Režie:
Karel KachyňaHudba:
Milan SvobodaHrají:
Radim Špaček, Milan Šimáček, Pavel Nový, Josef Somr, Jan Hraběta, Zdeněk Žák, Robert Hudecký, Michal Bočan, Jakub Hais, Petr Hervert, Klára Marie Svatošová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Žižkovská balada Karla Kachyni o lidech malých i velkých a láskách ztracených i nalezených. Žižkov, jedno z nejstarších pražských předměstí, které si zachovalo svůj svéráz, již několikrát upoutalo pozornost filmařů. Také Karel Kachyňa se po Láskách mezi kapkami deště opět vrátil na Žižkov a natočil zde film na motivy novely Vladimíra Kučery Blázni a děvčátka. Na scénáři s ním spolupracoval Karel Čabrádek. Příběh třináctiletého chlapce Jirky je situován do padesátých let. Pro žižkovské kluky a holky mělo toto na první pohled nehostinné prostředí své romantické kouzlo. Na Vítkově a kolem trati se odehrávají jejich hry, rvačky, ale také první erotické zážitky. I Jirka, který žije sám s otcem, zde prožívá své první lásky, touhy i bolesti. Naváže zvláštní přátelství s žižkovským podivínem, bláznem Pepíčkem Várlichem, mohutným mužem s mentalitou dítěte. Žižkovská balada o lidech malých i velkých, ztracených i nalezených, byla natočena v roce 1989, premiéra se konala v prosinci. Třináctiletého školáka Jirku hrál Radim Špaček, který v roce 1995 jako student FAMU natočil svůj první film Mladí muži poznávají svět. V dalších rolích uvidíte Milana Šimáčka, Pavla Nového, Josefa Somra, Jana Hrabětu a Zdeňka Žáka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (68)
Filmy o mentálně zaostalých lidech jsou problémové. Karel Kachyňa však velice citlivě zakomponoval takovou postavu do dospívání kluka ze Žižkova. Žižkov je tu vykreslen, jako svět sám pro sebe. Atmosféra je částečně tíživá, částečně veselá, jaké už dospívání bývá. Tak či tak, rozhodně nejde o oddychový snímek. ()
Blázni a děvčátka jsou u mě kulatým 40. filmem Karla Kachyni, který jsem z početné tvorby tohoto jedinečného československého režiséra viděl. Z velké části Kachyňových filmů jsem byl nadšen, okouzlen či někdy i přímo zasažen a odměnil je vysokým hodnocením v podobě pěti nebo čtyř hvězdiček. Je mi líto, ale zrovna tento k nim přidat moc nedokážu. Není zde sice úplně nouze o typickou Kachyňovou poetiku, nechybí režisérovo oblíbené téma pohledu na dramatické události očima dětí, po vizuální stránce zaujmou i pěkné černobílé flashbacky, které znázorňují momentální Jirkovy asociace na již prožité chvíle, většinou s údernými dialogy mezi klukem a otcem, za velmi vydařené považuji opakované scény s jednoucím vlakem. Na můj vkus se ale Blázni a děvčátka až příliš hýří různými divnými a bláznivými postavami, které mi ke Kachyňovu něžnému poetickému stylu příliš neseděly a z celého filmu nemám takový zážitek, na jaké jsem byl dříve u Kachyni zvyklý. A ač dojde i na myšlenkově silná místa (odvoz blázna zakončený poznámkou „A potom, je jinej než ostatní, tak musí být zlej.“), ve srovnání s o 10 let starším „žižkovským“ snímkem Lásky mezi kapkami deště tohle teprve moc neobstojí. Za mě lepší průměr, nutno však říct, že průměr pouze v rámci tvorby Karla Kachyni. [60%] ()
Jakkoli pana Kachyňu respektuji jako jednoho ze svých oblíbených režisérů, tohle je podle mě slabší odrůda jeho tvorby. Samozřejmě atmosféra je podchycená dokonale, ale příběh je dlouho jednotvárný a určitě na opakované dívání tenhle film moc není. Naštěstí nám tady zanechal dost jiných filmů, na které se dá dívat pořád dokola :-) ()
Blázni a děvčátka se mi moc líbili. Nevím, jestli film ilustroval život na Žižkově v padesátých letech, ale tak nějak si ho představuji. Lidské hodnoty byly mnohem upřímnější a lidé se, podle mě, těšili z mála. Některé místní postavičky byly doslova k pousmání a dotvářely tak ucelený kolorit čtvrti. Šimáčkův Pepíček byl tak autentický, že jsem ho litovala od samého začátku. Stal se nepochopenou lidskou duší a načas i opravdovým kamarádem dospívajícího kluka, který riskoval vše, aby mu obstaral léky na bolavou hlavu a také, aby ho vysvobodil z nesvobodného života za zdmi psychiatrické léčebny. Tyhle dva považuji za hlavní tahouny celého filmu, pominu-li život chlapecké partičky a probouzející se sexualitu našeho hrdiny. Taky se zde objevují narážky na komunisty a křesťany, které mi vůbec nevadily. J. Somr je podal velmi humorně. Dobří herci ukázali, co umí, např. J. Somr, P. Nový, J. Hraběta, M. Šimáček. ()
Strasti a slasti dospievania na Žižkove so všetkým, čo tam patrí, bitkami, sklamanými láskami, sexom pozorovaným aj čiastočne zažitým. Hlavne ten si Kachyňa neodpustí, aj keď to vôbec nemusí súvisieť s dejom. Ten dej nakoniec tvorí blázon a tak je názov filmu výstižný. Vo vedľajšej línii si film berie na mušku aj komunistov, ale nepridáva mu to na zaujímavosti. Vlakové scény vyzerali občas dosť nebezpečne a zdá sa mi, že bez trikových záberov. –––– A potom, je jinej než vostatní, tak musí být zlej. ()
Reklama