Spalující touha

9 / 10 Po skončení Eyes Wide Shut som sa cítil ako zbitý pes - koniec, finito, ende, práve som dopozeral posledný film Stanleyho Kubricka a už nebude žiadny ďalší, ktorý by ho prekonal. Tento komentár by som preto poňal ako rozlúčku z režisérom, ktorý v histórií filmu skutočne nemal obdobu, s režisérom, ktorý navždy zmenil môj pohľad na filmy ako také, s režisérom, ktorý si vždy išiel svojou vlastnou cestou a tvrdohlavo sa odmietal podriaďovať všeobecným konvenciám, čím si pohneval mnohých, vrátane Filmovej akadémie, ktorá mu nikdy (!), opakujem, nikdy neudelila Oscara za najlepšiu réžiu. Uctime si preto jeho pamiatku minútou ticha... Dosť! Zotrime slzy z tváre a utíšme svoj smútok s vedomím, že teraz, práme v tomto momente, tam niekde nad nami Kubrick, Ejzenštejn, Tarkovskij, Renoir, Méliès a ďalší priekopníci filmového plátna hrajú písaný mariáš... a rozprávajú sa o filmoch. (14.05.2005)

Kubrick podstúpil kvôli existenciálnym otázkam niekoľko vesmírnych odyseí, aby na tej poslednej pochopil, že to jediné, čo dáva v živote zmysel, je poriadna súlož. Otázne je, či má pravdu. Jeho genialita, pokročilý vek a nezanedbateľná váha tohto posolstva - čoby jeho posledného - potvrdzujú že ano. Trojhodinová psychologická a štylistická extáza. (17.04.2003)

Kubrick si nemusel vybírat co chce natočit a co ne. Na co on šáhl to se stalo dokonalým. Stejně tak tomu bylo, když si vybral novelu Arthura Schnitzulera. Bohužel poslední film Stanleyho Kubricka. Film plný nečekaných událostí, které vás nenechají v klidu. Budete čekat co bude dál a až uslyšíte poslední slova Nicole Kidman, tak... (11.12.2003)

„VIDĚL JSEM V ŽIVOTĚ HODNĚ, ALE NIKDY NIC JAKO TOHLE. A NIKDY TAKOVÉ ŽENY…“ /// Kubrickův vánoční příběh, ve kterým místo Santy poletuje Cruise, anděly nahrazuje Nicole a místo skřítků sledujeme strašidelnou párty plnou nadrženejch bobříků. Pomalu plynoucí… přes dlouhej tanec, manželskou rozmíšku, procházku v ulicích… se dostaneme tam, kde mistr Kubrick fantasticky čaruje s filmovou atmosférou a hraje s lidskejma emocema. Často přemejšlím, jestli mu s tím nepomáhal Lynch… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) „Snovou novelu“, kterou napsal v roce 1926 Arthur Schnitzler číst nebudu. 2.) Život můj je jeden dlouhej šuk. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (12.07.2018)

Troufám si tvrdit, že EWS není film, který by těžil z opakovaných shlédnutí. Jakmile si člověk přisvojí metaforický "plán" hrdinovy sexuální odysey, film ztrácí svoje prvotní tajemství a napětí atrofuje. Téma střetu dvou verzí (mužské a ženské) představivosti a destruktivnosti touhy je inspirativnější než pojetí Cruisova hrdiny jako oběti sexuální represe, kterou v závěru jeho externalizované a zoufale nenaplněné představy doženou až k slzám a provinilému doznání. Jsme v New Yorku na konci 20. století nebo ve Vídni za časů Freuda? Film vůbec působí odtažitě svým mixem bezčasí a kubrickovského chladu, který může být projevem stejně tak intelektuálního odstupu jako mizantropie. Postavy jsou spíš archetypy zbavené individuálních rysů, humoru a spontánnosti. Architektura a dekorace filmu jsou bezčasé; leimotivem je vánoční výzdoba, která záměrně nepůsobí rušivě jen tam, kam skutečně patří: do rodinného kruhu. Chladně promyšlený je i způsob, jakým Kubrick nakládá s kamerou, hudbou nebo třeba barvami - kontrast rudé (touha) a mrazivě modré (smrt) se zde prolíná do ambivalentní fialové. Jako zbavená jakékoliv emoce a kouzla působí i evokace nočních ulic New Yorku, nejspíš další záměr autorovy mimozemsky chladné inteligence. Konečně zaráží to, jakou péči (co do délky a pozvolnosti budování) věnuje Kubrick každé scéně, včetně těch vyloženě explikativních nebo rovnou zbytečných (např. rozhovor hrdiny se zženštilým recepčním je už třetím zpochybněním jeho kompetence jako heterosexuála). Out of Time. (26.09.2006)