Hostile

Moje první a asi i poslední setkání se žánrem červenoknihovní postapo, o kterém jsem, přiznám se, neměl dosud ani páru. Dvě odlišné dějové roviny by mi vůbec nevadily (byl jsem naopak zvědavý co se z toho všeho nakonec vyvrbí), snad ani ne jejich závěrečné prolnutí se v absurdním patetickém kýči. Ale nepřekousnu onen model, hojně nadužívaný v pseudoromantických blábolech - bohatý, kultivovaný, zajímavý, francouzsky charmantní elegán se na první pohled zamiluje do hloupé, nepřitažlivé feťačky, nakvartýruje si jí k sobě do bytu, vyléčí jí ze závislosti, posléze jí věnuje luxusní, středně velký zámeček a chce s ní mít bejby. Tahle zápletka mi přijde x-krát pitomější a absurdnější, než závěrečné rozuzlení. Ale postapo scény jsou hodně slušné, škoda toho tvůrčího potenciálu na tak hloupý film. (06.07.2018)

Spojenie postapo "zombie" hororu s pygmalionovskou tematikovou mi nevadilo, rovnako ako prelínanie sa drsnej prítomnosti so spomienkami hlavnej hrdinky. Menším kameňom úrazu Nehostinnej krajiny je, že romantická dejová línia tu má voči hororovému dianiu navrch a väčšina divákov primárne skôr očakáva horor, ale budiž, za povšimnutie Hostile určite stojí. (05.07.2018)

Post-apokalyptická "Pretty Woman", odohrávajúca sa v dvoch dejových líniách, ktorá vďaka (očakávanému) rozuzleniu, dokonale splynie v jeden celok. Nie je to horor, v aký by mal divák dúfať. Nemá to taký "drive", takmer žiadne gore, pričom ani samotná atmosféra, nie je taká temná, akoby sa žiadalo, no stále je to vďaka nápadu a kvalitnému spracovaniu, priemerná "zábava". Už zajtra si však nebudem pamätať, o čom to celé bolo .. (02.05.2018)

Z dosavadních tří filmů režiséra se mi tenhle jeví jako nejslabší. Dva v jednom aneb před a nyní - dvě dějové linie se navzájem prolínají, aby nás seznámily s hlavní postavou Juliet a jejím strastiplným osudem. Juliet je mimo jiné důkazem, že lidé dělají hlouposti. Stačí jedna odlétající fotografie...a všechno je rázem jinak. Až později se ukáže, že šlo nejspíše o osud. Asi je třeba mít na drama o lásce správnou náladu, a tak mě to až moc nebavilo. Ovšem pointu jsem rozhodně nečekal, a tak za ni přihodím hvězdu. (08.04.2024)

Ty dvě linie je mě místy dost štvaly. Ta postapokalyptická se solidní atmosférou a povedeným potvorákem byla OK, ale ta druhá, která sledovala hlavní hrdinku od feťáckých začátků až k velké lásce, mi lezla na nervy. Nad vodou jí držela především Brittany Ashworth, ale ani tak jsem její opodstatnění nechápal. Svítat mi začalo až v poslední třetině a najednou to všechno dávalo smysl, ale to neznamená, že se to nedalo natočit záživněji. Průměr. 50% (13.05.2018)