Fandy, ó Fandy

Co je to za svět, kde neexistují žádný důvody, proč se v práci snažit. Kde je všem ukradená bezpečnost práce, kde jsou jenom samý netáhla. A to prosím pořád mluvím jenom o práci. Když není řeč o práci, tak se pro změnu sedí nad půlitrem piva v hospodě a dlouze se diskutuje o všem, co koho napadne. Tehdejší doba byla přesně pro takový lemply, jako byl Fandy. Nebyl blbej, ale byl šíleně línej. Do ničeho se mu nechtělo, v ničem nijak extra nevynikal, nic ho nezajímalo, ale stal se z něj div ne doktor v laboratoři a měla o něj zájem kdejaká kočička, i když, uznávám, kolikrát valných kvalit. To je ale jediná kaňka na celém tohle příběhu a za tu pohodu a pro mě utopii nemůžu dát jinak než tři hvězdičky. (07.07.2014)

Že by právě tady nacházeli tvůrci kultovního Trainspottingu inspiraci pro Rentonův monolog? U nás zase o rok dříve podobné téma zpracoval sagivaculíkovský Vítr v kapse. Co dělat v husákovském Československu bezprostředně po vyblbnutí na střední škole? No přece nastoupit do práce. Kachyňa si s pracovním prostředím vskutku pohrál a pracoviště Fandyho nám představil jako skutečně vypečené panoptikum. Ale ten film není vůbec blbý. Snahu o vzepření se neúprosnému páprdovskému osudu pro příštích 42 let zachytil velmi dobře, stejně jako nikterak neidealizoval krásu Fandyho nápadnic. Jak lze očekávat, při pohledu na kamarády, kteří se už zařadili či se pomalu párují, i Fandy nakonec zařadí, neboť bez práce to asi nepůjde a volných nápadnic také ubývá. Jen ta ústřední píseň je na zabití. (21.09.2014)

Lehká komediální sonda do pracovního systému, jenž v socialismu fungoval jak na drátkách. Práce zde byla jistota, ale i nutnost, kterou musel každý ze zákona mít. Kde jsou ty časy pracovních povinností, dnes je situace o 180° jinde. Každopádně František, Fanánek, nebo-li Fandy, se do práce rozhodně netěší. Šikovný, i když občas nemotorný, skvělý šplhoun a hlavně snaživý elektrikář. Fandy udělal maturitu s odřenejma ušima a jeho první zaměstnání je plné opravdu zvláštních lidí. On si jde ovšem stále za svým a nakonec si naplánuje rodinný život se svou dlouholetou kamarádkou Járou. (18.05.2012)

Úsměvný příběh zamilovaného kluka, který by pro svou maminku a svou tajnou lásku udělal cokoliv, ale nějak mu to stále nevychází. Prochází tak životem kluka, který stojí na prahu dospělosti, ale zatím se mu ho překročit nějak nechce, i když srdce má na pravém místě. Chválím vynikající výkon pana Starého a jeho obětavé a milé maminky paní Dany Medřické, pro kterou to byla vlastně jedna z posledních rolí v jejích herecky naplněném životě. (31.08.2016)

Pan Kachyňa asi pojedl nějakých hub, protože některé scény, zejména blbiny, v podnikové rýsovně nelze snad pochopit jinak. … a už asi vím, kde Tomáš Vorel v Kouři už trošku „opisoval“. No holt asi ty „fabriky“ vypadaly všude stejně. Ještě štěstí, že jsem v té době prožil jen období školy. Druhá rovina je čistota (naivita), pořád ještě dětské duše, docela uvěřitelného a neokoukaného hlavního hrdiny. Na místě je určitě paralela s Kleinovými básníky, které pojí stejný rok vzniku, kde však divy byly komerčně snesitelnější a chlapci více estetičtější. Tudíž jeden film zapadl a další se rozvrstvil do poměrné eponymní ságy. Holt život lékaře není život elektrikáře. Dále Fandu doslova potopila hudební složka, zejména v titulní skladbě, ať již ve výrazu obrýlené a tehdy populární zpěvačky, stupidního textu tak i velmi slabé ba až příšerné melodie. Ale nechám to na kontroverzní trojce, byť takové „menzelovsky“ vachrlaté. (07.07.2014)