Blázni a děvčátka

"Je jinej než ostatní, tak musí bejt zlej"... Vedlejší linka příběhu spojená s postavou žižkovského blázna Pepíček Varlicha mi sice úplně nesedla, ale zrovna tahle hláška je hodně pravdivá. Příběh o obyčejným žižkovským klukovi, který se z otloukánka a fotbalového nemehla postupně vypracuje a získá si respekt kluků i obdiv jedné spolužačky, má jistě své kouzlo. Na Kachyňu (a třeba v porovnání s jiným jeho filmem ze Žižkova - Láska mezi kapkami deště) mi film ale přišel trošku málo poetický. A na můj vkus zde bylo až trošku moc bláznivých lidí. I když je pravda, že zrovna v 50 letech byla tak trošku i "bláznivá" doba. (18.04.2017)

Blázni a děvčátka představují v pořadí druhý Kachyňův výlet do minulosti proletářského Žižkova. Po Láskách mezi kapkami deště situovaných do 30. let minulého století se Kachyňa tentokrát posunul v čase do 50. let, zato v životě svých filmových postav se vrátil z období dospívání a prvních lásek do zdánlivě bezstarostného dětství prožívaného mezi svéráznými postavičkami místních nekonformních týpků, polovičních a úplných bláznů. Kachyňa osvědčuje tradiční smysl pro poetiku a filmovou atmosféru, i když kvalit Lásek mezi kapkami deště nedosahuje. Stále se jedná o nadprůměrnou filmařinu, ke které se drtivá většina dnešních titulů ani vzdáleně nepřiblíží. Celkový dojem: 75 %. (10.01.2013)

Predlohu som zatiaľ nečítal a tak neviem posudzovať do akej roviny ju film vyzdvihuje, alebo profanuje. Základ je , že za chabším scenárom stála silná a rázovitá réžia Karla Kachyňu, pre ktorého všetky postavy tvoria plné a vyžité médiá pre zachytenie daného stavu okolností, nálad a zážitkov. Akurát si myslím, že príbeh má nerovnosti. (27.10.2014)

Blázni a děvčátka se mi moc líbili. Nevím, jestli film ilustroval život na Žižkově v padesátých letech, ale tak nějak si ho představuji. Lidské hodnoty byly mnohem upřímnější a lidé se, podle mě, těšili z mála. Některé místní postavičky byly doslova k pousmání a dotvářely tak ucelený kolorit čtvrti. Šimáčkův Pepíček byl tak autentický, že jsem ho litovala od samého začátku. Stal se nepochopenou lidskou duší a načas i opravdovým kamarádem dospívajícího kluka, který riskoval vše, aby mu obstaral léky na bolavou hlavu a také, aby ho vysvobodil z nesvobodného života za zdmi psychiatrické léčebny. Tyhle dva považuji za hlavní tahouny celého filmu, pominu-li život chlapecké partičky a probouzející se sexualitu našeho hrdiny. Taky se zde objevují narážky na komunisty a křesťany, které mi vůbec nevadily. J. Somr je podal velmi humorně. Dobří herci ukázali, co umí, např. J. Somr, P. Nový, J. Hraběta, M. Šimáček. (01.08.2011)

Kachyňa zase zkusil něco ze sociálně tíživého Žižkova padesátých let o třináctiletém chlapci, který objevuje u děvčátek erotično a kamarádí se s místním bláznem. Jenže Špaček není Vaculík a Hrušínský a Pavel Nový při veškerých sympatiích není Menšík a do Mezi kapkami deště tomu chybí i z hlediska atraktivnosti vyprávění a dějové linky prostě kilometry. Není to hloupý film, ale zapomenutý oprávněně. (31.07.2020)