Made in Abyss

Ehm, 87%? Ehm, nejlepší anime za poslední roky? Že by se jednalo o nějaké veledílo, to se opravdu říct nedá. Mimo Nanači, která se objevuje až v posledních dílech se Made in Abyss nemůže pochlubit žádnou pořádně vykreslenou postavou, hlavní příběh se za celou dobu téměř nikam neposune a o světě, jenž sice působí celkem celistvě, se až na minimum drobností nic nedozvíme. Tady se opět s většinou lidí na kvalitě předmětného seriálu neshodnu. Jediný poslední 47. minutový díl mě pořádně zaujal. Potenciál na dobrý příběh to určitě má, jenomže v tomto stádiu můžeme mluvit pouze o tom potenciálu. Opravdu nechápu ten hype. (09.10.2017)

Když říkám, že mě tenhle svět baví prozkoumávat, je to ještě hodně slabý výraz. Tak rád bych se rozběhl do každého kouta města a zjišťoval jeho zákonitosti a vztahy mezi jednotlivými čtvrtěmi. A to ani nezmiňuji samotnou propast. Každá úroveň, každý nový tvor, každé další setkání, všechno ve mně roztáčelo fantazii na plné obrátky s onou báječnou, s přibývajícími roky se vytrácející vlastností, kdy jen dychtivě očekávám nové dění a nemůžu byť jen tušit, co a kdo mě očekává o patro níž. Nejde ale v první a snad ani ve druhé řadě o dobrodružství a ani o sbírání pokladů nebo dobývání nových míst. Překvapivě jde čím dál víc o ztráty, o sebepoznání a občas o věci vážnější než vážné. Seriál má v sobě totiž spoustu útrap, co mě psychicky bezmála ničí a toho trýznění, mučení a močení hlavních charakterů a následných hořkých slz bylo na střídmou porci epizod snad až moc. Jinak se ale bez přehánění jedná o jedinečný úkaz, který zaskočí jak diváka, který dokáže v žánru přechroustat úplně všechno a sejme i takové, kteří si v nabídce pozdních desátých let neumí či nechtějí vybrat. (03.05.2020)

Proč 5*? Už úvodních 5 minut a titulky hned za nimi vypadá úžasně. Krásný svět! Do toho propast jako hrozba a určité temné prvky (kouř ze stromu), naznačující, že toto nebude vyloženě pro děti. Zajímavé nápady! (Jsem jediný, koho nadchlo rozsazení dětí ve škole?) Super hudba! Děj, který se až překvapivě rychle vrhá do propasti a temní. Reálná nebezpečí, bolest. Příběh, který nekončí ani posledním prodlouženým dílem. Nesleduju až tak anime, ale toto mi připadne být svojí dynamikou, stylem a kompaktností dost výjimečné. ■ Na téma neprokreslenosti postav: Kam byste to chtěli narvat? Myslím, že by se tím dost porušilo. Přijal jsem Abyss takový, jaký je. Není nutné mít v každém filmu nebo seriálu prokreslené postavy (u většiny lidí, které potkáváme v běžném životě, také nejdeme příliš do hloubky). Beru to, že postavy svoji minulost mají, ale nehovoří se o ní (například informace, kterou se v polovině dovídáme o narození Riko, je dost zásadní - co byste o ní po tomto ještě chtěli zásadnějšího vědět?). ■ Opening: https://www.youtube.com/watch?v=e91G8m9uM_0 (některé scény z něj v seriálu nejsou). ■ Trailer https://www.youtube.com/watch?v=asHu32bYgyI (11.10.2017)

Anime, na ktoré som si schválne počkal, dokým nevyjde celé, lebo som tušil už z upútavky, že to bude niečo výnimočné a budem ho hltať diel za dielom. Predčilo to však všetky moje očakávania. Nádherný kontrast vizuálnej a obsahovej stránky mi výrazne pripomenul ako veľmi podobne s touto formou pracoval aj Gakkóguraši!, tu je to však prinesené k dokonalosti hlavne vďaka podmanivo skomponovanej hudbe dotvárajúcej atmosféru tajomna. Značne citeľná originalita námetu podáva pohľad na neľútostné zákonitosti prírody Priepasti a ukazuje zas a znova, že najhoršími nepriateľmi sú si nakoniec ľudia navzájom. Výborný podtitul by bol: If you stare into the abyss, the abyss stares back at you. TOP 3 OP leto 2017. 13/13 - 100% (07.10.2017)

[1. série] První věci první: Ani náhodou se nenechte zmást plakátem! Přestože jsou hlavními postavami děti, tak k dětské show to má daleko jak Vetřelec k romantice. Přirovnal bych v tomto ohledu nejlépe k Madoce nebo Shinsekai yori. Zajdu nicméně odvážně dál a suše okonstatuju holý fakt, že koho to neodradí, tak bude svědkem jedné z nejlepších anime podívaných za několik poslední let. Nebudu chodit kolem horké kaše, ale fantastický svět Abyssu mě okouzlil hlavně svou výpravou a dechberoucím vykreslením. Cesta Riko a Rega do neznáma lemována překrásnými výjevy mi dává částečně vzpomenout na pocity, které jsem měl z Pána Prstenů: Divák by se neustále otáčel pohledem po obrazovce, užíval si všechny ty kouzelné scénerie, podpořené na píď přesně nalajnovanou pohádkovou hudbou a naprosto dokonalým zvukem, kterým jsem doposud v anime neměl možnost poznat. Básnil bych nad tímto uměleckým úkazem studia Kinema Citrus až do zítřka a být postavama, vynalezl bych alespoň nějakou provizorní kameru, i kdyby měla být ze dřeva a orgánů místních monster. Na to ale není čas. Na každém kroku výpravy číhá možné smrtelné nebezpečí a pravidla tohoto světa se s žádnou bytostí rozhodně nemažou. Atmosféricky je to hlavně v pozdější fázi naprostá darda; syrovost a neúprosnost některých scén je drtivá, ždímá emoce na nejvyšší otáčky, až člověk zapomene na chvíli dýchat. Pomalejší tempo stíhá mixovat odlehčenější momentky anebo nám donese melancholicky slzotvorné rozlučky; je to hotový all inclusive. Pravděpodobně nejslabší (pokud můžu vůbec toto slovo použít) část Abyssu jsou postavy, ale rozhodně to není bráno jako výtka. Chibi dětičky se chovají jako dětičky s plnou dávkou potřebné naivity, ale i vítané zarputilosti, odvahy a inteligence. A taková tetička Ozen si to namířila nekompromisně do mé pomyslné topky anime postav. Proto žádám jediné: Dejte Made in Abyss šanci. Zažijete plnohodnotnou horskou dráhu nejpříjemnějších nepříjemných pocitů v nebývale živém a velmi obtížně replikovatelném světě. Takové nádherné anime dobrodružství, to se nevidí každý den, za to ručím. Impozantních 5*. How irredeemable! (29.09.2017)