Olověná vesta

"Je to jako ve válce" První ze tří segmentů s matematickou přesností strukturovaného filmu je geniální. Monotónní, ubíjející psychické násilí bez možnosti vydechnutí. Armáda si přisvojuje vojáky, dává jim nová jména a bere individualitu. Zásluhou mechanického opakování týchž činností a strojově symetrických záběrových kompozic se z filmu vytrácí jakákoli spontánnost, cokoli přirozeného, cokoli lidského. Celý brainwashingový horor logicky vrcholí stvořením monstra (ač to nebyl režisérův záměr, D'Onorfio má na tváři ke konci stejný škleb jako šílící Nicholson v Osvícení). Pak přichází nečekaný zlom, náhlá změna prostředí a tónu. Zůstává chladnost, znemožňující nám identifikaci s kteroukoli postavou. Joker je až do předposlední scény, kdy v sobě dobrovolně popře poslední kousek lidskosti, více pozorovatelem než aktérem dění. Rozdělení filmu odpovídá jungovskému konceptu lidské duality. Dvě tváře, dobro a zlo, jeden člověk. Olověná vesta zdaleka není jen dalším válečným filmem nebo dalším filmem o Vietnamu. Podává pesimistickou výpověď o podstatě kterékoli lidské bytosti. Válka jen odkrývá, co zůstává v dobách míru skryto. 90% Zajímavé komentáře: Eodeon, ScreamJay, mls, Merggie, MacGyver, freeeeedom, walecz (11.05.2005)

RETRO ,,Většina z vás půjde do Vietnamu. Někteří z vás se nevrátí. A pamatujte si: pěšáci umírají – proto tu jsme! Ale PĚCHOTA JE VĚČNÁ! Což znamená, že I VY JSTE VĚČNÍ!“…. Každému zajisté utkví v paměti 5ti minutový monolog seržanta Hartmana. Obdivuji S. Kubricka, že bez velkých davových scén dokázal natočit film, který má výborné vypravěčské tempo a maximální napětí. Již v roce 1987 do něj dal všechno to, co i dnes očekáváme od válečných filmů. Soustředí se na jiné věci než ,,Četa“, přesto celkové vyznění je neméně alarmující. Skvěle dávkovaná a časovaná hudba Abigail Mead (Vivian Kubrick), pomáhá divákům získat ,,ten pohled“, jakoby VIDĚT MIMO REALITU! Přiznám se, že na konci MÁM VE TVÁŘI TEN VÝRAZ a mrzí mě, že je konec. PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ ***** (29.03.2009)

První třetina je nezapomenutelná, dokonalá, úžasná a neopakovatelná. Výcvikový tábor se sadistickým velitelem, který dokáže deset minut nadávat bez toho, aniž by se opakoval, je skutečně sousto z nejchutnějších. Ovšem, když potom vojáci vyražejí do akce, dochází Kubrickovi šťáva. Jak je v jiných jeho filmech rozvleklost většinou kladem, tady působí opačně. Nicméně je to stále velmi nadprůměrný film s nezapomenutelným úvodem! Až po zhlédnutí Olověné vesty pochopíte, odkud se vzali všichni ti drsní velitelé výcvikových táborů :-) (10.01.2004)

Velice zajímavý pohled na vietnamskou válku očima Stanleyho Kubricka. Film se dá rozdělit na dvě linie. První polovina filmu se odehrává ve výcvikovém táboře, ve kterém sledujeme velmi drsný výcvik plného nadávek a šikany. Vincent D'Onofrio coby obětní beránek zahrál perfektně (mimochodem pro svoji roli přibral 30 kg!!!). Výkon instruktora Hartmana mě naprosto ohromil, když pořád jenom řval a ani známka po nějakém zakoktnutí. Druhé linie už se odehrává přímo ve Vietnamu. Bohužel druhá půlka už není tak kvalitní jako první a navíc sem zde postrádal nějakou hlubší myšlenku. Za pochvalu stojí kamera a střih. Dostavály mě scény, kde se Kubrick obešel třeba 30 sekund bez jediného střihu. Exteriéry, ve kterých bylo točeno navíc ukazují, že Vietnam nemusí být vždy jen džungle. Na plný počet to není, ale Kubrick opět dokázal, že to byl mistr režie...... (23.02.2008)

Stanley Kubrick vždycky říkal "Všechny scény už někdy někdo natočil, naším úkolem je natočit je líp." A že to setsakramentsky uměl, o to se nebudeme přít. Tentokrát objevil opravdu velkou nezaplněnou díru. V každém druhém válečném filmu se sice expozice odehrává ve výcvikovém táboře, ale zpravidla jen proto, abychom se mohli s postavami seznámit v klidu, ještě před bojem. Ale Kubrick našel v tomhle prostředí obrovský dramatický potenciál a věnoval mu celou první polovinu filmu. A ta tedy stojí za to! Velitel branců je agresivní běsnící monstrum, vyšinuté natolik, že když z příběhu zmizí a vojáci se přesunou do akce, už to není zdaleka takový dechberoucí děs. To je taky jediný důvod, proč dávám filmu "jen" 80% (12.08.2005)