Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Závodní inženýr Štěrba havaruje na motorce. Lékaři bojují na operačním sále o jeho život, spolupracovníci z Dolu Žofie očekávají s napětím zprávu. Děj se vrací zpět. Před třemi dny přišel za Štěrbou mladý inženýr Vochoč s návrhem na využití zdrojů ze stařin, ale Štěrba to odmítl jako nesmysl. Cítí se sám, žena ho podvádí, oddanou platonickou lásku písařky Vilmy nevidí a dává proto přednost alkoholu. Chová se arogantně a nedokáže své názory vhodně obhájit. Vochoč se přes zákaz rozhodne s několika horníky plán realizovat a fárá do dolu s nimi. Štěrbu navštíví jeho bývalý učitel Hron. Po dlouhé době může osamělý Štěrba s někým upřímně hovořit. Byl kdysi podobně nadšený jako Vochoč a i jeho plán byl podobný. Ve stařinách však došlo k neštěstí, při němž zahynul člověk. Štěrba byl podmíněně odsouzen, vyloučen ze strany a přeložen. Přesto podával nové návrhy. Nikdo mu už však nevěřil, začal pít a odcizil se manželce. Nechce proto, aby si Vochoč také zničil život. Na dole dojde k závalu. Štěrba neohrožené řídí záchranné práce. Chce zastavit horlivého havíře Palivce, aby neštěstí nehlásil, a s motorkou havaruje. Teď už není sám a všichni s ulehčením přijmou Vilminu zprávu, že jejich závodní inženýr bude žít. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (48)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Film mne zpočátku vylekal svou "pětiletkovou" schematičností, dost dlouho mit rvalo, než jsem přivykl. Pak mi začlo docházet, že se tu dívám na zajímavý film, lepšilo se to, a nakonec jsem už byl nadšenej. Karel Hoger se tu jako obvykle ponořil do hloubi duše svého hrdiny. Začínám ho čím dál víc obdivovat. A to nemluvím o Medřické, která se ve filmu jen tak "vochomejtá" kolem Hogera, a přitom je hlavní postavou. Atmosféra proložená kořalkou, kafem a cigárama. Dále též perfektní sonda a kritika socialistického přístupu k člověku i práci, z doby, kdy už se kritizovat i trochu mohlo....90% ()

snaked 

všechny recenze uživatele

Oldřich Daněk jako scenárista = paráda. Napodruhé je film ještě lepší, protože člověk si napoprvé jen poskládal zpětně mozaiku. Jinak má pravdu Stanislava Přádná když píše, že některé věci úplně (a zvlášť dnes) nefungují. Retrospektivy s "omlazeným" Štěrbou a voiceovery už jsou trochu v tomhle balení out, Höger taky občas tlačí trochu víc na pilu (musel? no jo, asi se podle scénáře musel snažit udělat ze Štěrby toho chudáka, co se lituje), ale jinak je to stále velice dobrý film. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Hutné drámo noirovského charakteru z prostředí špinavých havířských dolů, ve kterém Karel Höger (Štěrba) podává parádní herecký výkon a takřka v každém záběru kouří cigáro. Komoušům se film asi moc nemohl líbit, neboť narážel na tehdejší společnost, jak se zachovává k jedinci, který jednou v životě klopýtl a neumožnila mu druhou šancí svoje klopýtnutí jakkoliv odčinit. Proto ho chvíli po natočení stáhli z kin a po roce 68 ho definitivně umístili do trezoru. Pakáž bolševická. Za zmínku stojí i role Dany Medřické v roli úřednice, které je Štěrba víc než sympatickým, nebo Jarmily Smejkalové coby Štěrbovy ženy. I když každé další herecké role jsou neméně významné. Příběh z pera Oldřicha Daňka, který zanechal téma minulosti a napsal scénář ze současnosti o důlním inženýrovi, jenž se se svým prohřeškem a zejména kvůli přehlížení všech ostatních nemůže smířit. A tak svůj chmur utápí v alkoholu a svým morouským jednáním si dělá stále více nepřátel. Když se ho jeho žena zeptá "Kam zas jdeš?", tak zařve : "CHLASTAT!!!" Hodně silná scéna. Režisér Krška opustil své dřívější poetické snímky a vrhl se do čistého dramatu, aby dokázal, že režisér jeho umu s přehledem natočí cokoliv. "Staří Římané v mapách na místa, která neznali, psávali nápis - Zde jsou lvi. To samé platí i o lidech...." ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Tady jde o to, jestli člověk, která jednou klopýtl, má právo se ještě o něco snažit…“ Škoda toho pomalého rozjezdu, kdy člověk musí mj. poslouchat žvásty stranického tajemníka ("hlavním cílem je ruda, ruda a zase ruda…Pro rudu nesmíme zapomínat na člověka....Ruda zase slouží člověku...Dostatek rudy je taky péče o člověka.") Silnější psychologie a pointy se tak divák dočká až skoro po hodině, kdy se dozvídáme, co se inženýrovi Štěrbovi stalo před deseti roky. Karel Höger tu svoji postavu člověka, kterému jedna nešťastná událost zničila jinak slibně rozjetou kariéru a on už to celé nezvládá jinak, než že je "pořád opilý", hraje opravdu velmi věrohodně. Jako vždy zaujme i Dana Medřická, která svým výrazem umí hezky vyjádřit hloubku jejího platonicky vztah k nešťastnému Štěrbovi. Kromě toho všeho jsem se neubránil trpkému pousmání nad tím, že už koncem 50 let měli filmaři odvahu ukázat, jak absurdní může někdy být fungování byrokratického aparátu ("My jsme tady jenom úředníci.., To si musíte vyřídit v terénu... Postoupili jsme to komisi, zatím se nevyjádřili..." ). Celkově rozhodně moc dobrý snímek, škoda že mu v tom úvodu něco přebývá... ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Jak strašně se v dřívějších filmech kouřilo ... Karel Höger i Dana Medřická hrají skvěle, ale celkově mě film příliš nebavil. Tomu, že byli lidé zaníceni pro plnění pětiletky a dolování stařin, moc nevěřím, bylo krátce po měnové reformě. V té době už lidé prokoukli, co jsou komunisté zač a že je od nich nic dobrého nečeká. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (6)

  • V roce 1959 proběhl v Banské Bystrici I. festival československého filmu. Původně to měla být přehlídka domácích úspěchů, ale náhlá změna politické situace si místo toho vyžádala kritiku. Krátce před uspořádáním festivalu totiž Sověti prohlásili, že právě úspěšně završili budování socialismu. Ústřední výbor KSČ chtěl hned udělat totéž, ale k tomu se nehodilo uvádět společensko-kritické filmy. Nejvíc byly zkritizovány filmy Tři přání (1958), Zde jsou lvi a Hvězda jede na jih (1958). Zakázány byly ale také filmy Škola otců (1957), Velká samota (1959), Zářijové noci (1957), Štěňata (1957) a Konec jasnovidce (1957). Tvůrci si buď vysloužili několikaletý zákaz filmové práce, anebo svůj prohřešek museli odčinit natočením "pozitivnějších" filmů. Zakázané filmy byly do kin uváděny až po XII. sjezdu KSČ v roce 1962, na němž byli umělci opět vyzváni k "hledání nových cest a tvůrčích postupů". (Stegman)
  • Natáčení filmu probíhalo v Příbrami. (SONY_)
  • Zde jsou lvi (Hic sunt leones) je latinský termín, který se používá při objevování neznámého území, které doposud nebylo zmapováno ani zdokumentováno. (sator)

Reklama

Reklama