Září

Neviděl jsem moc Allenovo filmů, ale těch pár co jsem viděl byla dycinky těžkotonážní nuda. Prokletí žloutozeleného.... měl alespoň zajímavý námět a solidní herce, kdežto Září mi přijde jako úplně zbytečnej film. Všechno se to odehrává v baráku do kterýho furt někdo leze na návštěvu a navíc tam má všechno naoranžovělou barvu takže si připadáte ještě více ospalí. Herci hrajou jako když nehrajou a do toho všeho je slyšet až extrémně hlasitá bouřka. Byly scény zajímavé to nezastírám. Třeba když vypli proud a najednou někdo scestně řekl " Sakra, hrábnul jsem do pomazánky", to byla docela prdel. Nezanevřu tímto filmem na Woodyho, právě naopak, teď si při každém jeho snímku budu říkat co tím chtěl vlastně říci. Ale v Září ač jsem se snažil sebevíc, nenašel jsem mnoho pozitivních věcí a proto dávám 2* a klidně si mě ukamenujte... (01.05.2007)

Těžko si lze představit Woodyho Allena, jak sedí nad scénářem k filmu Září. Musel chudák prožívat vážně špatné období, protože spolu s Interiéry a Jinou ženou je to jeho jediný skutečně vážný film s minimem "allenovských" hlášek. Má to dost zvláštní atmosféru a určitě to není pro každého, ale mně to sedlo. Ta bouřka, tiché rozhovory, přemítání nad stářím, láskou... Kdyby to byla divadelní hra, byl bych zcela nadšený. (30.04.2007)

Vo vidieckom sídle počas letného večera, za bzukotu cvrčkov vychádzajúceho z tmy, stojí žena chrbtom k mužovi. Muž ju zvádza slovami aj dotykom. Ale ona nechce podľahnúť. Nechce lebo nemôže. Jeho ruka neochvejne lemujúca ženinu šiju a ramená, nakoniec nachádza jej prsty idúce v ústrety pokušeniu. Ona cíti jeho dych, jeho slová, jeho dotyk. Vie, že je to len letná búrka, ale to jej práve chýbalo. Druhá žena stojí oproti, pozerá sa mužovi do očí, ale on ju nevidí. Naopak, nalieha na ňu ďalší muž stojaci za jej chrbtom. O toho však nemá záujem. Nevie čo sa deje, kde sú mosty, po ktorých kráčala pred týmto letom. A kam pôjde na jeseň. Za hlukom veľkomesta? Za hektickým rozptýlením od života? Depresívna myšlienka, vidieť život ako niečo pred čím treba utekať. Ale život nie je len jedno leto, ale aj to čo príde po ňom. Hlavne to, viac než minulosť. (22.04.2013)

Moc teda nechapu, proc tohle Allen tocil, takovej odvar z Interieru, o kterym se da rict prakticky to samy. Takze opet spousta spis nesympatickejch postav resi jeste stupidnejsi problemy nez v pripade Interieru, navic ani nic nevyresi a film tak jde od nikud nikam, ze zacatku jsem se navic mezi vztahama ztracel a to vse se deje v jedny chate behem asi dvou dnu, takze o opruz je postarano. (28.01.2009)

S prevažnou znalosťou nabušenej filmografie W.A. si dovolím podpísať, že "September" patrí medzi tie najmenej zábavné štúdie partnerských vzťahov. Netrápia ma neatraktívny herci (doba je doba), neubíja ma oprostenie od typicky uštipačného dobiedzania (pauza je pauza) a dokonca si ani nemyslím, že by dlhotrvajúce slovné výmeny boli totálne o ničom. Len sú občas bezpredmetné a neobnášajú to, čo ja rád-ten kultivovane strelený esprit, ktorého má tento múdry škriatok na rozdávanie, ale tu ním akosi šetrí, vlastne sa ho zdráha takmer úplne. Počúvam ubolené slová, sledujem nenaplnené túžby a súcitim len čiastočne. To však túto interiérovku nezráža do zóny zanedbateľnosti, pretože je stále sakramentsky pravdivá. "Prečo sa obliekaš ako poľský uprchlík?" (03.03.2011)