Dvojitý milenec

52. KVIFF - Tenhle film bych označila asi jako nejlepší film, který jsem na festivalu viděla. Chtěla jsem ho vidět už když jsem si přečetla popis a taky o něj byl veliký zájem. Už od začátku je to hodně zajímavé a napínavé. Převážně hlavní postava mi přišla zajímavá, hlavně její způsob myšlení. Konec je bohužel předvídatelný a bohužel ne moc vysvětlený, ale to u festivalových filmů bývá, ale i tak jsem byla z tohoto filmu nadšená. (05.07.2017)

Začíná to jako lehce erotické drama a pak se to zvrtne v docela psycho thriller. Kočky jsou pěkné, umělecké záběry taky krásné. Hlavní herečka je výborná. Příběh slušně zamotaný, že jsem chvílema nevěděl na čem jsem. Aspoň jsem se dozvěděl něco málo o dvojčatech a kočkách. Vozový park aut Škoda potěšil. Finále docela silné. Film je pomalejší a občas utahaný. Po skouknutí jsem měl takový divný pocit, koukat znovu už rozhodně nebudu. 60% (09.05.2018)

Je to neskutočná haluška a do poslednej chvíle som netušil či je to všetko len v hlave hlavnej postavy alebo sa niekto hra z jej mysľou tak dokonale, že aj divák môže mať z toho chaos v búdke. Film toho ponuka naozaj veľa. Hlavná postava je viac vyzlečená, ako oblečená. Sú tu aj dvojičky,  bozkávanie sa jedného pohlavia a aj iné praktiky, ktoré sa do komentára nehodia. No proste divák nemá šancu si ani na chvilku vydýchnuť, lebo čo i len jedna nepozornosť a divák bude viac zmetený ako bol doteraz. Film je plný halucinácii, bludov, ale ktoré prerastajú až k dojmu, že to môže byť skutočnosť alebo aj je?  Dlho sa mi nestalo, že som tak úpenlivo čakal na finálnu pointu, aby som konečne zistil, ako to s tými hlavnými postavami naozaj je. A pointa nie je až tak originálna a hádam ani zaujímavá, ale pri tak intenzívnom až heroickom  výkone postav aj deja je to aj tak jedno. Lebo režisér roztočil takú ohromnú jazdu plnú pocitov, ukážkovej kamery, strihov a aj vynikajúcej technickej podpory, že keby bol lepšie zvládnutý koniec, idem na najvyššie hodnotenie, takto za silne 4*. (28.09.2023)

Ty tři hvězdičky dávám za to, že aspoň z počátku film dokázal vtáhnout do děje, který se ale postupem stával ne dějem, ale zmatkem, nad kterým se dalo jenom kroutit hlavou. Nevím jestli hlavní hrdinka byla hloupá nána a cvok, jak konec konců zaznělo, anebo jenom cvok, ale v každém případě mi byla silně nesympatická. Jako téma dobré, ale spoustu věcí si divák musel domýšlet, což by nevadilo, kdyby to vůbec šlo. (31.08.2017)

Myšlenka asi dobrá a nosná, první minuty rozhodně dokážou vtáhnout, druhá polovina ovšem působí uspěchaně a zmateně. Naposledy Marine Vacth (4 roky zpátky) balancovala na hranici dětství a dospělosti, nudila se a netušila, co s právě objevenou sexualitou. Francouzský „znalec žen“ François Ozon ji nyní znovu vrátil do hry, trpí depresemi i bolestmi břicha. O fyzický problém nejde, doporučenou má terapii. Sezení pomáhá, ovšem psychoterapeut k pacientce ucítil něco víc. Idylka dvojici ale příliš dlouho nevydrží. Dívka totiž řeší partnerovu záhadnou minulost i utajované dvojče. Bratr je rovněž odborníkem doprovázející klienty při řešení jejich obtíží, ovšem metody má podstatně výstřednější. Ozonova posedlost dvojicemi je velmi zajímavá, používá nejen dvojčata, ale i zdvojené záběry nebo opakované motivy. Svůj melancholický a zádumčivý portrét zbloudilé duše znovu staví tak, že umožňuje pochopení z různých úhlů pohledu. Odsoudit dívku nebude snadné. Pochopit také ne. S látkou Ozon pracuje obratně, umělecky, sexuálním jiskřením umí působit jako málokdo. Jen ten konflikt celkově tak nějak vyšuměl. (01.01.2018)