Nesnesitelná lehkost bytí

Kunderu jsem nikdy necetl. Ale samozrejme udela ceskemu divakovi radost, kdyz se zahranicni filmovi tvurci rozhodnou tocit podle "nasi" knizni predlohy. Ackoliv jsem jim ceske prostredi sotva veril, myslim, ze si dali s vypravou praci. Dejove to uplne nesedi pohromade, je zde ale cela rada zajimavych momentu. Kazdopadne je zajimave divat se na nasi historii cizim pohledem. Z hereckych vykonu nikdo vyrazne nezaujal, Landovsky potesil. (18.12.2021)

Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. (15.11.2006)

Asi je pravda, že literární Kundera si s filmovým jazykem moc nerozumí. Beru tenhle film spíše jako vyjádření se západu k problémům východu přes jejich vysoce kvalitní umělecké dílo. Reálie fungovaly v podstatě docela bezchybně (nelepší byly dobové záběry ze srpna 1968 spojené s těmi filmovými), erotika fungovala asi tak na tři hvězdičky :-) A závěr mě dojal. A docela by mě zajímalo, jak by dopadly moje velice, velice oblíbené Směšné lásky, převedené do audiovizuální podoby. (10.01.2007)

Film to nebol výrazne zlý, dej sa nijako zvlášť neodkláňal od knihy, lenže nikomu ste nevideli do hlavy. Nikomu. A o tom vlastne tá kniha je. O citoch, pocitoch, myšlienkach, výpovediach, intímnostiach, pohnútkach ... nečudujem sa, že po tomto filme Kundera úplne zakázal točiť filmy podľa jeho kníh. (01.10.2015)

Opět jsem byl přinucen porušit svoji zásadu a ohodnotit odpad! z mnoha a mnoha důvodů, z nichž uvedu jen některé, protože bych mohl psát několik hodin. Jsem nadšený příznivec Milana Kundery a dlouho jsem nechápal, proč zakazuje adaptace svých děl a je tak zaujatý právě proti tomuto filmu, který je pravděpodobně důvodem jeho zákazu. Poté, co jsem tento film viděl, pana spisovatele chápu a naprosto s ním souhlasím, i když je to pro všechny jeho fanoušky velká škoda. Za prvé, během celého filmu jsem ani na okamžik neměl pocit, že by se mělo jednat o film o Česku, Češích a v Česku, za druhé, postava Terezy byla v knize vykreslena úplně jinak, byla to slušná, citlivá žena, trpějící pouze v důsledku toho, že pocházela z nuzných poměrů, což bylo umocněno ještě drsným přístupem vlastní matky, ve filmu jsem měl pocit, jako by Binoche předváděla nějakou poloidotku, věčně ubrečenou a zralou na léčení na psychiatrii, za třetí, zajímalo by mě, zda některý divák, který nečetl knihu, pochopil, od koho Sabina v závěru obdržela dopis oznamující smrt Tomáše a Sabiny, za čtvrté, Franz ve filmu byla naprosto zbytečná postava, kdyby tam nebyl, nikomu by asi nechyběl, za páté, Sabina přeskočila z Ženevy až do USA, takže Paříž byla asi pro Kaufmana zbytečná a nedůležitá, za šesté, Pavel Landovský byl jako téměř v každém filmu, ve kterém se objeví, nesmírně trapný, vzezření opilého hňupa sem opravdu nepatřilo, za sedmé, scéna, kdy Tomáš odmítá podepsat odvolání svého článku byla absolutně přistřižená za vlasy, za osmé, Daniel Day-Lewis si údajně vždy pečlivě vybírá role, nechápu, proč se rozhodl tentokrát tak špatně. Mám názor, který sdílím s mnoha lidmi - slavná literární díla jednotlivých států by měli točit režiséři těch států, ve kterých ona literární díla vznikla a zvláště Američani by se neměli srát opravdu všude. Neustále myslím na to, jak by dopadl film, který by natočil český režisér s českými herci, případně postavu Franze by hrál cizinec. Například Vladimír Michálek, Jiří Menzel nebo Viktor Polesný, Tomáše hrál Ivan Trojan, Tomáš Matonoha nebo Saša Rašilov, Terezu Klára Issová, Tereza Brodská nebo Barbora Seidlová a Sabinu Linda Rybová nebo Tatiana Vilhelmová. Bohužel, pan Kaufman si musel něco dokázat. (13.07.2008)