Závrať

„Umíš líbat…“ - „Vrozený nadání.“ Z té minimálně tematické „trilogie“, kterou spolu Kachyňa s Procházkou natočili na toto téma, jsem ještě neviděl Trápení, ale už jen soudě dle Vysoké zdi k tomu tito pánové měli co říct. Generační střet mladé dívky a staršího muže působí ze všeho nejvíc uvěřitelně. Mezi tou zamilovanou, stydlivou dospívající slečnou a starým, záletným mládencem lze dost zřetelně cítit jiskření. Ne hned, zpočátku je to jednostranné, vřelé city chová jen Božka, navíc je zmatená, sama si není úplně jistá tím, co cítí. Dusné, letní dny, kdy má hlavní ženská hrdinka prázdniny, spoustu času a v podstatě neustále vyčkává každého příjezdu Gábova náklaďáku, k tomu všemu jen přispívají. Ale co když se karta obrátí…musím zmínit alespoň nádhernou scénu u dveří. To nevyřčené, ale tolik citelné dilema, výměna všeříkajících pohledů…i proto se na snímek stojí za to podívat. V kontextu Kachyňovy tvorby vnímám Závrať sice jako jeden z těch spíše slabších filmů (a Vysoká zeď mě též zasáhla víc), ale stále se jedná o slušný nadprůměr. (09.01.2018)

První lásky jsou ty nejkrásnější. A někdy by skutečné naplnění všech těch představ a toužebného očekávání tu křehkou krásu rozbilo a zničilo. A že to nakonec pochopí i ten největší cynický svůdník, to bych opravdu nečekala. Krásný film, vyprávěný poetickou černobílou kamerou, křehký, vtipný a ve své jednoduchosti pravdivý. (24.06.2019)

Tyhle vaše soukromý přesčasy miluju. (...) Tys nikdy neslyšel o poezii práce? Kachyňův krušnohorský neorealismus mi připomněl Antonioniho Výkřik. Nejenže oba tituly jakoby vypadly z generátoru existenciálních reakcí, ale ústřední vyprahlý chlívák Petr Skála nápadně připomíná Stevea Cochrana (pro současnost odepsaný typ proletářského seladona, páchnoucího manuální prací). Jistou roli v obou filmech hraje výšková stavba (větrník, silo) a oba filmy se točí okolo vztahu mladé ženy a zralého muže v podmínkách periferie, jejíž poetiku odhaluje divákovi zpovzdálí teprve imaginace tvůrců. V centru Antionioniho pozornosti se nachází muž, Kachyňa alespoň zpočátku straní mile telecí Božce, zakoukané do kurevníka Gabriela. Linie vývoje jejich vztahu působí trochu banálně, jak sleduje jeden naivní pokus o vábení za druhým (žehlení, trhání a přišívání knoflíků, jablečný závin, vyřizování telefonátů s milenkami) resp. povýšené přehlížení a začíná být zajímavá v okamžiku, kdy si závoznický dobytek začíná uvědomovat, jak mocně a proč na něho dívka zapůsobila. Film končí přesně v antonioniovském duchu - vrcholně esteticky a významově otevřeně obrazově nádherným zpracováním promeškání odjíždějícího vlaku. Závrať navozuje čistá krajina krušnohorské oázy, geometricky zkomprimované mezi step a oblohu, s několika vertikálními prvky vrtných sestav, stromů a vodojemů, jež poskytla Kachyňovi a kameramanovi Josefu Vanišovi materiál k působivým záběrům, podtrhujícím vývoj vztahové situace. Zaujala podprsenková minirole Míly Myslíkové coby příležitostné závozníkovy napichovačky. Psal se rok 1962. Kameraman Josef Vaniš stejně jako Myslíková spolupracoval s Dušanem Kleinem na básnické sérii, která odstartovala v roce 1982. Odhalení identity otce nenapravitelného poety...? :-) Gábo, jestli tý holce pokazíš život, tak jsi pro mě vyřízenej případ. (03.01.2022)

Na začátku 60. let točí Kachyňa tři filmy, které lze vnímat jako na sebe navazující - Trápení, Závrať a Naděje. V prvním se objeví malá dívenka, která se odlišuje od svého okolí, svou náklonost upírá k stejně osamělému tvoru, jako je ona sama - ke koni. V Závrati se objevuje téma přitažlivosti mladinké dívenky a zralého muže, Naděje ukazuje křehký vztah vznikající mezi notorikem a ženou pochybné pověsti. Společným jmenovatelem je osamělost a vznikající vztah. Závrať má vytříbenou kameru, záběry na oblaka nebo rozlehou krajinu navozují zvláštní niternou atmosféru. Na rozdíl od pozdějších snímků Vysoká zeď nebo Čekání na déšť kdy se Kachyňa obrací spíš k mladším divákům a ukazuje jednostrannou lásku dívenky k dospělému muži, zde se rozehrává velice zajímavé vábení dospívají dívky. Projevy náklonosti nesou stopy jak dětské hravosti, tak i ženské rafinovanosti. Právě tako kombinace nevinnosti a ženské touhy přitahne pozornost staršího muže, který nemá o ženy nouzi. Pěkný citlivý snímek (04.02.2016)

Kachyňa, kouzelník! Komouši patrně chtěli film o dobyvatelích cínu, které národní hospodářství tak potřebuje. Ano dostali ho ale s poetickým příběhem Božky, holky v krátkých sukýnkách, jednou zamilované jednou ne. ale to je jen na oko. Kamera na výbornou, samé psychydelické západy. Zbytečně kecat, musíte to vidět! (16.05.2010)