzy tady. Tak poslyš, já ti to povídám takhle.“ (02.01.2017)

Plakátové.info: DOBRODRUŽSTVÍ MIMO LIMITY PŘEDSTAVIVOSTI V….DYNAMATION!!! NECHTE SE VZRUŠIT SEDMI ZÁZRAKY MĚSÍČNÍHO SVĚTA!!!___Pěkné. V první půli (situované do roku 1899 kdesi v Británii) film klame tělem, když prostřednictvím roztržitého vynálezce Cavora přináší spoustu humoru, byť trochu infantilního a nuceného. To se radikálně změní ve zbytku filmu, po doletu na povrch Měsíce, kde se brnká i na vážnější strunu, když se Cavor, coby nechtěný vyslanec lidstva, zpovídá králi Měsíčňanů z válečných hrůz, provázející historii planety Země. Ale hlavní postavou tu není Cavor, ani jeho asistent, či asistentova přítelkyně, nýbrž trikový mág Ray Harryhausen a jeho stop-motion figurky a kamerové a trikové fígle. Epické rozměry měsíčního podzemního města, obří masožravá housenka, samotní Měsíčňané s mušíma očima a protáhlými hmyzovitými čumáky a v neposlední řadě roztomilý vesmírný batyskaf v podobě železné koule – to všechno potěší oko každého, kdo Harryhausenovu práci obdivuje. Zamrzí pouze rychlý konec, který vyšumí jen tak do ztracena, jakoby už tvůrcům došly nápady i peníze. (03.12.2012)

Ano, ano, komediální nadsázka první poloviny filmu té druhé opravdu schází. Asi nejvíce jsem ale beztak litoval toho, že s sebou pánové (a dáma) do "rakety" nevzali také poskoka Gibbse, a do konce filmu jsem se už nedočkal ani jednoho profesorova výkřiku "Giiiiiiibbs". Atmosféra celého snímku je mile naivní, viktoriánská Anglie, sci-fi a H. G. Wells je jak známo dobrá kombinace, jen opravdu škoda toho, co se odehrává na Měsíci. Uděláno je to hezky, klobouk dolů, ale od prvního setkání s Měsíčňany je to táák zmatené. (27.05.2011)