Epizoda 1 (E01)

Doubova kamera a Taušova režie s Fišárkovým střihovým mistrovstvím tvoří tak abnormálně funkční tvar, že ještě teď mám vykulené oči. Vodník je neuvěřitelně atmosferická podívaná s nesmírně silně vygradovanými scénami, nadprůměrnou prácí s flashbacky a reálem a výrazným obsazením, v němž dostávají všichni herci vynikající příležitost ukázat, co v nich je a Václav Neužil se v prvním díle vytáhl a předvedl jeden z nejlepších výkonů, co jsem od něj viděl a pozor ve dvou časových rovinách. Příběh o vraždě nemluvněte zasazený do parného léta, jehož teplo a špinavost prolézají skrz na skrz a zpoza něj se ozývají v podkresu hlasy a doprovází je smyčce skupiny Blue Shadows. Zatím jsem nadšený podobně jako u Modrých stínů, přesto bych ve scénáři, resp. dialozích našel velké množství drobností, u nichž jsem kvetl, protože mít to ještě důslednější dramaturgické ošetření, tak by to byla historická událost v českém seriálu. Ale chmury stranou, nemůžu se dočkat pokračování. 80% (31.03.2019)

Vodník, nebo Polednice? Zatím namíchán mix obojího, včetně míchání času. Zpočátku jsem se lekl poetického ztvárnění letní oslňující ulepené nudy. Ale držel mě v napětí motiv. Vražda dítěte vždy zabírá, poté lze odpustit leccos. Postupně jsem byl ale vtáhnut do děje a opravdu jsem zvědav, jak se vyšetřování bestiální vraždy bude vyvíjet. A to i díky skvělým Melíškové, Neužilovi a ostatně i Krobotovi. (31.03.2019)

Léto 1987. Velmi dusné léto. Hlásek ustavičně vřískajícího půlročního Lukáška utne až cirkulárka. Jedinou hlavní podezřelou z brutální vraždy je jeho matka (Alena Doláková) a ta také byla policií prohlášena za vražedkyni. Ta se ale nikdy k zločinu nepřiznala a v cele spáchala sebevraždu. Zůstala však tehdy dvanáctiletá svědkyně, z níž je dnes žena středního věku (Lenka Krobotová) která kdysi toho tragického dopoledne u kočárku nemluvněte viděla jakousi činorodou osobu. Její svědectví ale zní značně absurdně: dítěte se měl tehdy zmocnit Vodník z Erbenovy sbírky Kytice. Kriminalistka Marie Výrová (Klára Melíšková) na popud tehdejší svědkyně otvírá třicet let starý a již dávno uzavřený případ vraždy. Od samého počátku má první epizoda této třídílné krimi minisérie velmi znepokojivou, tíživou a autentickou atmosféru léta za socialismu. Sledujeme rodinu v domě, kde neurvalým způsobem v tílku pobíhá a na všechny strany nevybíravě křičí Václav Neužil. Následuje střih do pracovny vyšetřovatelky, za kterou přišla v doprovodu manžela (Peter Bebjak) s tíživou výpovědí svědkyně tehdejší hrůzy, aby ulevila svému neklidnému svědomí. Stále se pak střídavě vracíme do vesnického stavení, abychom zjistili poměry v rodině a byl nám naservírován pozvolný a neodvratný posun k rodinné tragédii. Nejprve je třeba si udělat tak trochu jmenný pořádek a přehled v postavách. Prázdniny u babičky (Jaroslava Pokorná), které zároveň patří i dům, tráví její dvě vnučky, které jsou dcerami dvou starších synů, a jejich kamarádka Hana, tedy inkriminovaná svědkyně nešťastné události. Vůdčí osobností této tříčlenné holčičí party je čtrnáctiletá Magda (Kasijana Džakič). A o třicet let později pak budeme sledovat Neužila s vrásčitým obličejem a totálně prořídlou kšticí, ač předtím mohl klidně dělat reklamu na vlasové šampony. Vše je v první epizodě velmi dobře rozvrženo. Režisér Viktor Tauš umí dokonale udržet tajemnou i hutnou auru. Na konci epizody se nám dokonce dostane i jakýsi možný profil vraha. Tahle minisérie má excelentní rozjezd. A doufejme, že si podrží svoji scenáristickou a režijní vrstevnatost i nadále., tedy ve zbývajících dvou epizodách. 10/10 (23.03.2023)

Kamera děsná. Lenka Krobotova, na můj vkus, přehnaně hysterická (přece jen 30 let...), atmosféra v celé epizodě skutečně odporná, nebylo mi všechno jedno. Ale to, co vystřihl Václav Neužil během návštěvy "v současnosti", to byla prostě pecka! Mrkala jsem na drát, přestože o jeho hereckých kvalitách dávno nepochybuji. Tato scéna byla senzačně napsaná a parádně zahraná. Jak mě to zpočátku nebavilo, tak mě to na konci zaujalo a těším se na další části. Čtyři špunty. (01.04.2019)

Výrová řeší případ novorozence, kterému před třiceti lety uřízli hlavu na cirkulárce. Nic drsnějšího se asi dlouho neobjevilo, ale pod taktovkou režiséra Tauše je z toho taková artová podívaná, ikdyž méně šílená než Modré stíny. První díl zaujal, ale zatím s rozpaky. Polovina herců přehrává jako na divadle ( Krobotová jde na policii podat výpoveď a polovinu času recituje Erbenova Vodníka ) a z herců byli dobří jen minimalistický Majer, skromný Bebjak a malá brunetka Kasijana Džakič. (31.03.2019)