Pršelo jim štěstí

Silně kritický příběh, který je na svou dobu vcelku překvapením. Ukazuje, že i za komunistického režimu vést podnik nebylo peříčko. Aby se splnil plán, tak hold se musel přehlédnout kdejaký švindl, kdejaká zlodějna. A běda tomu kdo na to poukázal. A to právě udělala hlavní hrdinka tohoto příběhu v podání Jiřiny Bohdalové, která na tyto události vzpomíná při přípravě na svatbu s mužem (první větší role Jiřího Krampola), který byl dělníkem ve stejném podniku a který byl využíván k nenávisti k ní. Každý věděl, že měli k sobě velmi blízký vztah. Námět to není špatný, psychologické ztvárnění taktéž, jen styl vyprávění je poněkud zvláštní. Nemusí sednout každému a může vypadat zmatečně. Kvůli častým a vcelku rychlým střihům není poznat, co je vlastně hlavní dějová linka. Ona svatba, která se nakonec nekonala, anebo dohady v podniku? A to se do toho ještě pletou vzpomínky na opovrhování všemožného od onoho muže (J. Krampol), kterého si měla brát. Inu divák musí být při sledování tohoto filmu velice pozorný, jinak stačí málo a už nezná souvislosti a je v příběhu ztracen. Za pozornost však tento snímek stojí. Jiřina Bohdalová se v psychologické filmové roli zase až tak moc nevidí. (21.11.2013)

Nahatá Bohdalová, no kde jinde tohle uvidíte?:-) Navíc v mileneckém páru s Jiřím Krampolem, to je taky unikát. I když popisky k filmu zdůrazňují, že jde o první větší Krampolovu roli, nutno dodat, že ten za celou dobu pronese zhruba čtyři věty, i když pro zvýšení účinku v retrospektivách několikrát zopakované. Jinak právě celkové pojetí filmu ve střídání současnosti se vzpomínkami mě trochu odradilo, protože střihy byly rychlé a místy až nepřehledné. Ale zaznělo několik zajímavých na svou dobu odvážných poznámek ve stylu "mě nezajímá, jak se moje děti v komunismu budou mít dobře, já se chci mít dobře teď". Svůj celou dobu nedůvěřivý pocit z filmu jsem nakonec musel korigovat po závěrečné symbolické scéně sklízení svatebního stolu, ta mě fakt dostala. (03.08.2010)

Reziser kachlik ma dnes uz po 90 -ke a nic netoci. Kazdopadne som videl Třiatřicet stříbrných křepelek. To bol u mna len priemer s pani Vranovou. Tuto je to uz o cosi lepsie, ona si pred svadbou vybavuje kadejake spomienky, divak sa z filmu napokon aj dozvie ci sa ta svadba odohrala alebo nie. ja prezradzat nebudem, rezisersky je film na urovni, nuda bola len v strede, dialogy ale na urovni . 70 % (28.01.2020)

Když jásám nad pouhou hereckou účastí Josefa Langmilera, tak bude asi něco hodně špatně. PsychoRomance Bohdalová/Krampol byl hodně divoký nápad. Kachlíkův film stojí na jediném formálním nápadu a to věru není mnoho... A ostatně, své půvaby Jiřin nabízela skrze průsvitné živůtky později i při Vraždě Ing. Menšíka, kdo ale o to stál? "Komunista jako on by přece nedokázal mlčet, když se děje, co se nemá. Ne, ne, znám ho tolik let." (06.04.2011)

Nejbizarnější film o svatebním veselí v historii. Proč si zve na svatbu soudruhy z práce? Bohdalová nejsvéráznější bojovnice za spravedlnost v dějinách. Na uvolněná šedesátá léta odvážné hlášky: „Já myslela, že komunista má bejt především čestnej člověk.“ „Co si vlastně myslíš? Že seš tady jedinej a největší komunista?“ „Vybudování blahobytu všeho našeho pracujícího lidu.“ atd. (12.03.2023)